Madisonské mosty

Romantický film nebo drama jednoho života? Pro mě jsou Madisonské mosty především obrazem toho, jaký může být život. Jak moc si může pohrát s osudy dvou neznámých lidí, kteří se náhodně setkají jednoho letního dne. Film v sobě má mnohem hlubší význam než jen nějakou sladkobolnou ukázku tragického setkání. Láska je ve filmu zachycena v autentickém světle bez pathosu. Je něčím, co se zčista jasna objevilo v životě dvou lidí, jejichž dosavadní svět něco postrádal, bylo to hlavně vnitřní naplnění a rezignace na své sny a s ním spojená rutina běžného života naplněná povinností bez vnitřního štěstí. Osudové setkání a láska oba dva hrdiny mění. Už nikdy si nebudou připadat samotní a ty čtyři dny, co spolu strávili je spojí na celý život, stejně jako madisonské mosty, díky nimž se poznali. Asi to je patrné z toho co jsem napsal, ale film mě opravdu dostal. Nádhera! Clint Eastwood i Meryl Streep jsou ve svých rolích maximálně přesvědčiví. Zároveň musím ocenit i hudební složku filmu. Ta se také dokáže člověku vrýt pod kůži. Nezbývá než film doporučit všem lidem a to nejen osamělým duším nebo naivním romantikům. (13.04.2006)

Tenhle film mě emocionálně dostal. Donutil mě prožívat závěrečné silné morální dilema spolu s hlavní hrdinkou. Oddaná manželka a matka dvou dospívajících dětí žije trochu stereotypně na venkovské farmě. Rodina odjíždí na výstavu dobytka, když se náhodou objeví muž, který se ptá na cestu k jednomu z místních zastřešených mostů. Poměrně přirozeně se objeví sympatie a tak se žena nabídne, že mu cestu ukáže osobně. Seznamování od počátku nabírá na obrátkách, oba se do sebe brzy zamilují. On je fotografem pracujícím pro National Geographic a je zcestovalým světoběžníkem bez pevných kořenů. I když jsou jeho úmysly k ní čisté, jejich společná budoucnost by znamenala útěk od rodiny do neznáma. Dlouho nepoznané city ještě ani nestačí dojít vrcholu a už začíná být jasné, že ať se žena rozhodne jakkoli, následky budou zdrcující. V ženě nakonec zvítězí manželka a matka. Se zlomeným srdcem nechává odjet fotografa a po návratu rodiny s největším přemáháním hraje, že se nic neděje. Desítky let poté se příběh dozvídají děti z matčina deníku, který matka přiložila ke své závěti. Zprvu jsou pobouřeny, pak se však postupně vciťují a matce odpouštějí. (11.05.2006)

Film s jednoduchým námětem, který sice zpracovává komplexně jedno milostné téma, kterých už tu bylo mnoho, ale takhle dobře zpracovaných a zahraných věru moc ne. Velmi doporučuji, pokud chcete na toto téma vidět opravdovou kvalitu. Dávám 85% = 4/5 (19.06.2010)

Keď Meryl Streepová s odrastenými deťmi hrá pobláznenú puberťáčku, aj to jej ide, tie roztržité pohľady, bláznivý smiech a celkové vystupovenie sú rozkošné. Ani Clint Eastwood ako skúsený ošľahaný cestovateľ nie je o nič horší, nedá sa rozoznať, či balí alebo je taký celkom prirodzene. Tak môže byť aj malý žltý pes v skutočnosti veľký biely pes, hlavne, že nerobia nič špatného, nič, čo by nemohli povedať deťom. Zostáva už len pri romantickej hudbe čakať na nečakaný telefonát, ktorý veci zmení. Pre mňa okrem príjemného filmového zážitku z nenudiacej romantiky je potešujúce zistenie, že je možné prežiť aj druhú veľkú životnú lásku. –––– Staré sny byly dobré sny. Sice mi nevyšly, ale mám je rád. –––– Ležela jsem tam, kde mu voda stékala po těle. Připadalo mi to mimořádně vzrušující. (01.10.2014)

"TAKHLE JISTÝ SI JE ČLOVĚK JEN JEDNOU ZA ŽIVOT...." No tak to jsem zvědavej, jestli něco takové i já budu moci vážně říct, na druhou stranu při pohledu na Clinta na to mám stále dost času :-) Kouzelná romantika pro dospělé a já ji konečně v telce zachytil. A tak nějak si říkám, že Francesca udělala dobře, bo starého kocoura novým kouskům nenaučíš, zvlášť svobodomyslného a s toulavou duší jako měl i ten Clint.....něco o tom vím. Takhle si ten kouzelný sen co spolu prožili uchovala ve svém nitru napořád. (05.02.2017)

„Nechcem ťa potrebovať, pretože ťa nemôžem mať.“ Pekný i smutný film. A zároveň dôkaz, že Clint je univerzálny herec i režisér. 65 % (24.01.2021)

Skvělé herecké výkony v jednoduchém, ale velmi citlivém a dobrém příběhu. (22.10.2006)

toto je prvy film, po ktorom som po dopozerani este asi pat minut plakal do vankusa. streepovej najlepsia uloha po sofiinej volbe a pre mna absolutny vrchol romantickeho zanru. a ta scena v dazdi na krizovatke.. pane boze este teraz sa mi chce revat. (16.06.2007)

Zdařilá adaptace stejnojmenného románu Roberta Jamese Wallera, zejména ženské oko nezůstane suché. Filmem zní skvělý klavír. Víte, kdo na něj hraje? Herecká hvězda Clint Eastwood. Nejen že hraje, ale hudba je zčásti jeho vlastním dílem. Druhým autorem je Lennie Niehaus. Eastwood složil hudby mnohem více, a ke skvělým filmům, ale o tom jindy a jinde. Pokud byste, hlavně milé dámy, měly pocit, že příběh mohl skončit třeba i jinak, zkuste se začíst do románu Prach tisíce cest stejného autora. Ten volně navazuje na Madisonské mosty. A ostatní si už musíte přečíst sami. Od Roberta Jamese Wallera česky vyšly ještě romány Tango na pláních, Volání dálek a Pomalý valčík v Cedar Bend. (16.05.2008)

Ten příběh je vlastně prastarý: osamělý jezdec z neznáma se se potkává s krásnou ženou, která zůstala na pár dnů sama. Jen tohle je variace něžná a plná něhy. A bez přestřelek. Madisonské mosty jsou příběhem o soubojích. O souboji povinnosti a plnění snů, o souboji mezi láskou k milovanému člověku a láskou k rodině. A volbě mezi starým a novým životem. Ale taky návod pro novou generaci. Řekl bych, že tak čistý romanťák se dneska už tak nevidí. (21.11.2008)

Ale co na tom, že je to romantickej cajdák mě se to líbilo, atmosféru dokonale podtrhují skvělé herecké výkony. (23.11.2008)

Byla to osudová láska, aniž by to ti dva, Francesca a Robert jakkoliv tušili, celý život k sobě pomalu, po dlouhé roky směřovali, aby se pak v jeden, v ten nejvhodnější moment konečně spolu setkali, on, úspěšný, světaznalý profesionální fotograf měl přijet do blízkosti její farmy fotit pro National Geographic mosty a ona, žena v domácnosti, snící o úplně jiném, pocitově bohatším, opravdu naplňujícím životě, měla na pár dní zůstat na farmě úplně sama, bez manžela, bez odrůstajících dětí, mělo se to prostě stát a tak bylo pro takové setkání vše příhodně připraveno, bylo to nepochopitelně silné, omračující setkání a oba tak hluboko, do toho nejcitlivějšího nitra zasáhlo, už v jejich životech nemohlo být nic tak jako dříve, náhlou explozí citů bylo vše, tak pečlivě po ty roky v nich pro bezpečné každodenní přežívání budované smeteno, vše, zůstala jen touha, neovladatelná, něžná, v té nejčistší, nejprůzračnější formě, jakou může právě taková opravdová láska přinést, s přívalem nezvládnutelného pocitu velké štěstí, s doposud nepoznanou, oba pohlcující vášní, jakoby až nyní oba prohlédli, že to jak žijí není tím, co si v životě skutečně přáli, o čem si snili, že vše mělo být jinak, ale dá se začít úplně od začátku, na to se vždy budou názory lišit, protože je to jedna z nejtěžší voleb, před jakou může být člověk v životě postaven a ještě když se má rozhodnout během pár dní, nádherné, kruté, pravdivé, nikdy jsem tento film nedokázal procítit, nepřipadal mi věrohodný, bral jsem ho jen jako propracovanou, city jitřící, sladkobolnou podívanou pro ženy, ale jen do chvíle dokud jsem to sám neprožil, teď už mi v mysli navždy budou znít slova zoufalého Roberta Kincaida "takhle si je člověk jistý jen jednou za život".Zajímavý komentář: jezurka42 (25.12.2012)

Film bez jediného falešného tónu. (15.05.2017)

jediné,čo mi na tomto filme vadilo bol clint eastwood,lebo neverím,že by ten človek mohol pripadať akejkoľvek žene príťažlivý, ale inak to bolo výborné...4.5 (27.06.2008)

Dokonalej doják. Dokonalá Meryl, dokonalej Clint. Tenhle film nemá chybu. Trošku nataženej začátek, kdy děti nechápu, proč chce být maminka rozprášena u Rosemanova mostu. Začnou číst její deníky, začíná příběh, který trval jen 4 dny a noci a je to příběh životní lásky. A tak nevinně to začalo, když se fotograf Robert Kincaid objevil u domu Francescy a ptal se na cestu k Rosemanovu mostu...Nejsilnějším zážitkem pro mě bylo, když sedí Francesca v autě s manželem, před nima sedí ve svým autě Robert a v ní se pere to, zda odejít za svou životní láskou a opustit rodinu nebo zůstat s rodinou. Úplně jsem cejtila to zoufalství...Krásnej závěr filmu, kdy děti konečně pochopí, že maminka celý život zasvětila rodině a tak po smrti chce být se svou životní láskou... (22.06.2009)

Tenhle film je jako hodně trnité pohlazení po duši. Koukat na něj musíte, protože vám hlavní představitelé nedovolí opustit tento geniální koncert. Nevím jak to lépe popsat, ale v tomto filmu je tolik lidskosti až to bolí. (19.06.2010)

Pěkný film, ale ne pro mě. Doporučuji spíše ženskému publiku a beznadějným romantikům. (15.10.2011)

Tak další „pán na holení“ nám tu předvádí kousek svého (nejen režisérského) Já, zcela zjevně té ukryté části jinak povětšinou sympatického drsňáka se smyslem pro řád a spravedlnost (ale tolik zas jeho tvorbu neznám…). Romantika ze života s reálným koncem pulzuje živým scénářem a plnou atmosférou, přesto to není film děje a určitě neosloví každého. Mně při sledování napadlo, že jsem viděla podobné rozhodování, váhání a vážení životů svých i svých bližních právě v Zaříkávači koní a byla to tam také žena, která volila a zvolila podobně jako Franceska. Ta totiž měla v závěru MM velkou pravdu ženy matky….Nechci se dotknout mužů, ale jak v Zaříkávači koní tak tady, neměl ani jeden z nich nic co ztratit, oba by vlastně získali. A to je to, co zas Annie nazývá v Zaříkávači koní tím, že….to není fér. Ano, ale je to tak. No a nedovolím si tu nepřipomenout ještě jeden příběh a to příběh Hodin. Tam se Laura (v prostředním příběhu) rozhodne tak, jak se dvě výše uvedené dámy rozhodnout neodváží (sice to není primárně kvůli muži, ale hlas srdce, vnitřku, dá-li se to tak nazvat, převáží nad tíhou rutiny rodinného nenaplňujícího života, byť je to už život matky). Jak pak žije život taková žena, jak pak žijí život její děti (to, které přežije, protože miminko „raději“ zemře záhy) a i ona sama, zůstává otázkou (ve filmu je i zodpovězena, ale tu odpověď nedává paušálně, jak jinak). Ta linie balancování životní povinnosti a životní plnosti, ať už v životě ženy nebo muže, si s námi umí někdy podivuhodně pohrávat. Ale je fajn mít na paměti, že ať už člověk udělá cokoliv, udělá vždycky to, co si myslí, že je v tu chvíli nejlepší a nejoptimálnější – líp to prostě neumíme. Nebo ano? (16.10.2011)

70%. Hodnocení roste s hladinou estrogenu. (15.01.2012)

Je to sice sladak pro zensky, a Clint urcite natocil lepsi kusy, ale je to film docela fajnovej... (05.10.2013)