Nějak se to komplikuje

Ackoli je tahle zapletka uz notne okoukana, v podani Meryl a Aleca me proste neskutecne bavila! Oba jsou vic nez skveli a navic jim to dohromady moc slusi a proste ladi. Klobouk dolu za takovou volbu! Myslim, ze jim i smele sekunduje Steve Martin. Ackoli nam taky dost zestarnul (a asi prosel plastikou ci co), herecky um ma proste v krvi. Jedine, co me vytacelo, byl pristup deti... klasicky americky pohled na svet, kdy se vsechno toci jen podle deticek a jejich rozmaru, brrrr. Rodice snad maji pravo na svuj zivot, i kdyz maji deti, ne? Ale celkove hezka ctyrka. (14.03.2010)

Děkuji pane Jančuro, že je filmová nabídka u vás v RegioJetu tak omezená (a wifina mizerná). Tohle byl totiž jediný film ve výběru, který jsem ještě neviděl. Ale k tomu mátovému čaji, co ve vlaku podáváte, se to docela hodilo, jelikož bylo potřeba si ho něčím pořádně osladit. Ideálně touhle romancí o seniorském sexu. Jen teď přemýšlím, co si pustím při další jízdě. Ajej, nějak mi to komplikujete .. (26.03.2016)

Byla jednou jedna (de)generace aneb kocovina z flower power. Nancy Meyers znovu posunula tachometr romcom na vyšší obrátky: tentokrát točí padesátku a šedesátku (ačkoli Martinově postavě může být šedesát jedna a půl i osmdesát devět, jsme přece v nestárnoucí Kalifornii) a mezi postelí a pekárnou uspořádala kurz pro ženy po přechodu s tématem Jak být rozvedený. Mammamiovsky rozjuchaná Meryl Streep explicitně vyjadřuje intimní touhy, exmanželsky skotačí s nesnesitelně samolibým a zároveň životem uondaným slabochem Baldwinem (jehož několikrát odhalené, notně zanedbané tělo působí jako repelent sexuálního apetytu) a před svými kamarádkami vede Vagina monology, zatímco architekt Steve Martin je v příběhu oním ideálem: senzitivní ťulpas, který své milované splní, co jí na očích vidí (a současně se podvědomě (správně) obává, že mu uteče za arogantním machem s citlivostí elektrické sbíječky) Místy to připomíná české zvěrstvo Líbáš jako bůh, s tím rozdílem, že funkci komického zcizujícího elementu má místo Bartošky John Krasinski. Nicméně dojem, že Poledňáková a Meyers uvízly v časové výduti, odkud loví umělohmotné postavy, slabé muže (muž je podle ní idiot nebo ňouma) a horují za právo starší generace na sex, ve mně zůstal, a to i přesto, že Hans Zimmer vykradl svůj soundtrack k Prázdninám, že jednotlivé, zejména situační vtípy místy fungují a po stránce herecké i vizuální je Pas si simple o několik set tříd výše. Vlastně není čemu se divit: takhle to dopadá, když romantické komedie točí osoba, která si hříchy mládí prožila v éře květinových dětí a volné lásky, vznikne American Pie pro duchodce:) P.S. Pařížské publikum hlasitě zareagovalo až v momentu, kdy se na plátně začalo žertovat na téma cizoložení po francouzsku. Tleskalo a smálo se. Asi samo sobě. České publikum se smálo asi čtyřikrát častěji. (04.01.2010)

Film, který jsem začal sledovat vlastně omylem, když na něj koukaly přítelkyně, sestra a mamka. Čím dál častěji jsem vzhlížel od práce a zhruba po dvaceti minutách jsem už nepracoval. Nějak se to komplikuje dokáže vtáhnout. Ale jakmile se to konečně zkomplikuje, tak už je to spíše jen série docela podařených scének, což na čtyři hvězdičky nestačí. PS: Meryl Streep je tady rozhodně zajímavější a lepší než v Ďábel nosí pradu. (15.03.2010)

Když Meryl Streep juchala na ABBU, tak to šlo pochopit. Když ji ovšem Meyersová nutí stejně juchat i s upištěnými kamarádkami při debatách o srostlé vagíně, rozplývat se před natřásajícími se tuky páně Baldwina či předstírat, že bezmála sedmdesátiletý Steve Martin je "Pan Božský", tak to poněkud ustřelila. Poněkud hodně. (18.04.2010)