Dluh

Celkem povedený thriller. Námět je hodně dobrý a zajímavý. Celá první polovina je vážně výborná, skvěle natočená, napsaná a nechybí zde ani pořádné napětí a parádní atmosféra. Jenže ta druhá půlka už mi přišla místy zbytečně moc natahována a všechno to, co se mi tak líbilo na první půlce, už tady chybí. Herecké výkony jsou dobré. Mladší herce sice jasně převálcovala starší generace, ale to nic nemění na tom, že Jessicu Chastain stejně považuji za jednu z nejzajímavějších hereček poslední doby. Dluh je dobrý film, který můžu doporučit, něco tam však chybělo k tomu, aby to bylo výborné, přitom potenciál k tomu film měl a nebýt závěrečných asi 10 minut, které do tohoto filmu nějak nezapadly, tak ty 4* dám. Takhle tedy lepší 3*. (25.11.2011)

Atmosférický retro thriller by mohl klidně zapadnout kdesi ve vrchní polici půjčovny nebo v tom nejvzdálenějším sále kina, tak či onak by to byla škoda. Svět špionů je nám tu předkládaný zase z trochu jiného soudku. Tvůrci oscarového Zamilovaného Shakespeara jde hlavně o postavy, k první trojici agentů Mossadu se dostaneme v šedesátých letech, kdy se s mravenčí přesností mají pokusit zajmout nacistického chirurga, k té samé trojici se pak vrátíme o tři desítky let později, kdy vypluje na povrch skutečnost, že akce nebyla až tak úspěšná, jak ji agenti prezentovali. Jenže těch témat rozplétá John Madden mnohem víc, a to je možná škoda. Na větším prostoru bych tak třeba chtěl vidět vyrovnávání se s holocaustem jednotlivých hrdinů, boj se svědomím, další osudy vztahů milostného trojúhelníku, jenže leccos je jen naznačeno a dál se s tím už nepracuje. Film solidně pracuje s emocemi, což jsem ocenil hlavně u mladší verze agentů, snad i proto, že mi trojice Sam Worthington, Marton Csokas a Jessica Chastain skvěle sedla. I právě jejich pasáž mi přišla zajímavější, napínavější, atmosféričtější. Scény na vlakovém nádraží nebo třeba v gynekologickém křesle pak mírná škobrtnutí předtím i potom dokonale vynahrazují. Hlavní záporák dokonale démonický. Vlastně solidní spokojenost. (14.01.2012)

"Dluh" je přesně tím typem filmu, na který se díváte, bavíte se u něj ale po celou dobu si říkáte o kolik mohl být lepší. Thriller o jednom velkém tajemství, které skrývají bývalí agenti Mossadu, ze své nepovedené akce při honu na nacistického zločince. Výborní herci, slušná režie a především výborná první půlka, která kdyby byla roztažena na celou filmovou stopáž a tvůrci by přidali nějakou "akci" mohl z toho být skvělý thriller. Takhle se jedná "jen" o nadprůměrný thriller, který trochu ubíjí spousta zbytečně rozvleklých míst. (28.12.2011)

Vím, že hořekovat nad rozlitým mlékem, má asi takový smysl, jako se snažit přivést Miloše Zemana k sebereflexi a pokoře resp. zdravé stravě a minerálce bez becherovky, pardon bublinek, ale.... vypustit příběh PO (není důvod nevěřit fyzickým resp. střeleckým dovednostem agentce Mossadu, zvlášť, když J. Madden postrádá jasnou představu, potřebné koule? pro rozehrání plnohodnotného, věrohodného útěku z východního Berlína), soustředit se pouze na jednu linii (žánr) a věnovat se podrobněji sympatickému gynekologovi resp. psychologovi-samoukovi z Birkenau, jak si pohrává se svými samozvanými hostiteli, jak s laboratorními krysami, užil by si divák (pravda, nešťastná to asociace) snímek o poznání více. Tenhle film měl potenciál zařadit se (v rámci žánru) mezi ty zapamatování si hodné, leč to se vytratilo někde mezi osvětovými přednáškami z historie a závěrečným soubojem generací, pod názvem „kámen-nůžky-papír“, kde kámen (ať už z čistě materiálních či humánních důvodů) supluje injekční stříkačka. J. Chastain již tradičně přesvědčivá, J. Christensen, coby přizpůsobivý chameleon tvrdící muziku, vynáší snímek na(d) lehký průměr, ostatní nutná popř. nudná stafáž. 60% (28.12.2013)

Chcete li chytit rybu, musíte jí předhodit návnadu. Chcete li chytit řezníka z Birkenau, který po úspěšné atestaci v lágru tají svou identitu jako východoberlinský vaginář, musíte mu předhodit rybu jako návnadu. A tady přichází chvíle pro perfektně vycvičenou, všehoschopnou agentku, která je ochotna jít s rybou na trh. Holka je to drsná, skvěle připravená, její Krav maga je lepší, než u ostatních krav, akorát asi zrovna ležela doma s příjicí, když instruktoři Mossadu na hodinách vysvětlovali, že by si raději neměla při akcích pouštět kundu na špacír! A tak se nevybouřená kikina nechá opylovat vším, co ji pípne na radaru a obřezaná část komanda má o zábavu postaráno! Ne jako divák, který pak musí půl filmu čumět na nehtykousající melodrámu. Klavírní sonáty pro čtyři ruce, smutné oči agenta, který je zrovna na střídačce a tklivé trampoty milostného trojúhelníku, u něhož si přepona není jistá, který z odvěsen má pravý úhel. Ach jo! A to je přitom ta druhá půlka filmu, kterou nenapsala Rosamunde Pilcherová, docela napínavá, až by jeden i přimhouřil oči nad tím, že když se rozdávala logika, stál zrovna scénárista frontu na Ramba a při psaní jej pak potkávalo chvilkové pominutí syslů. No, dva a půl, ať nežeru! (24.11.2011)