Pod vlivem lásky

Wow! Omlouvám se za tohle extrémně imbecilní citoslovce, ale odpovídající český ekvivalent mě nenapadá. Po prvním zhlédnutí tohohle kousku byla před lety definitivně zpečetěna moje fascinace vyšinutou japonskou popkulturou, která má už navždy mou nehynoucí lásku a obdiv. Myslím, že od mé srdcovky True Romance, jsem neviděl úžasnější a ujetější love story, než je tenhle japonský skvost. A od mé další srdcovky Life of Brian, jsem neviděl vytříbenější satiru na křesťanství, respektive na sektářství. Ale teď trochu zjednodušuju, Ai no mukidaši je film ještě mnohem pestřejší a mnohovrstevnatější... Navíc Hikari Micušima je vrcholně sladká a fantastická, sladký jako cumel je i Takahiro Nišidžima, hudba je krásná (nejen ten "náš" Beethoven a Ravel, ale i "jejich" Yura yura teikoku)... Nemá cenu to tu nějak víc rozpitvávat - nenechte se odradit dlouhou stopáží, kdo má uši k slyšení, slyš, kdo má oči k vidění, hleď... a "Ježíši, odpusť těm kreténům". Amen. (15.04.2014)

Velkolepej epos o náboženství,lásce a erekci.Zajímalo mě jak Sono ukočíruje téměř 4 hodinovej film o něčem co mě absolutně nezajímá a jde mimo mě.A tím je víra,křesťanství,náboženství a bůh.A musím říct,že i přes toto pro mě nevděčný téma se s tím vypořádal na výbornou.A film mě rozhodně nenudil.Sono si to prostě rozjel po svým a tak jak to umí jenom on a nenechá diváka ani na chvíli vydechnout.S diváky si hraje jako s loutkama a nedává jim sebe menší šanci aby vytušili jakým směrem se bude dál film ubírat.Sono prostě opět dokázal,že umí.A ten jeho psychonátlak je prostě dechberoucí.Další geniální kus od mistra podivností.DOPORUČUJU. (09.08.2015)

I když je to tak dlouhé, tak mě to chytlo od začátku až do sladkého konce. I když se tam proplétají všechny možné žánry, tak to tak krásně sedí, je to střelené, ujeté, veselé, smutné, neuvěřitelné, surové i něžné. Být na tom v kině, tak je možné, že bych tomu těch 5* dala. Možná. Každopádně jsem ráda, že jsem to viděla. Hlavní hrdina je sympaťák, jeho protějšek je také fajn (žádný pocit, že je na čase ji strčit pod kolem jedoucí náklaďák se nekonal). Ostatní byli šílení. Ale to bylo také fajn. ^^ Dlouhé volné odpoledne - Let's go for it. Přemýšlím o tom již několik dní, a tak nějak si říkám: "Proč tomu sakra nedáš za 5*? Vždyť to bylo dokonalý!" Takže hodnocení měním z 4* na 5*. ^^ (30.01.2011)

"I úchyl má svoji perverzní čest." aneb 4 hodiny filmu točeného evidentně pod hlesem: šílenci a úchylové všeho světa, spojte se! Musím uznat, že Šion Sono to má natočeno opět výdatně, enormně dlouhou stopáž dokáže naplnit tak, aby se stále něco dělo, propojit funkčně více zápletek a motivů... Přestože tu Sono často využívá postupy, prvky a motivy, s jakými jsem se u něj už víckrát setkal v jeho dřívějších i novějších filmech a mnohé mě tudíž už tolik nepřekvapily, zároveň se mu opět podařilo přijít s více scénami, kde mě notnou dávkou originality doslova posadil na zadek (třeba akční zaučování v úchylném fotografování, s trojicí jako z nějaké bizarní sekty, mě v první hodině dost odrovnalo, to může vymyslet asi fakt jen Sono :D ) nebo jindy úderně zapůsobit sílou rozehraného okamžiku. A některé rodinné scény s náboženskou linií a rozporuplnou postavou otce a kněze v jedné osobě, či více silných emotivních vzplanutí lásky na pozadí hraničních okolností (nakolik se můžou zdát svou vypjatostí i s typickým japonským afektem přehnané) tu silnou údernost v sobě mají a slušně naplňují film i v dramatické rovině. Na druhé straně stejně jako v Hazardu i Bad filmu se Sonův děj zas točí kolem mladistvých postav s tak zvráceným počínáním, že můj zájem o ně i přes režisérův talent vést divoký děj občas upadal a probíhal na nevyrovnané sinusoidě. Scén, kdy mě sledování této dlouhé „voyeuristické odysey“ začalo míjet až lézt na nervy, tak nebylo zrovna málo a... prostě jsme si se Sonem jednou zas úplně nesedli. Zvláště, když tu zamíchal i akční kung-fu / karate boje, krvavé gejzíry à la Tarantino i několik totálně ujetých nechutností (jedna přijde už těsně po hodině). / Ač je mnohými tady Pod vlivem lásky označováno jako Sonovo opus magnum a také proto jsem ho chtěl vidět, nemohu si pomoct: je dost jiných Sonových filmů v čele s Hiso hiso boši, z nichž jsem si odnesl pozitivnější zážitek. [65%] (21.12.2023)

Neskutecne originalni, zabavny a epicky asijsky kousek, ktery zvladl nevidanou vec - ani na chvili nenudit ve sve monstrozni 4h stopazi. Vyborna story, zvrhle charaktery, brutalni drama, unikatni romance i (a to zejmena) extremne vtipne momenty. Je na case abych konecne zmasteroval techniku Tosatsu, pouzil Kung-Fu k ziskani momentky zenskeho rozkroku, poradne to rozjel s kamerou na auticku a pouzival trojdilnou tyc San-sestsu-kon k polapeni bobrika! 9/10 (19.10.2010)