Drevená dedina
Drama
Československo, 1954, 99 min
Režie:
Andrej LettrichHrají:
Samuel Adamčík, Andrej Bagar, Mária Bancíková, Jozef Kroner, Karol Machata, Jozef Čierny, Oľga Sýkorová, Zdena Grúberová, Ján Bzdúch, Július Vašek, Ľudovít Reiter, Frída Bachletová, Božena Slabejová, Štefan Mišovic, Vladimír Kostovič, Ctibor Filčík, Gejza Slameň, Mikuláš Bugár, Július Bulla, Vilma Jamnická, Juraj Haľama, Branislav Koreň, Oľga Adamčíková, Karol Badáni, Emília Haľamová, Ján Hečko, Beta Poničanová, Mikuláš Simko, Josef Vrzala, Karol Strážnický, Jaroslav VrzalaObsah
-
Slovenský barevný umělecký film je natočen podle stejnojmenného románu významného představitele slovenské prózy Františka Hečka, který za něj byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. Román i film zdařile zachycují vývoj na slovenské vesnici po osvobození v r. 1945. Kolem postavy starého Púplavy, který po osvobození začne organisovat nový život vesnice, a jeho boje za vybudování osady Mrzáčky, již fašisté za ústupu vypálili, je soustředěn dějový konflikt, výrazně odrážející situaci venkova v této době: konflikt mezi vesnickou chudinou a vesnickými boháči. Vedle této hlavni dějové linie však pulsuje ve filmu i bohatý osobní a citový život ostatních hrdinů. Film končí definitivní porážkou reakčních sil v únoru 1948, převzetím veškeré moci ve státě dělníky a rolníky. - „Drevená dedina" je po prvé uváděna v týdnu oslav 7. výročí únorového vítězství. (FILMOVÝ PŘEHLED 6 / 1955) (oficiální text distributora)
Slovenský barevný umělecký film je natočen podle stejnojmenného románu významného představitele slovenské prózy Františka Hečka, který za něj byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. Román i film zdařile zachycují vývoj na slovenské vesnici po osvobození v r. 1945. Kolem postavy starého Púplavy, který po osvobození začne organisovat nový život vesnice, a jeho boje za vybudování osady Mrzáčky, již fašisté za ústupu vypálili, je soustředěn dějový konflikt, výrazně odrážející situaci venkova v této době: konflikt mezi vesnickou chudinou a vesnickými boháči. Vedle této hlavni dějové linie však pulsuje ve filmu i bohatý osobní a citový život ostatních hrdinů. Film končí definitivní porážkou reakčních sil v únoru 1948, převzetím veškeré moci ve státě dělníky a rolníky. - „Drevená dedina" je po prvé uváděna v týdnu oslav 7. výročí únorového vítězství. (FILMOVÝ PŘEHLED 6 / 1955) Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
ripo
František Hečko, laureát státní ceny, patří k nejvýraznějším představitelům slovenské prozaické literatury. Je to spisovatel osobitého pohledu a cítění. Živá, v pravém smyslu aktuální sociální nota, která tak výrazně zazněla zejména v jeho posledním románě „Drevená dedina", provází jeho dílo již od počátku. Hečko začínal jako básník. V r. 1931 vyšla jeho sbírka básní „Vystěhovalci". Hečko v ní podal citlivý popis bídy, která v té době vyháněla lidi z vlasti za výdělkem do ciziny. Brzy po osvobozeni (1946) vydává sbírku „Slovanské verše", v níž oslavuje pokrokové síly, které za vedení Sovětského svazu zvítězily v druhé světové válce nad fašismem. Jeho románová tvorba není sice početná, ale výrazná. Již v románě „,Červené víno" se projevil jako vynikající vypravěč. Vrcholu své tvorby dosáhl v románu „Drevená dedina", za který byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. Zobrazil zde bohaté osudy celé galerie živých postav, obyvatel chudé oravské vesničky Stodoliště, jak se utvářely po r. 1945. S působivou emocí ukázal velké politické a sociální změny a jejich odraz na životě lidí. Pro své všestranné kvality dosáhla „Drevená dedina" brzy velké popularity v nejširších čtenářských vrstvách na Slovensku i v Čechách (román byl převeden do češtiny). Autoři scénáře Ján Mináč a Jozef Tallo se zaměřili na hlavní dějový proud, soustředěný kolem starého Púplavy, Pava Šechnára a jeho rodičů, a na konflikt mezi chudinou a boháči. Děj doplnili novými výraznými postavami. Román je ve filmu poněkud zkrácen — scénáristé uzavírají děj již v únoru 1948, kdežto Hečko šel ještě přes tento historický mezník. ... POZNÁMKY: „Drevená dedina" je prvním uměleckým filmem režiséra Andreje Lettricha. Lettrich natočil dříve samostatně krátký film „Závodné predajne" a jako asistent režie spolupracoval na několika slovenských filmech („Priehrada", „Kozie mlieko", „Lazy sa pohly"). Nyní připravuje s J. Mináčem a J. Tallo (scénáristy „Drevené dediny") film „Harmanov dom"; je to současná látka s družstevní problematikou podle námětu K. Hrabovské. — Samuel Adamčík, který je představitelem starého Púplavy, hrál Húščavu ve filmu „Pole neorané" a Jaškuliaka v „Rodné zemi". V roli Zuzy Šechnárové vystupuje významná herečka bratislavského Národného divadla Mária Bancíková; je to její první vystoupení ve filmu. — Skutečným dějištěm Hečkovy „Drevené dediny (Stodoliště) je Dolní Lhotka na Střední Oravě. Filmový přehled 6/1955(4.8.2003)
-
honajz
Film, který chce být současně dramatem, agitkou i komedií, a nefunguje ani jedno, u všech tří atributů se přehání. Leckdy amatérské herectví.(1.5.2011)
-
wosho
Solidní ukázka tehdejšího uměleckého pokusu o propagandu u naších východních bratří. Jen nechápu obsazení tehdy mladého Kronera do roli dědka.(25.11.2009)
-
klúčik
Film natočený podľa románu F.Hečka. V 50tych rokoch minulého storočia v čase budovania socializmu sa ani iný duch filmu nečakal. Boj dobrých komunistov proti gazdom , ktorí nechceli vymoženosti nového lepšieho sveta. No napriek jasnému scenáru v tomto filme vidieť dobré herecké výkony : Machata, Grúberová, Bagar, Čierny, Adamčík. Preto dávam 60%(5.9.2010)
-
tonho
Debut režiséra Andreja Lettricha na poli celovečerného hraného filmu, po Rodnej zemi v poradí druhý farebný film nakrútený na Slovensku. Zároveň jediný, ktorý v roku 1954 vo filmových ateliéroch na Kolibe vznikol. Ide o typický produkt 50. rokov –sociálnu, či budovateľskú drámu s čiernobielym vykreslením postáv, ktorá bola nakrútená podľa rovnomenného Františka Hečka, predstaviteľa socialistického realizmu. Schematizmu, ktorým je poznamenaný román, sa nevyhla ani jeho filmová adaptácia. Každý film je viac, či menej poznačený dobou, v ktorej vznikol a výnimkou nie je ani Drevená dedina. Tendenčne ladený príbeh sa odohráva v rokoch 1945 až 1948 na Orave, v dedine Stodolište, začína sa na sklonku 2. svetovej vojny a končí Víťazným februárom. Dej filmu sa sústreďuje okolo postavy starého Púplavu, ktorého hrá Samuel Adamčík. Púplava začne po vojne bojovať za znovuvybudovanie osady Mrzáčka, ktorú na sklonku vojny vypálili Nemci, čím si proti sebe popudí bohatých sedliakov – kulakov. Postavy vo filme sú čiernobiele, schematické, všetci boháči, kulaci sú samozrejme zlí, ostatní dedinčania - chudoba, bezzemkovia dobrí. Predstavitelia Demokratickej strany ( napr. Ctibor Filčík alebo učiteľka sympatizujúca počas vojny s Nemcami) sú zobrazení negatívne, komunisti ( Karol Machata ako P. Šechnár) sú vykreslení pozitívne. Hlavne P. Šechnár, ktorý je jednou z hlavných postáv filmu, je vykreslený tak pozitívne, že je toto stelesnenie dokonalosti miestami až neznesiteľné. Z povstania sa domov vracia ako komunista („Mamo, ja som komunista!“) a neznaboh, ktorý sa prestal modliť, čo mu jeho matka nevyčíta , skôr naopak, utvrdzuje ho v tom, že ako dobrý človek sa nepotrebuje modliť. Takže v tejto komunistickej agitke nechýba ani ateistická propaganda. Nechýbajú teatrálne herecké výkony, ktoré dnes pôsobia smiešne, hlavne vtedy, keď sú herci príliš patetickí .(8.11.2010)
-
PatoP
Veľmi pekný slovenský film s životným hereckým výkonom Samuela Adamčíka. Začínajúci režisér Andrej Lettrich dokázal, že slovenská kinematografia má v ňom sľubného filmového tvorcu, čo sa rokmi i potvrdilo.(20.12.2008)
-
Prubner
Ukázka dobové politicky angažované tvorby. Debutující režisér Lettrich ovšem moc nezvládl herce, kteří jsou ve vetšině případů přehnaně teatrální.(28.12.2005)
-
brasek
Vynikajúce filmové dielo podľa predlohy Františka Hečka. Áno, cítiť v snímku silnú komunistickú propagandu... ale aj tak dej má myšlienku, príbeh má hlavu a pätu. Vo filme máme možnosť vidieť dnes už herecké legendy.(5.9.2010)
