Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Ďalšia varovná agitka do zbierky poučných a zároveň úchvatných dokumentárnych cyklov. Symbióza obrazu a hudby spôsobuje príjemné mrazenie a ideové vyznenie diváka prinúti zamyslieť sa nad našou krehkou existenciou, ktorá je podriadená silnejším zákonom prírody. Inak značne ma iritoval rozprávač Svěrák a dosť ľutujem, že som to nevidela v origináli. Odhliadnuc od toho, strhlo ma to, aj keď sa nemôžem zbaviť dojmu, že EARTH čoby duchovnejší a dojímavejší dokumentárny zázrak, už v mojich očiach nič neprekoná. (21.12.2011)

Stydím se za to, že jsem jeden z těch parazitů, vlastně pardon, lidí, kteří dokázali za takovou krátkou dobu napáchat tolik škody. Nebudu se nijak ospravedlňovat, třeba v tom, že mám k přírodě více než kladný vztah - občas tím vyvádím ostatní z míry (vydržte s někým, kdo pořád zachraňuje nějaké mouchy, vosy, brouky a pavouky, když je ti druzí chtějí zlikvidovat), ale chovám se taky hnusně. Pochopitelně ne cíleně, ale teprve až s tímto filmem mi došlo, jak jsem občas nechutně pohodlná. Krásy přírody dovedu vnímat, skoro tím žiju, ale zajímat se o to, jestli náhodou netrpí, to mě napadlo jen občas. Vážně bych se měla stydět. Je opravdu příšerný, že lidé, kteří dlouhá léta takřka s přírodou splynuli a dokázali s ní žít v jakési symbióze, nevyčerpávat jí, neubližovat jí, teď kvůli jiným "civilizovaným" trpí hladem, nedostatkem vody, stejně jako trpí sama Země. Přeju si, aby se vzbouřila, aby nám dala všem pořádně na pr..l. Aby nás zbavila všech prostředků, kterým si hýčkáme svou pohodlnost a nechala nás tvrdě dopadnout na zadek. Tenhle dokument by měli vysílat každý den v týdnu několikrát, aby ostatním otevřel oči. Aby tady z toho ostatní nedělali "zdlouhavou zelenou agitku" a podobně. Copak je normální si jen brát a nic nedávat? Čekat teprve, až se bude dít něco strašlivého, a pak začít konat? Nebo to rovnou v začátku prostě vzdát? Nebo říct si, co bude za nějakých 50 let mi je jedno, protože JÁ už tady stejně nebudu? Doufám, že tohle prostě není normální pro všechny. (30.06.2010)

Domov nie je najlepším dokumentom aký som kedy videl, ale určite tým najkrajším! Neskutočne krásne zábery z celej planéty sú okulahodiace pre každého diváka (takisto však aj spomínané "smutné" čísla a štatistiky). Musím priznať, že svoje urobila pochopiteľne aj HD kvalita. Napriek dosť stereotypnému originálnemu komentáru majú u mňa Yann Arthus-Bertrand a spol. za svoje dielo 5***** (03.03.2012)

Po prvej časti: Zem zhora a zároveň zblízka. Chvíľu sme v Kostarike, strihom zase v Indonézii a v zápätí v Himalájach. Ako podnet na zamyslenie osožné, informačne samozrejme povrchné. Ide o to, ak vás niečo zaujme, naštudujte si. Vizuálne nádherné, až mi pripadá, že ten komentár je tam navyše. Z jedného uhľa pohľadu je, z iného je to vlastne práve o ňom. (15.10.2014)

Největší předností tohoto dokumentu je bezesporu vizuální koncept. Pomalé a dlouhé, dechberoucí záběry na krásy přírody s doplňujícím komentářem autora vytvářejí základ pro apelující ekologickou agitaci. Ok, film je sice už 9 let starý, ale už tehdy se nemohlo jednat a také nejednalo o žádné nové informace, takže tu máme moc hezky zpracované, avšak velmi monotónní opáčko toho, co ve většině případů už dávno víme. Což je škoda, protože tenhle obecně velmi pozitivně přijímaný až glorifikovaný dokument mohl mít mnohem intenzivnější dopad na diváka. Takto se nemůžu zbavit dojmu, že je určen především té nejširší divácké obci, která se sice dojme krásou přírody, odkejve všechny hrůzy, kterých se na přírodě dopouštíme, ale po skončení filmu je klidně půjde páchat dál. Za mě velmi nevyužitý potenciál. (15.02.2018)