Přerušený krok čápa

...lehce nepatřičně si tu s komentářem přijdu - téma je bolavé, důležité a má jasnou spirituálu; materiál je z těch nejušlechtilejších, umění vysoké ve všech aspektech. Nicméně mi oproti jiným Angelopoulosům nesedělo v první řadě obsazení hvězd nejhvězdnějších - působí to proti skromnosti a civilnosti filmu jako potvrzení jejich klamnosti; neseděly mi úplně ani dialogy - titulky občas vypadly a já si uvědomil, že bez hlubokých poetizujících Guerrových maxim bych byl rád obešel i v Nostalgii anebo Identifikaci ženy; neseděla mi eliminace jakéhokoliv uměleckého rizika, která tu už vede k riziku autokýče - Angelopoulos opakuje motivy jako readymades (- u Jancsóa mi to nějak nevadí, tady má ale film nápřah ke tvaru, který by mohl být nový, kdyby tvůrci riziko podstoupili - kdyby zde například nebyla figura režiséra-pozorovatele jak v Cestě na Kytheru; kdyby tu nad mollovými smyčci neparádoval hoboj jak v Krajině v mlze; kdyby se to filmově nejvzrušivější neodehrávalo na pozadí veselic atd. -) prostě příliš malá obměna prostředků. Plus podepisuju námitku přepsanou uživatelem StaryMech - co přidaného vnáší latentní elitářství do témat odloučenosti a vykořeněnosti? (15.04.2023)

Když se umí vyprávět kamerou, je to paráda. Přiznávám že patřím do skupiny těch, kterým nevadí dívat se na tříminutový záběr. Pokud má o čem vyprávět. Je to dlouhé, šedé, smutné, plné mlhy, opak Řecka tak jak jej znám z našich ostrovů, a Theodoros Angelopoulos tady navázal nejvíc ze všeho na Včelaře, když už na něco. Hodně toho zůstává nepochopeno, i tak je to ale krásný film. (24.02.2021)

Asi chyba na mém přijímači nebo jsem možná odkoukala jiný film, přerušené mám momentálně akorát tak spojení s tvůrci tohoto snímku, neb čápa jsem nezahlédla (pokud to byli ti borci, co stáli u čáry, nepřišlo mi to zábavné, ani poučné či symbolické, jen blbé). Chování postav mně nesrozumitelné, tempo extrémně hlemýždí, herci v podstatě nemají co hrát, neb velmi úsporné či neslyšitelné dialogy vyzněly do prázdna (mně). No a k té nevěrné nevěstě se snad ani nebudu vyjadřovat, ach jo... (04.03.2020)

Tento recky film ma daleko od te recke letni idylky, kterou zna drtiva vetsina ceskych turistu a dovolenkaru. Jen to recke tempo zustalo, ktere da asi nejednomu divakovi zabrat. Vcetne me malickosti. Diky nametu jsem se na film tesil, cekal jsem sice neco trochu jineho, ale vylozene zklamany byt nemohu. Uzasna kamera, dlouhe zabery, pekna hudba a ta ponura filmova atmosfera me snad nikdy neprestane bavit. (09.06.2021)

Studie mikroskopického řezu, kterým se lze odetnout od všech polarit, včetně nadechnutí a výdechu. Jako u Včelaře, jehož ctím - a po léta se snažím sjednotit svůj dech s jeho pozvedáním křehkých včelích bydlišť, se i zde zadrhávám o spolehlivě výmluvné a poutající mucholapky nepostižitelných světů. Vše je tak jasně prázdné, že se sem vejdeme všichni - a bohužel stranou nezůstanou ani ti, kteří do toho ticha budou klást nálože nepatřičného smíchu. I zde mi chyběla vůle to poutavé, lepké ticho umlčet a umožnit lidskému hlasu, aby se rozezněl tím bytostně jiným zněním, pod nímž se vše zobrazené sesype a nedovolí si vybavit se ani v tom nejhlubším rozpomínání. (23.02.2018)