Coco Chanel

Životopisná limonáda, která nepochopitelně opomíjí to zajímavější ze života Gabrielle 'Coco' Chanel - její působení v oblasti módy v době největších úspěchů (i neúspěchů). Mimo to má film jakési standardní přísady podobných příběhů o dosažení cílů nejvyšších – od pobytu v sirotčinci, touhy něco se svým životem udělat (přes nepokryté příživnictví k "objevným" momentům potřeby vlastní realizace) až po klišoidní téma ztracené lásky (vzhledem k použitému stylu vyprávění zde ani bohužel nebylo jak přesvědčit diváka o nějaké citové hloubce - v jednom záběru Coco se slzami v očích říká svému milenci, že nic nebude jako dřív a v další scéně, byť časově vzdálenější, se už znovu oddávají sami sobě jako by se nechumelilo). Film také působí delší než ve skutečnosti je... Co ale snímku upřít nechci, jsou slušní herci (až na toho proklatého Nivolu, který je tradičně bezvýrazný a dřevavý) nebo kamera, která dokázala vyloudit pár dobově hezkých obrazů. 50% (14.09.2009)

O módu se zajímám asi tolik, co o kvantovou fyziku (takže vůbec). A přesto mě tento film dokázal na celých 105 minut zabavit. Co si budeme namlouvat, je to především zásluha Audrey, která nějak odmítá stárnout (nebo má hodně dobrý make up) a Alessandra Nivoly (kterého jsem si stihl oblíbit v minisérii The Company). Je fakt, že prvních 40 minut mi přišlo jako hodina ("cože, to uplynulo jen 40 minut?!" jsem si říkal) ale pak mi ani nepřišlo, že uplynula další hodina a byl konec. Navíc takhle nějak by se měly dělat všechny biografie známých osobností. Abych i já, který o Coco nic neslyšel, ale znám značku Chanel, ji trochu poznal. Solidní tři hvězdy s tím, že pokud pro vás móda znamená něco víc, připočítejte si k mému hodnocení jednu až dvě hvězdy. (02.06.2010)

Zvláštní, že ženy, které dosáhly v životě velkého úspěchu, byly slavné a uznával je celý svět, měly složité dětství. Vyrůstaly a žily v těžkých životních podmínkách. Živily se z ruky do úst. Pak se objevil někdo, kdo jim pomohl. Ono to vlastně není zvláštní, z takového prostředí by se chtěl dosat každý, kdo má nějaké ambice, sny, vůli a kdo nezahořknul. Coco Chanel, ať už v životě prošla čímkoliv, vzala módu pevně do svých rukou. Ženy ji můžou děkovat za to, že je zbavila nepohodlných korzetů a byla spolutvůrkyní legendárního parfému Chanel No.5. Já nemám snímku co vytnout. Je jednoduchý, prostý, elegantní, střízlivý, přesně jako modely, které módní ikona vytvořila. Ovšem, pokud by hlavní roli nehrála Audrey Tautou, tak bych nějaké výhrady určitě našla. (31.05.2010)

2 a pol *. Sklamanie. Obrovské sklamanie. Dúfala som, že to bude veľká kostýmovka a ono sa to ukázalo skôr ako lovestory kabaretnej speváčky, kt. zároveň šila... ak zjednodušujem. Audrey mi prišla vulgárna. Neviem, osobné predpojatie voči nej na jednej strane, na druhej som v nej nevidela dušu, eleganciu iba zatrpknutie, detský odpor. Kde máme osobnosť ženy, ktorá premenila vývoj ženskej módy? Tiež mi chýba prepojenie, keď sa Coco dostáva zo zámku priamo do veľkého ateliéru. Zrazu. Záver je proste podľa mňa príliž urýchlený. Mimo to nevidno žiaden vplyv histórie typu vojna a pod. Očakávania som mala aj od skladateľa hudby Alexandre Desplata. Priemer. Priveľmi šedý... (30.1.2010) (31.01.2010)

CINESTAR 5.7.2009 - Nebylo to technicky špatně natočené, i herecky zvládnuté hlavně ze strany Audrey Tatou. ALE je to asi nejhorší životopisný film co jsem viděl. Všechny události ve filmu by měly být zhrnuty do asi 45ti minut a zbytek věnovat opravdu zajímavým částem života Coco. Její úplný začátek tam vidíme, ale vše je jaksi na pozadí romance, které je věnováno až příliš místa. Kdyby to nebyl životopis, bylo by to o fous lepší. Ale protože to životopis je tak slabé 3*. (07.07.2009)