Štvanec

Klasické drama s prvky žánru noir, precizně natočené a zahrané, kterému ovšem k absolutnímu vrcholu dobové filmařiny schází hodnověrnější scénář. Ne že by téma uprchlíka, který se skrývá před policií pořádající na něj hon, nebylo nosné, ale postavy se v řadě momentů odklánějí od logiky a především by bylo záhodno, kdyby celá historka byla naroubovaná na klasický kriminální čin a nikoliv na téma terorismu. Tomu politickému a společenskému fenoménu terorismu totiž tvůrci nerozumí a nejspíš ani rozumět nechtějí. Těžce zraněný příslušník IRA by se těžko celou noc potácel ulicemi severoirského města s početnou katolickou komunitou bez pomoci... Dnes je Štvanec doklad vysoké úrovně britského filmu na konci 40. let. Osobně se mi líbil víc než oceňovaný Třetí muž. Celkový dojem: 85 %. (28.09.2009)

Poznáme sinusoidu. Raz hore, raz dole. Tento film je príkladom hodným. Buď sa s nezáujmom dívame na plynúce obrázky s nádejou, že sa to nejako zdvihne, alebo si okusujeme nechty napätím, že sa to nejako happyendovsko vyrieši. A keďže je tých lepších pasáži pomenej, vyhráva dolná stupnica tohto matematického diagramu. (30.06.2015)

Psychologická vec s Jamesom Masonom,ktorého Johnny McQueen je vo veľkých nesnázich,každý o ňom vie,každý v tom vidí iný význam„chlpatí” sú mu na stope,skrýva sa,prežíva muky,ľudia vôkol neho sú zmätení,bonzujú,boja sa,majú nervy-situácia,v ktorej by som asi nechcel byť... Jamesa poznám,určite toto životná rola,i keď veľký priestor tu nemá,ale keď áno,upozorní na seba. Veľmi napomáha depresívna atmoška,ktorú rejža Reed a kameraman Krasker a strihač Fergus vyplňujú do bodky. Sledovanie snímku ma robilo nepokojným,vžil som sa do Johnnyho kože,tak preto... (17.02.2014)

Vynikající, napínavý a dramatický film. Celý snímek se nese v nezaměnitelné atmosféře, vystihuje kouzlo tehdejšího města a společnosti lidí v něm žijících. Skvělý je děj, od začátku do samého konce se divák nenudí (já tedy rozhodně ne), stále je v očekávání, jak vše dopadne a samotný závěr dodává celému filmu neuvěřitelnou tečku, která celý tento Reedův počin činí nezapomenutelným. Doopravdy jsem tímto snímkem uchvácen a řadím jej na kvalitativní úroveň jako Byl jsem lynčován, Denunciant, Nepravý muž, Maltézský sokol a Jízda do Ox-Bow. Černobílý obraz jen dodává na atmosféře, kterou má jen málo z dnešních filmů (imho). Když si odmyslíme nelogické jednání Johnnyho kumpánů na začátku, tak opravdový filmový zážitek. Doporučuji! (25.08.2008)

Snažil jsem se na to koukat s tím, že ve 47. roce na festivalu v Benátkách se z toho mohli všichni podělat. Tyhle tendence jsem neměl a nějak mám i problém s hodnocením. Příběh postavený na neustálém úprku zraněného zločince se chvílemi moc táhnul, zvláště v upovídaných polemikách mezi křesťanskou a světskou morálkou. Ale pár zajímavých myšlenek proběhlo. I pár vychytaných scén (třeba ta, kdy žena vyběhne s revolverem na ulici, vy si asi půl vteřiny myslíte, že udělá něco jinýho než chtěla a pak jste hodně překvapení - já teda byl). A jestli měl zanechat dojem konec, tak k tomu to směřovalo od začátku, čili moment překvapení nula. Celkově ovšem lehce nad 50%. (02.06.2012)