Stalo se v Turíně
-
Compagni, I
-
Les camarades
(Francie) -
Stalo sa v Turíne
-
Organizer, The
Krimi / Drama / Komedie
Itálie / Francie / Jugoslávie, 1963, 126 min
Režie:
Mario MonicelliObsah
-
Filmové drama natočené v roce 1963 v koprodukci Itálie, Francie a Jugoslávie. Skvěle obsazený film (Mastroianni, Salvatori, Blier, Girardotová) natočil slavný režisér Mario Monicelli a získal za něj nominaci na Oskara. (oficiální text distributora) -
Turín, konec 19. století. Při práci v textilní továrně je vážně zraněn jeden z dělníků. Jeho spolupracovníci se po létech ústupků konečně vzchopí k akci a požadují zlepšení svých pracovních podmínek. Vládnou mezi nimi ale rozpory a jejich aktivity dostanou řád teprve poté, co se jejich vedení ujímá profesor Sinigaglia, který právě přijíždí z Janova a s podobnými akcemi má již zkušenosti. Při prvním střetu s policií dochází ke konfliktu, samolibý zaměstnavatel je ochoten odpustit svým zaměstnancům účast ve stávce, o zkrácení čtrnáctihodinové pracovní doby ale nechce nic slyšet. Další střet s ozbrojenou mocí končí tragicky – sotva dospělý dělník Omero, s nímž se diváci seznámili hned v počátku příběhu, je zastřelen. Druhý den nastupuje do práce Omerův mladší bratr, ještě dítě. Sinigaglia je mezitím zatčen, mezi dělníky jeho myšlenky šíří mladý Raoul.
Film STALO SE V ŘÍMĚ (I compagni) patří k mistrovským dílům italské kinematografie šedesátých let, natočil jej slavný režisér Mario Monicelli, který byl i spoluautorem scénáře. Právě scénář byl nominován na Oscara, film jako celek zabodoval na festivalu v Mar del Plata (Cena za nejlepší film, 1964). I když na domácí půdě nijak nezaujal, dočkal se ocenění alespoň od odborníků a Italský syndikát filmových novinářů odměnil Stříbrnou stuhou herecký výkon Folco Lulliho. Hereckému obsazení vévodil Marcello Mastroianni v hlavní roli, jemuž zdatně sekundovali další italští umělci, francouzský import zajistil osvědčený Bernard Blier. V případě Annie Girardot doplňme, že ta v té době trvale žila v Itálii se svým manželem Renatem Salvatorim (také on zde hrál roli dělníka Raoula). Film měl v Itálii premiéru v říjnu 1963, s úspěchem byl uveden v celé Evropě včetně tehdejšího Československa. Originální italský název I COMPAGNI (Soudruzi) většina zahraničních distributorů přeložila doslovně, zatímco československá Ústřední půjčovna filmů použila zcela odlišný titul STALO SE V TURÍNĚ. (argenson)
Komentáře uživatelů k filmu (32)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Scénář(26.4.2004)
-
O*R*I*N
Podobný typ filmu bude výsostně aktuální v jakékoli době a režimu, velmi potřebný snímek. Poučení: Když nejsou peníze a je potřeba jít makat, i sebevětší studijní talent vyjde vniveč.(9.1.2010)
-
Amarcord_1
90% - Nadčasový snímek k zamyšlení s výbornými hereckými výkony. Co všechno lze stihnout za dvě hodiny filmu, to se hned tak nevidí...(1.10.2011)
-
sportovec
Dokonale zvládnutý film z dějin socialistického dělnického hnutí, jehož pokračovatelkou je evropská sociální demokracie, zhruba tak by také mohla znít úvodní charakteristika klíčového Monicelliho díla. Jeho lehce napadnutelná a přesto nepopiratelná zásluha spočívá v příkladné, všestranně zvládnuté evokaci průmyslového světa přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny předminulého století a neschematického příběhu minimálně srovnatelného se Zolovým GERMINALEM. Takřka laboratorně sledujeme utváření napětí postupně vedoucího k vzrůstu dělnické nespokojenosti, paralelně zobrazované děje během úspěšné stávky i nesnáze, s nimiž zápasí jak ředitel továrny, tak nesourodý stávkový výbor. Z tohoto hlediska vynikají některé postavy: osobnostně revoluční intelektuál-průkopník demokratického socialismu, suverénně zvládnutý Mastroiannim, i nejednoduchá a vnitřně těžce zápasící postava Martinettiho (pokud jsem ji dobře identifikoval) v podání Salvatoriho a sice objemem malá, ale už tehdy viditelnou hereckou suverenitou Girardotové skvěle zpodobená postava nedobrovolné kurtizány, u níž perzekvovaný intelektuál nalézá nejen útočiště těla, ale i jistotu srdce. Zajímavé jsou i postavy druhé strany - továrníka a jeho pracovníků. Monicelliho film SOUDRUZI, jak zní jeho název v doslovném překladu, je dnes klasickým a stále přitažlivým dílem pro ty, jimž záleží na kvalitě vlastního nepředpojatého pohledu na stále složitější svět našich dnů.(18.12.2009)
-
Kordus
Ohromne zabavna komedie s lehkou primesi tragiky o skupine delniku, kteri se postavi proti majitelum fabriky. Za socialismus veselejsi!(20.10.2009)
-
Faustka
"A morte il Re"(30.10.2010)
-
Fingon
V poslední době jsem byl více či méně donucen vidět veliké množství filmů zabývajících se neutěšenou situací dělníků v devatenáctém století, o jejich boji s mocipány za lepší pracovní podmínky a tak dále. Potíž je v tom, že mě tato témata vůbec nic neříkají, filmy tohoto typu mě zoufale nebaví a i když je vidět, že zahraniční produkce je na tom technicky, finančně i po stránce kvality scénáře daleko lépe než její starší rudý bratr československý, je to pořád zoufale nudné a nezajímavé.(20.10.2009)
-
AGAMENON
Námět stejný jako naše Siréna, přesto se mi italská verze líbila víc, snad tím, že se režisér nesnažil točit umění, možná to byla přítomnost opravdu vtipných scén, čert ví. Mastroianniho neprožívám, vlastně ho z osobních důvodů nenávidím, ale musím uznat, jeho profesor je opravdu zajímavá figurka a obsazení Holého, místo klasického Vosky, coby český hlas, je zvláštní volba, která naštěstí vyšla znamenitě. Film by se měl promítat každému, kdo křičí jak se mají pracující dobře, převážně studentům VŠ, kteří si oddělají jednu či dvě směny na pokladně a strašně se diví, na co zaměstnanci pořád stěžují. Ale oni nezažili, že se třeba dělá inventůra do dvou do noci, načež inventurující zaměstnanci o šesti ráno otvírají. Tady je vidět pravý kapitalismus, čtrnáctihodinové směny, půl hodiny na jídlo a makat šest dní v týdnu, buďme rádi co jsme si vydobili a nevěřme slepě všem těm usměvavým lidičkám na oficiálních stránkách firem (ty chudáci co o pěti ráno doplňují jsou jistě strašně happy).(10.12.2009)
-
LiVentura
Výborný tragikomický snímeček s prvky sociální balady, ale bál bych se označení komedie, je sdílný a je to klasika s klasiky.! Proletarii vs. Patriarché... věčný boj síly moci a síly skupin.(23.10.2009)
-
Aky
Asi je to filmařsky po všech stránkách víc, jak na 60%, ale já se při tomhle filmu nemůžu zbavit averze vůči všemu, co předznamenává socialismus a co tvrdí, že stačí ve fabrice pracovat, abyste si ji měli právo vzít. Mastoianni je skvělý a mladičká Girardotová také, a navíc krásná.(18.10.2009)
-
Skip
Trochu drama a trochu komedie, vůbec ne krimi, a možná něco z doznívajícího neorealismu. Je to takový slepenec, ale vůbec ne v negativním slova smyslu. Možná zbytečně dlouhé, ale přesto koukatelné a vypovídající docela dost o tehdejší době a probouzejících se dělnících, kteří už nechtěli jen otročit.(27.4.2011)
-
YURAyura
5/10 Je celkem jasne, ze takovyto kus se do socialistickeho Ceskoslovenska zkratka musel dostat - pracovnim nazvem by se mohl jmenovat treba Sirena po 20 letech. Docela me prekvapila Girardotova, kterou jsem v prvnich zaberech vubec nepoznal, zato Marcello opet nezklamal - ano, opet to nemyslim nijak lichotive.(24.11.2009)
-
Snorlax
Nějak se mi nepodařilo v tomto sociálním dramatu odhalit humor a jsem tomu ráda, neboť bych ho zde považovala za nepatřičný. Film o počátcích dělnického hnutí v Itálii může být kde co, jen ne švanda. Škoda, že moji oblíbení francouzští herci nedostali více prostoru, Blier se sice před kamerou ukáže několikrát, ale jeho postava nemá dostatek dynamiky, aby nějak výrazněji zaujala.(17.2.2012)
-
mortak
Boj za sociální jistoty probíhal po celé Evropě stejně (Siréna od Majerové, Germinal od Zoly) a díky němu si dnes žijeme tak dobře. Jenže už nám pomalu zvoní umířáček, protože v dnešním globalizovaném světě jsou ti stávkokazi Čína, Indie či Brazílie - studnice to levné pracovní síly. U nich neplatí ochrana zaměstnance (pracovní doba, bezpečnost, výpovědní lhůta, odstupné, dovolená) a tak nás ekonomicky válcují. A bohužel se naplňuje Orwellovo proroctví: v prolétech ta hledaná spása není. A tak film připomíná minulost a ukazuje na budoucnost.(12.3.2010)
-
gabin(a)
Tyhle filmy mám moc ráda a Maria Monicelliho ještě víc, takže hodnotím velmi pozitivně. Sociální drama s komickými prvky, z nichž jedním je pro mě takový ten vyjukaný a zdánlivě slabošský výraz M. Mastroianniho, to umí jenom on. No a pozdější věčný (kriminální) šéf, ministr, ředitel a továrník Bernard Blier v montérkách, to byl taky dobrý zážitek. Ale vážně: typicky italské zpracování jedné velmi smutné události se zobrazením celé neutěšené doby v tom nejlepším slova smyslu: velmi životné postavy, žádní zocelení hrdinové s ostře řezanými rysy, ale normální zoufalí chlápci, kteří už prostě nemůžou dál takhle žít, ani ten profesor není vylíčený čistě jako klaďas. Dále dokonale "zmáknuté" prostředí, smutek i humor, nejednostrannost, což je přesně to, co propagandistické filmy z dělnického prostředí made in socialismus postrádaly, a tím je i náhled z druhé strany barikády. Sice v pár krátkých scénkách, nicméně velmi pregnantních. I ten despotický továrník zde má svou pravdu a profesor-vůdce svou iluzi.(17.5.2011)
-
zette
Vyborny film o pravech delniku v turinske textilce. Film je plny energie a touhy po lepsim zivote. Skvela kamera a hutna atmosfera v hromade scen. Davam plny pocet, jen me trochu mrzi volnejsi tempo ve zhruba 2/3 filmu ( od zeleznicni nehody po prichod kriminalni policie ). Herecke vykony take velmi dobre. V kinematografii povalecne Evropy nemeli Italove konkurenci.(26.11.2009)
-
d-fens
ocenenia : MFF Mar del Plata 1964 - 1. cena Najlepší film, Najlepší scenár (Agenore Incrocci, Mario Monicelli, Furio Scarpelli), Cena film.kritikov za najlepší film(9.3.2010)
-
shantim
Monicelli zaválel prakticky každým svým počinem a nejinak je tomu i u tohoto snímku. Pan profesor v podání Mastroianniho je neskutečně sympatická a zároveň odporná postava intelektuála příživníka, který umí perfektně manipulovat lidmi a třídní boj je pro něj prostě jen běžnou rutinní činností určenou k obživě. 84% hvězdiček(20.10.2010)
-
ddf76
Vyborny film o jedne stavce v textilce v Turine, v nemz se objevi plno francouzkych a italskych hercu (Girardot ma jen 3 sceny). Ustredni pisnicka je velmi chytlava.(19.10.2009)
-
Alf
skvěle natočené sociální (ne kriminální !) drama...(19.10.2009)
