O patro výš

U šplhání mi nebylo věru dobře. Sám mám strach z výšek, a tak i když všechno nebylo tak vysoko, jak se divákovi může zdát, ten stísňující pocit opravdový byl. Jinak však standardní groteska, která má kromě této ještě jednu famózní scénu - hned tu první. A proto se přikláním k vyššímu hodnocení. 75% (18.10.2010)

Vtípky nejsou tak propracované jako v Chaplinových filmech a Lloyd není tak mistrný mimický komik jako Charlie, ale přesto je to stále velký nářez. Humor je všudypřítomný, rozmanitý a hlavně úderný a příběh na němou grotesku dostatečně přímočarý a originální. Paradoxně se mi trochu více líbila první polovina v obchodě, šplhání na mrakodrap přeci jen navzdory přetrvávající kreativitě a náboji za nějaký čas lehce omrzí... 85% (10.12.2015)

Trpím klaustrofobií, proto na závěrečný výstup hodně dlouho nezapomenu :) Tato scéna je zjevným vrcholem filmu, ale najdou se tu i další úchvatné momenty, díky kterým jsem se bavil, nebo byl překvapen jejich originalitou. "O patro výš" tedy není jen záležitostí jedné (respektive dvou) geniálních scén (jako je tomu například u "Friga na mašině"), ale komplexní groteskou na nejvyšší úrovni. Dechberoucí! 9/10 (09.10.2009)

Skvělý film a zároveň výborný filmový zážitek ještě ze skvělejším akrobatickým komikem Haroldem Lloydem (ON-jeho známá přezdívka). Tato americká komedie-groteska je zároveň jeho čtvrtým filmem v němž se snaží zdolat výškovou budovu, vystaven však všem nástrahám a protivenstvím, při nichž se mě doslova tajil dech a vstávali mi vlasy hrůzou na hlavě. Díky vhodně voleným úhlům záběrů působí mnohé scény ve filmu ještě hrozivěji než ve skutečnosti. Ve většině záběrů, byť i sebevražednějších, vystupoval prý úplně sám. Podobně jako o mnoho let později třeba polokaskadér J.P.Belmondo. Dvojníkem se nechával nahradit jen v některých velkých úsecích a celcích. H.Lloyd ztělesnil ve filmu-grotesce stejně jako ve svých jiných filmech po roku 1921-takového optimistického kariéristického maloměšťáčka, obdařeného však komicky směšnou snahou přizpůsobení se, který se pokouší nalézt navzdory všem protivenstvím a vlastní nešikovnosti uplatnění ve velkoměstské džugli. Po všech svých útrapách nakonec ale dosáhne svého kýženého úspěchu. Nikdy nezapomenu na scénu kdy se drží jen nějakého lana na věži výškové budovy jen nad těmi velkými hodinami. Nebo na tu jeho legrační uniformu (šaty z konfekce) která se pro něj od roku 1921 stala typickou a ve které vystupoval. A na ty jeho velké černé okrouhlené kostěné brýle bez skel a slamák. Trošku mi to přípomínalo našeho už zesnulého komika Felixe Holzmanna. První film který jsem s tímto komikem zhlédnul mě naprosto uchvátil a proto dávám za 5*. Harold Lloyd N.1, Buster Keaton N.2, Charles Chaplin N.3 to je u mě pořadí hlavních hvězd němých grotesek po tomto filmu. (12.08.2006)

Pravdupovediac prvé cca 2/3 som nebol moc spokojný. Lloydovi chýbala elegancia Chaplina, drive Bustera Keatona aj šialenosť Laurela a Hardyho. Ale potom nastúpilo jedno z najlepších a najlepšie vygradovaných finále kinematografie a ja som s úžasom kukal koľko komediálnych a zároveň dramatických nápadov sa dá vymyslieť okolo jednej scény. Proste dokonalosť. (25.02.2015)