Podivní

Nenápadité mainstreamové překopání Romerova geniálního díla nikdy nemůže být znepokojující, neboť namísto drásavé vyšinutosti originálu dosazuje pouze tuctová schémata. Lze se bát či cítit napětí, když je od začátku jsané, že kdykoli jsou postavy v nesnázích, přispěchá v poslední chvíli hrdina na pomoc či když každá napínavá sekvence skončí lekačkou? Řemeslně sice bezchybný film, ale to z něho mimořádné dílo v žánru nedělá, a to ani v oblasti remaků. 5/10 (08.12.2010)

Díky řadě chytrých motivů a opravdu dobře vystavěných scén ční Podivní nad řadou svých žánrových souputníků. V rámci hororových předělávek bych se je dokonce nebál označit za jeden z nejlepších remaků vůbec (v paměti v kategorii „lepší“ mi naskočí akorát Úsvit mrtvých Zacka Snydera a Kruh Goreho Verbinskiho). (22.04.2010)

Dvě věci jsou jasné: Za prvé, hodně dlouho se budu vyhýbat myčce aut :-) a za druhé, Eisner si u mě spravil pověst za průměrnou Saharu. The Crazies je horor, který celou dobu jede v rychlém tempu a málokdy dá divákovi prostor se nadechnout. A právě to mi trochu vadilo - vše je hodně rychlé, předem nalinkované, na strach tím pádem nezbývá takový prostor. Kdykoliv se ocitli hlavní hrdinové v nebezpečí, nebál jsem se o ně, protože maximálně do pěti minut už byli v pořádku. Lekačky jsou zde efektivní a čekané, nicméně většina na mě nefungovala. Alespoň, že obsazení se povedlo - Timothy, Radha a Joe, to jsou hlavní herecké pilíře tohoto snímku. Celou dobu jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdami, ale za ten konec, který má nádech hodně černého humoru (až uvidíte, pochopíte) dávám horší 4 s tím, že očekávání (která pramenila z vynikajícího traileru) se nesplnila všechna. Škoda… (04.07.2010)

Psychotická sklizeň na maloměstě aneb nearktická denní verze 30 Days of Night... Původní sedmdesátkový originál The Crazies od George A. Romera pamatuji jen v útržcích, takže mě při sledování tohohle remakeu nesvazovala jakákoliv snaha porovnávat neporovnatelné. Nutno přiznat, že Breck Eisner vzal na vidle pořádnou porci toho, čemu já říkám submoderní zabíječe atmosféry - klipová kamera i střih (byť s několika opravdu povedenými záběry) a těžce naspeedované šílenství. I přesto však aktuální The Crazies disponují (kupodivu) jakous takous funkční atmosférou, nikoliv však hororovou a jistou dějovou sinusoidou (řekněme napětí dávkované s mezipauzou). K tomu vcelku sympatický Timothy Olyphant, chilloutově (akusticky) kontrastní hudební doprovod Marka Ishama a správně ujetý závět dohromady dává jedenu z těch přesvědčivějších soudobých předělávek, která neprudí, neoprudí. P.S.: Proč ale sakra ti hrdinní zachránci nechávají své nebohé manželky vždycky čekat na zdánlivě opuštěných prostranstvích, když je to asi stejně moudrý, jako hodit balíček rumovejch pralinek v sezení anonymních alkoholiků??!! [final rate: 65%] (15.03.2011)

Soundtrack Mark Isham: 1. Fire [4:50] ,2. Something In The Water Supply [7:04] ,3. Bone Saw [2:58] ,4. There's Somebody Out There [5:26] ,5. Mad House [3:25] ,6. Principal [3:06] ,7. Had To Be Sure [9:24] ,8. Are We Clear? [4:06] ,9. The Long Walk [4:02] ,10. Let It Mean Something [3:45] ,11. Lights Out [5:43] ,12. A Loving Hand [2:06] ,13. Oil Pen [1:00] ,14. Getaway [1:35] ,15. Cedar Rapids [2:11], (09.05.2011)