Matka

¨,,JEN JSEM VÁM CHTĚLA ŘÍCT, ŽE MŮJ SYN JE NEVINNÝ.“..... /// Dramatický drama o retardovi a jeho matce, který sází na překvapení a dějový zvraty. Korejskej ,,Pepek vyskoč“ je obviněnej z vraždy – páč je dementní. A policajti taky (ne, nejsou obviněný z vraždy, jsou dementní!). Tam v Putimi to byla aspoň prdel, tady se to dlouho rozbíhá, než vlastně kápnu na to, co že mi chtěj říct. Baba pátrá po skutečným zabijákovi a já necejtím nic. Ani napětí, ani ji nefandím, ani… prostě nic. Pravda, skandální odhalení a psychologickej závěr má potenciál získat si srdce náročnýho diváka, ale mně prostě chyběj emoce a příběhu moc nepomáhá ani to ,,divný“ chování (já vím, že je stará a von jeblej…). Prostě, když si řeknu: je tohle možný? Tak vidím…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Reaguju jen na slovo ,,retard“. 2.) Mám dementního chlapce. Zabít? Nezabít? 3.) Chystám se přihlásit do soutěže ,,Matka roku“ (…ne nevím, jestli s váma budou soutěžit Korejky...). 4.) Thx za titule ,,hanik.n“ a ,,truhlajda“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.12.2012)

Scénář: Eun-kyo Park, Wun-kyo Park, Joon-ho Bong .. Matka a retardovaný syn v mlýnku morálních rozporů. Ruka ruku myje, když je to v rodině. Žánrově zase nevyhraněné, jak je u Joon-ho Bong obvyklé (tentokrát v dobrém) a obrazově velice vymazlené. Herecky taktéž zdatné. Spokojenost. (25.10.2009)

Vraha jsem správně vytušil již v prvních minutách filmu (a věděl, že bude-li můj odhad správný, tak se naseru), a z toho důvodu srážím jednu hvězdu. Dokonce i ty jehly, jsem čekal, že v té boudě ona ztratí a on najde. Dílo je to však filmařsky brilantní a jsem rád, že mě Joon-ho Bong příliš nezklamal (a to ani ve své zálibě v mentálních poruchách). Moji důvěru má i nadále. Ale příště méně předvídatelnosti. (20.07.2011)

Jihokorejská kinematografie si zapisuje další zářez a Bong Joon-ho definitivně potvrzuje, že patří do režiserské (myšleno celosvětově) elity. Příběh matky, jejíž láska nezná hranic a která se ze všech svých sil snaží zachránit syna, je strhující svou upřímností a naléhavostí, kterou onu lásku popisuje. A uvnitř vší té rozervanosti navíc Bong nezapomíná upomínat na Hitchcocka a připravovat thrillerové scény plné jakési temné aury, jež vaší duši chtivou "něčeho" originálního zcela naplní (téměř všechny takovéto scény v Bongově podání končí jinak, než by se čekalo). Typická rozpolcenost režisérových filmů je přítomna i zde: humor střídá násilí, horror vztahový film a černá komedie tragický příběh. Tohle je ovšem trademark v pravém slova smyslu, žádná neumělá křeč. Je až neskutečné v jakém uměleckém duchu Bongova filmografie pokračuje a jak se svým každým dílem posouvá dál a tím pádem posouvá dále i hranice filmového vědomí. Říkejte si, co chcete, ale toto dokáže jenom ta asijská kinematografie. (19.10.2009)

„Matka“ bývá mnohdy srovnávána s Bongovým starším filmem "Vzpomínky na vraždu". V obou případech se jedná o detektivní příběh zasazený na maloměsto, kde vystupuje trojice různorodých policistů a retardovaný mladík. Bong vždy podřizuje výchozí žánr postavám, takže přenesením pozornosti z vyšetřovatelů na obyčejnou starostlivou matku, která se snaží očistit syna obviněného z vraždy, vznikl diametrálně odlišný snímek. Titulní postava do žánru vnáší intimní pohled a civilní pojetí, ale současně nezastiňuje rovinu napínavého vyšetřování. (05.07.2009)