Stoning of Soraya M., The
Krimi / Drama
USA, 2008, 116 min
Režie:
Cyrus NowrastehHudba:
John DebneyHrají:
Shohreh Aghdashloo, James CaviezelObsah
-
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. Komentáře uživatelů k filmu (48)
-
Renton
Scénář: Betsy Giffen Nowrasteh, Cyrus Nowrasteh .. Nechovej se jako pokrytec, který si myslí, že utají svoje lži, zatímco z plného hrdla cituje Korán (nebo Bibli, že?). ___ Absurdita mravních zákonů v Islámské kultuře si nese velmi tvrdé tresty. Pro ženy především. Ukamenování jsem již viděl, ale tady bylo provedeno zvláště mučivě. Nicméně je celý film zajímavý a obrovskou výpovědní hodnotou. ___ O filmu jsem se dozvěděl přes doporučení, jelikož mne tématika zajímá, bez dalších informací si ho pustil a pořád jsem si tak nějak myslel, že to není Americký film. Prostě jsem myslel, že to vytvořil někdo jiný - avšak v průběhu jsem si několikrát říkal, proč je to místy podáno tak, že to odpovídá (často vytýkanému) Americkému filmařskému pohledu. Navíc, představitelka Zahry, Shohreh Aghdashloo, mi byla hodně povědomá. Bác, je to Američany natočené, jak jsem se po filmu dozvěděl. Ale to jen tak na okraj, rozhodně nic zásadního, co by filmu ubíralo (resp. asi jak pro koho). ___ Viděno 8 března, na Mezinárodní den žen.(8.3.2010)
-
larelay
Kolega kiddo to zhrnul absolutne vystizne, nemam k tomu viac co povedat, len jednu vec. Hanba vsetkym, ktori toto dopustia, hanba tym, ktory ospravedlnuju vrazdu v mene akehokolvek nabozenstva.(26.2.2010)
-
AngelAngie
Souhlasím, brutalita ukamenování se dá přirovnat opravdu snad jen k Umučení Krista. Drsné, silné, nesmírně působivé, bolestné, lítostivé. Tvůrci nás nechali se v tom topit a je to jedině dobře, jinak by to bylo zbytečné. Film je sondou do světa chování mužů k ženám v Iránu kdesi ve vesničce. Chování, které v oné zemi, v oné vesnici, je pro okolní svět nepochopitelné. Pátá hvězda za ten konec.(4.3.2010)
-
verbal
Se z toho holky neposerte!! Ono to bude určitě tak černobílé, jako emancipovaná Iráčanka, která beztrestně fackuje lokální patriarchy! Třeba toho dědka Soraya ve skutečnosti fuckt píchala!! Nicméně ani sám Goebels by to nenatočil působivěji! A nezapomeňte, že je nutno víc takových filmů, když už tam válčíme za demokracii a světový mír! Hle, proti jaké ose zla stojíme! Mocichtivé a pokrytecké kudlanky ale převažují nejen v Islámu, pouze mají oblíbené jiné kolektivní sporty a nenadělají s rozvodem takové ciráty!!(3.3.2010)
-
Radek99
Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků(5.4.2010)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $637,421║Tržby Celosvetovo $718,275║(22.3.2010)
-
kiddo
„Pokud muž obviní ženu, musí ta prokázat svou nevinu. Obviní-li ale žena muže, musí ona prokázat jeho vinu. Je to jasné?“ „Ano. Ženy jsou vinné, muži nevinní.“ Výpovědní hodnota jasně převyšuje tu filmařskou a navíc k tomu, aby se výpověď mohla plně realizovat, je třeba vědět, že vše, co se tu děje, není nějaký exces daný zaostalostí nebo osobními vadami, ale žádaná norma zakotvená v islámu. Zahřin obviňující hlas tudíž paradoxně nemá bez nějakého poznámkového aparátu moc šancí zasáhnout diváka, který se v problematice příliš neorientuje. Ovšem minimálně kvůli scéně, která dala filmu jméno a která co do brutality snese srovnání s Umučením Krista a co do síly ho dalece předčí, by film měl vidět každý, kdo ještě v dnešní době papouškuje bezobsažnou mantru „islám je náboženství míru“. Kecám: to, že zdejším mužům připadá kamenování jako zábavnější show než vystoupení komediantů, je rovněž jeden z nezapomenutelných momentů, jimž by se cynik až zasmál.(3.1.2010)
-
Subjektiv
Je to pro mě věru těžké, naložit nějak smysluplně s tímto filmem. Nemám v lásce náboženství a určitě ne islám, ale... V islámu (nikoli v Koránu, ale v hadíthech) trest kamenování za cizoložství zakotven je. Jak však správně tvrdí Niktorius, aby se cizoložství prokázalo, je třeba čtyř mužských svědků, jež dosvědčí, že na vlastní oči viděli, kterak penis pronikl do vagíny. Ano, přímo takto je to stanoveno. Jsou i výjimky z tohoto pravidla, např. cizoložnice se sama přizná, ale nedají se aplikovat na dění v tomto filmu. Jenže... ono je v podstatě nemožné, aby podmínka 4 svědků byla naplněna a konečně v hadíthu stanovujícím tuto podmínku Mohammed kamenování zabránil. Jinak ovšem tento trest zřejmě praktikoval. Je-li však podmínku nemožné naplnit a čas od času se o nějakém tom kamenování cizoložnice doslechneme, jak si to vysvětlit? Že by se ženy s radostí samy vydávaly vstříc kamenům? Nebo se přiznávaly pod tíhou mučení či vydírání? Nebo možná čestní mužové nejsou tak čestní? Či snad elita/dav z horních dolních íránstánovic neví, jakého je třeba ke kamenování důkazu, ale tuší, že cizoložnice se ukamenovat má? Nu, těžko říct s jistotou, ale lehko se solidní pravděpodobností odhadnout. Ostatně, na internetu lze nalézt řadu případů kamenování, které nejsou v souladu s tradiční islámským právem, které lze zhruba prostudovat v Umdat al-Salik čili Opoře poutníkově (pasáže manželství, spravedlnost a rozvod). Jsem si vědom toho, že Umdat-al sálik je závazný spíše pro (některé) sunnity než íránské šiíty, bohužel nějaký souhrn jejich práva jsem nenašel. Důvěra, že příběh Sorayi se odehrál, byť se zdá, že řada detailů byla pozměněna, ve mně je. K výtkám Niktoriovým mohu připojit např. setkání Zahry a novináře. Zahra zahajuje vyprávění příběhu Sorayi nadmíru teatrálně, jakoby se chystala dětem vyprávět nějaký děsivý příběh ze starých časů. Pokud jde o vyznění celého filmu, tak konfrontace islámu se odehrává kupodivu... zase s islámem. Je to přesně v duchu současného mediálního obrazu islámu: "Islám je v zásadě dobrý, někteří však jej špatně chápou a jiní jej zneužívají pro své sobecké cíle. Byl unesen." Proto je nezbytné, aby Soraya byla nevinná a záporáci byli podlí, prolhaní pokrytci a nikoliv zapálení muslimové. Na druhou stranu z filmu dýchá nepřátelství k ženám, jež je v islámu inheretně přítomno od časů Mohamedových a krásně se zračí v jeho výroku: "Byl mi ukázán oheň pekelný a viděl jsem, že většina jeho obyvatel byly ženy, jež byly nehodné," jenž je k nalezení v Sahíh-al-Buchárí 1:28. To možná ani záměrem filmu nebylo.(17.5.2010)
-
Zeck
Emočně velmi silný film, který má ohromnou vypovídající hodnotu. Ano, podlehl jsem emoční vyhrocenosti filmu, tvůrci mě utáhli na vařené nudli (komentář Niktoriuse beru za špatný vtip). 90% 27.08. 2010(27.8.2010)
-
Fr
Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ **(31.3.2010)
-
tahit
Jde o silné a oslovující téma, v jehož příběhu se zrcadlí osud některých žen v islámu. Těžko říct, zdali je film objektivní či zkresluje skutečnost na základě skutečného příběhu tak v jistém smyslu se dá koneckonců napsat, že určitá manipulace na divákovy emoce tu může být. Ovšem není to jednoznačné, ale pravdu znají pouze očití svědci celé události a nikoli producenti filmu. A už vůbec ne divák. Ačkoli tím netvrdím, že příběh co do faktů nemůže být stoprocentně pravdivý. Jeho význam spočívá ale v tom, že na jeho faktografické základně je třeba si uvědomit, že podobné případy v řadě zemí, kde převažuje islám, nejsou zdaleka ojedinělé odsoudit někoho k trestu ukamenováním. Má to samozřejmě více důvodů, ale ten hlavní je ze cti a náboženství a také, jak ukazuje film i ze zcela možných zištných důvodů. A není důvod tomu nevěřit, protože podobně postižené ženy svědectví už vydat nemohou. Budiž nicméně řečeno již na počátku, že brutální trest ukamenováním z lidského hlediska je neodpustitelná věc na základě smyšleného obvinění z cizoložství. Ovšem není naprosto žádných pochyb o tom, že názor systému islámského náboženského práva šaria na cizoložství především u žen je považováno za jeden z nejtěžších hříchů. Ale vraťme se zpět k filmu, myslím si, že obě herečky vytvořily hodně působivý obraz. A dále, proč to neříct, z diváckého pohledu je asi nejsugestivnější scéna ukamenování, žel ale také nejkrutější, která ovšem zbytečně v dlouhých brutálních záběrech ulpívá na krvavém výjevu. Podobná epizodě bičování Ježíše ve filmu Umučení Krista. Osud nebohé Soraya Manutchehri určitě není film, který by se mohl vyloženě líbit nebo někoho bavit znovu sledovat, ale v každém případě v sobě nese závažný potenciál toho, co se skutečně někde děje. Co dodat? Civilizovaná společnost dva tisíce let po ukřižování Krista tyčí cestu k zářným zítřkům nebo odumíraní lidskosti. Ať si každý odpoví sám.(27.10.2011)
-
Niktorius
Tak se nám tu pomalu rodí další z CSFD hypeů. A s těmi již zavedenými má nepřekvapivě společné znaky v podobě závažného tématu, které je zpracováno neuvěřitelně plákatově a především s kýčovitým apelem na emoce. Inu, když začnou vřít city, divák ztrácí kritičnost a lze ho utáhnout i na vařené nudli. _______________ Stoning of Soraya M. není žádné drama, nýbrž naprosto čistokrevná bulvární exploatace, což se projevuje od prvního do posledního záběru. I polorozpadlá íránská vesnička kdesi v horách je vybavena velkoformátovými plakáty Chomejního; ženy se při každé příležitosti kuklí do čádorů; hlavní záporák je fousáč s ďábelskýma očima a chraplavým hlasem, co má dva vyžrané a arogantní syny (při rodinném obědě na ně jen tak z ničeho nic vybafne, ať si pamatují, že žijí v mužském světě); Zahra - ač jinak strašná rebelka - nezapomene čerstvému vdovci rázně připomenout, že svou zemřelou manželku již podle tradic nesmí spatřit; dobrák Hashem se celou dobu tváří jako oslíček Íjáček a několikrát se ve filmu teskní po režimu šáha Pahlávího (co na tom, že to žádný dobrák nebyl, když pochleboval Strýčku Samovi, žáno...). _______________ Dvanáctiminutová (!) scéna ukamenování je opravdu vrchol toho všeho - když zrovna nesledujeme zpomalené záměry křičicí a krvácející Sorayi (to už kupodivu čádor nemá a je oděna do bílého), nabídne nám režisér zpomalené záběry hystericky plačících žen z davu a pro jistotu to ještě korunuje superkýčovitými (a samozřejmě zpomalenými) záběry, v nichž se Soraya v témže bílém oděvu prochází po rozkvetlé louce. Předposlední scéna, v níž Zahra odhazuje závoj a s úsměvem a rukama vztaženýma k nebi křičí "Celý svět se teď dozví pravdu!", však vedle té vší mizérie překvapivě pořád ještě vypadá jako hodně špatný vtip. _______________ Kde je v tomhle filmu nějaká výpovědní hodnota, to mi zůstává záhadou. Ani se mi nezdá, že by k jejímu pochopení člověk potřeboval vidět do islámu (jak tvrdí kiddo), jelikož film se zcela politicky korektně nějakému tematizování (nedejbože kritice) náboženství úspěšně vyhýbá (i kladné postavy jsou okázale zbožné a mulláh je vlastně kriminálník). Zbývá jen iritující propagandistický film (nedobré vztahy USA a Íránu jsou obecně známy, zbývá dodat, že režisér je politicky angažovaný konzervativec), který je, i navzdory plytkým pokusům o srdceryvnost, ve své druhé polovině děsivě nudný..._______________Šílená sračka._______________ P.S: Věru nevím, jak si představují "zákon" v íránských horských vesničkách, nicméně s dodržováním tradičního pojetí "Božího zákona" to aktéři filmu příliš nepřeháněli, když odsoudili k smrti ženu, která neprožívala běžný (sexuální) vztah se svým manželem a údajné cizoložství nebylo podloženo věrohodným svědectvím čtyř muslimských mužů, kteří by viděli kontakt pohlavních orgánů. Taktéž se nezdálo, že by vesničané měli obdobný zápal pro ztrestání člověka, který se dopustil zločinu, jenž šaría též považuje za jeden z nejtěžších - tedy křivého nařčení z cizoložství...____P.P.S. v reakci na Subjektivův koment: Šáfijovská právní škola, kterou reprezentuje Umdat al-Salik (což je mimochodem text ze 14. století, o němž - pokud nejste Robert Spencer - těžko můžete tvrdit, že by byl pro současné muslimy závazný), se v Íránu skutečně nepraktikuje, tam má místo škola džafárijovská...(13.3.2010)
-
Tomco
Otras. Je vôbec možné, aby sa diali takéto veci v normálnom svete?(5.5.2010)
-
Ant
Počáteční tempo je vražedně pomalé a první hodina filmu je tak trochu o ničem. Nicméně jakmile se film přehoupne přes polovinu, tak je to úplně něco jiného. Realistické ztvárnění samotného trestu je jen pro silné nervy. Lidi jsou holt zvířata nejhoršího ražení a tenhle film je toho velmi dobrou připomínkou.(15.3.2010)
-
Pedestrian
Plně souhlasím s kolegou larelay, i když jsem ho nečetl.(14.7.2010)
-
LINKIN
Myslim si, že manželství jde proti primárnímu smyslu naší existence, a to vehementně šířit svoje sperma co to jde. A všechny ty monogamistický sračky, kterejma nás krměj v Hollywoodskejch filmech, náboženskejch systémech a jejich domagmaticky vyznívajících svatých knihách jsou jen propaganda, aby sme si založili rodinu, měli děti a drželi ekonomiku, vždyť rodina je ekonomickej základ státu. Já mít doma takovou Sorayu, tak ji obšťastňuju od rána do večera. Pátou hvězdičku přidávám za emotivní scénu ukamenování, u které jsem nejednou musel otočit hlavu.(27.9.2010)
-
SonG
Tak tohle je moc. Pokud se toto opravdu stává v moderním světě, pak se nedivím, že tito barbaři naráží letadly do mrakodrapů, odpalují se v restauracích a zabíjejí nevinné lidi, přičemž všechno je ,,vůle boží".....Film natočený bez jakéhokoli přikrášlení, naturalisticky pojatý, neuvěřitelně vypovídající a šokující.(13.4.2010)
-
pevico
To sem zas dostal jednou pořádně přes držku! Allah akbar, ty vole :-O ..když vám dojde munice, některý kámen lze použít i vícekrát. Tyhle věci normální člověk prostě nepochopí...(19.4.2010)
-
arbitr
Pro mne jeden z nejsilnějších a nejemotivnějších zážitků, které jsem u filmu prožil..(25.8.2010)
-
Happens
Tohle mi trochu připomnělo tvorbu Lars von Triera. Silný příběh, neuvěřitelně, trochu mi to hýblo s žaludkem, obecně celé muslimství má dost (haha) nekřesťanské praktiky, nemorální v Kantovském smyslu toho, co je dobré dle lidské maximy. Tak či onak se jedná o film, který by neměli vidět slabší povahy, ale musí vidět ti, co to snesou. 95%(8.11.2010)
