The Stoning of Soraya M.

Silný ale opravdu silný příběh o zcela jiné kultuře a jejich hovadských zvycích. Film ukazuje, jak se krutě a nemilosrdně zachází s ženami v Íránu, čeho všeho jsou tam muži schopní a jak vymývají mozky svým dětem už od mala. Neskutečný příběh, u kterého se mi zvedal tlak a měl jsem chuť něco rozbít, nechápu, jak se všichni mohou divit, že tyhle zvířata my tady prostě nechceme. Opravdu nemám ani pomyšlení na to, že bych si přečetl knižní předlohu. Nejděsivější na tom všem je, že tohle se skutečně děje, je to podle skutečné události a nikdo s tim nic nedělá. Skutečně smutný příběh, který si opravdu nepustíte někde na pohodové odpoledne, nebo jako zpestření romantického večera. (23.06.2015)

Myslim si, že manželství jde proti primárnímu smyslu naší existence, a to vehementně šířit svoje sperma co to jde. A všechny ty monogamistický sračky, kterejma nás krměj v Hollywoodskejch filmech, náboženskejch systémech a jejich domagmaticky vyznívajících svatých knihách jsou jen propaganda, aby sme si založili rodinu, měli děti a drželi ekonomiku, vždyť rodina je ekonomickej základ státu. Já mít doma takovou Sorayu, tak ji obšťastňuju od rána do večera. Pátou hvězdičku přidávám za emotivní scénu ukamenování, u které jsem nejednou musel otočit hlavu. (27.09.2010)

Maximálně působivý a znepokojivý snímek..... .... a malá připomínka toho, že na světě ještě žijí stovky milionů v otřesných kulturně-legislativních podmínkách. Přesně ten typ snímku, kde od začátku do konce víte, co se stane, přesto se to tíživou formou valí kupředu a ani na vteřinu to nevybočí z premisy filmu perfektně věrné názvu, který zároveň slouží jako tldr shrnutí děje. Když se blížilo samotné kamenování, tak jsem měl z davového allahu akbar bobky, ufff... Strašně zajímavá je i doba ve které se to odehrává, mocně mi to evokuje padesátá léta u nás a i složení vrstev, které se dostaly k moci je podezřele podobné a je fakt jedno jestli se to v jedné zemi ve jménu rudé knížky, v druhé ve jménu alláha. U nás jsme se s tím už díky bohu vypořádali, jinde ještě trpí. Přitom zvláštní, že v dobách tvrdé totality, se k nám z Teheránu vozily západní věci, které tu nebyly k dostání. Nicméně jsem strašně rád, že jsem se narodil v rasistické, xenofobní, misogynní a vůbec hrozně předsudkové a zkažené white male společnosti a ne třeba někde v Iránu nebo Sýrii. Mimo tematiku a zdrcující filmovou gradaci mne uhranula (ne doslova!) Shohreh Aghdashloo, ta má na šedesátnici naprosto neuvěřitelné charisma a s jejím hlasem i sex appeal. Snad ji mimo štěků "teroristek" bude v západní tvorbě vidět více, zaslouží si to. Slabším povahám a ženám bych to asi uplně nedoporučoval. 10/10 (03.07.2016)

Francouzký novinář Freidoun Sahebjam (James Caviezel) přijíždí do malé vesničky uprostřed Iránu - kde se díky rozbitému autu na pár hodin zasekne. Vyhledá jej jedna místní ženština Zahra, která mu vypráví příběh o své neteři, Soraye a jejím manželovi Alim. Ali si našel mladou milenku, a aby se mohl své ženy zbavit, nařkne ji z cizoložství. V islámské společnosti tím ale nad Sorayou vyřknul ortel smrti. Zahra chce, aby se celý svět dozvěděl o bezpráví, které se v této zemi děje - ale místní to nehodlají dopustit ... Tento film se mi hrozně těžko hodnotí .. na jedné straně poutavý námět i příběh (s nálepkou Based on a true story, samozřejmě), na straně druhé je nutné uznat všechny Nictoriovy připomínky. Jenže kterýto film je stoprocentně politicky korektní? Ukamenování Sorayi je takovou malou (a kontroverzní) sondou do hlubin islánského života (jestli je nadnesený nebo ne vem čert, stačí si ale občas pustit zprávy a informace zde nejsou moc odlišné)... (24.08.2011)