Reklama

Reklama

The Stoning of Soraya M.

  • Kanada The Stoning of Soraya M. (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (115)

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Další z filmů ukazující odlišné vnímání světa, jak ho vidíme my a jak islámská společnost na bílzkém východě. A také další z filmů, který donutí člověka pěnit vzteky. Bez zbytečných kudrlinek, realisticky a naturalisticky podaný tragický příběh muslimské ženy, která se nechtěla rozvést a proto musela zemřít. Scéna s ukamenováním patří k tomu nejstrašnějšímu, co jsem kdy ve filmu viděl. 90% ()

Reklama

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Možné spoilery!!! Čekal jsem mnoho a dostal jsem jen zcela (pod)průměrný film. Nejsem muslim a ani v žádném případě nerozumím koránu, ale nedokážu uvěřit, tomu, že je možné odsoudit k trestu smrti ženu, jen na základě výpovědi dvou mužů, která má tolik děr asi jako ementálský sýr. Přišlo mně, že tvůrci strašně moc tlačili na pilu a některé scény byly jen těžko k uvěření. The Stonig of Soraya je dalším z mnoha filmů, natočených na typicky americký způsob, které mají silný námět, který zůstal bohužel ne zcela využit. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
  • Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)

Související novinky

Interview s Ježíškem

Interview s Ježíškem

10.12.2011

Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (více)

Reklama

Reklama