Čtvrtý druh

Ak sa radi bojíte a ešte lepšie, ak aspoň trochu veríte, že nie sme vo vesmíre sami, je pre Vás tento najnovší hororový počin povinnosťou. Olatunde Osunsanmimu sa po divácky neúspešnom režisérskom pokuse Within podaril tentokrát obrat o 180° a výsledok prinajmenšom určite nezostane bez búrlivých reakcií verejnosti, veď už teraz je internet plný diskusií o pravosti a nepravosti použitých materiálov a už to sa dá považovať za úspech, film o ktorom sa bude dlho hovoriť. Ktovie, čo by sme zistili, keby sa niektorí z nás nechali uviesť do stavu hypnózy. Ste si istí, že v noci spíte vo svojej posteli? (10.12.2012)

Po Paranormal Activity přichází další z řady "true story" příběhů. Ovšem tenhle se mi líbil více, než PA, ale co je zvláštní, bál jsem se u něj méně. Tak předně chci vysvětlit, proč se mi líbil. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že v celém širém vesmíru je Země jediná planeta, na které je život. Ano, tím chci říct, že věřím na mimozemšťany. Ne na únosy, kruhy v obilí atd. ale věřím, že určitě nejsme ve vesmíru sami. A proto se mi tento snímek líbil. Jednak s diváky jedná jinak, než PA (u tohoto filmu vidíte jen "inspirováno skutečnou událostí") a šmytec. Jenže The Fourth Kind vám dvakrát zopakuje důležitou větu: "Záleží na tom, čemu vy věříte." Například velmi lehce můžete najít důkazy, že je tento film smyšlený (viz. zde) ale já si říkám, no a? Když mě to donutilo opět zapřemýšlet nad fenoménem UFO, tak mi to nějak zvlášť nevadí. Jak tak nad tím přemýšlím, tak možná je pět hvězd až moc pro tohle sci-fi. Jenže pak si připomenu vynikající Millu a fakt, že když si budu vybírat mezi tímto filmem a PA, tak sáhnu nejspíše po tomto snímku. Proto trochu zaokrouhlím mé hodnocení nahoru (ok, je to z velké části kvůli Mille, no a? :-)) (24.01.2010)

Sovy už zase nejsou tím, čím se zdají být! Tentokrát však nikoliv v rukou mistra. Úspěšná a levná marketingová matrice roztřepaných pseudodokumentů, sugerující nám údajnou autenticitu, se tentokrát nechutně zvrhla v devadesátiminutové psychologické sezení, které zaručeně působí lépe než rohypnol. Totální blábolivá nuda, která maximálně dává vyniknout neherectví paní Jovovichové ( psycholožka, kterou Milla paroduje, je desetkrát lepší herečka). Kromě QT jsem byl vždycky skeptický k egomaniakům, kteří jsou tak přesvědčeni o své genialitě, že si ten film napíšou, zrežírují, střihnou si v něm nějakou tu roli a patrně si ho i sami zaplatí. Potom jim ovšem nezbývá, než si ho sami i pochválit!! PS. Zdá se to divné jen mě, že Ti emzáci unášejí výhradně Američany?? Co ti si o té lidské rase musí myslet.... (18.01.2010)

Neveril som tomuto filmu už od počiatku a ani po asi tridsiatke veľmi slušných hodnotení. Milla Jovovich je však Milla Jovovich a film od obľúbenej herečky treba ihneď vydieť. Aké bolo moje prekvapenie, keď ma film zaujal tak veľmi ako som chcel už pri slávnych predchodcoch tohto žánru – imaginárnych dokumentov (The Blair Witch Project, The Poughkeepsie Tapes a Paranormal Activity). Napriek známym hercom a možno práve kvôli nim ma viac filmovejší ako dokumentárny The Fourth Kind dostal presne tam kde chcel. Tvorca zaujímavo miesi dokumentárne zábery s hranými a to niekedy aj z rôznych uhlov a tak sa stane, že na obrazovke sledujeme naraz štyri zábery (dva dokumentárne, dva hrané). Naviac film ponúka, a to možno aj neplánovane, aj druhú verziu toho čo sa deje. Tieto filmy buď zaujmú alebo nie. Pri Blair Wich ma zaujal jedine koniec, pri The Poughkeepsie Tapes len tak priemerne celí priebeh, pri Paranormal Activity nočné scény, duchárska tabuľka s písmenami a na internete vyhľadaná správa o podobnom prípade. The Fourth Kind zaujal od začiatku aj vďaka zaujímavo zvolenému prostrediu Aljašky a ostatné už prišlo samo. (16.01.2010)

Buď lidi v aljašském Nome moc chlastají a nebo jim fakt sedá na okno alienská bubo bubo a unáší je paprskem (pokud je to někdo fyzické konstituce Homera Simpsona, použije dva).. Vkládání rádoby autentických pasáží dělením obrazu mi přišlo zbytečné až kontraproduktivní a s přibývajícím časem se tak Osunsamniho mulderovský hoax začne měnit na laciný domeček z karet, v kterém mi v samotném finále chyběl už jen pan Kuřák z Akta X, vyfukující obláček cigaretového dýmu přímo do režisérského "believe or not" ksichtu. Přesto některým scénám nelze upřít punc napínavosti a kdyby vám zrovna v daný okamžik usedla na okenní římsu bílá sova, mohly by vaše spodky a vaše stolice klidně zažít blízká setkání třetího druhu... (22.11.2010)