Merantau
Cesta bojovníka
Merantau Warrior
Režie:
Gareth EvansScénář:
Gareth EvansKamera:
Matt FlanneryHrají:
Iko Uwais, Sisca Jessica, Christine Hakim, Mads Koudal, Yusuf Aulia, Alex Abbad, Yayan Ruhian, Laurent Buson, Donny Alamsyah, Ratna GalihObsahy(2)
V Minagkabau v západní Sumatře se Yuda, zkušený žák Silat Harimau, připravuje na Merantau - prastarý rituál přerodu mladíka v muže. Kvůli tomu musí opustit svou rodnou vesnici a vydá se do rušné Jakarty, aby nasbíral zkušenosti. Život v Jakartě je těžký a po sérii neúspěchů si Yuda není jistý svou budoucností. Náhodou se setká s dívkou Astri, která je obětí gangu obchodníků s lidmi. Yuda se jí pokusí zachránit před jejím psychotickým šéfem Ratgerem a jeho pravou rukou Larsem. Yudovi se podaří osvobodit Astri i jejího mladšího bratra Adita, ale gang je jim v patách - chce zpět své "zboží" i krvavou odplatu. Yuda nemá jinou možnost, než čelit útočníkům a postavit se jim v dechberoucím finále. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (152)
Film, který musí přijít v pravou chvíli a pokud se tak stane, bude z něho každý správný fanoušek akčního žánru nadšený nebo minimálně velmi potěšený. Druhý den po bouřlivé oslavě narozenin jsem sáhl po Merantau schválně, protože jsem potřeboval lehkou jednohubku. Něco v uvozovkách hloupoučkého a řekněme povrchního. Trefa to byla náramná. Iko Uwais je mistr v oboru. Tedy v tom kde se ohání končetinama, protože herecky asi nebylo třeba nic přehánět. Klasický bezelstný kluk s pohledem nevinného štěněte se vydává do světa. Onen pohled se ale promění v pohled nasranýho predátora ve chvíli, kdy jde zachránit dívku v nesnázích. Třešnička na dortu v podobě konce jel potvrdila 78 procent a 4 kvalitní hvězdy. ()
Ačkoli efektně je to skvělé, tak akce chvílemi škobrtne kvůli chybné kameře, která na moment zachytí choreografii uměle a ačkoli to hned jede v pořádku dál, tak to malé škobrtnutí rozruší požitek. Ale byl to první pokus. O dva roky mladší film stejného režiséra, Serbuan Maut, už absolutně vyhovuje a je to našláplá jízda. ()
Iko Uwais mě prostě baví. Je malý, ale v akčních scénách je skvělý a dle mého se jedná o jednu z největších akčních hvězd současnosti, alespoň pokud se bojových umění týká. Doufám, že dostane mnohem více prostoru než jen v domácí, indonéské tvorbě, protože si zaslouží více snímků. "Cesta bojovníka" má sice jednoduchý příběh, ale díky pomalejšímu tempu je přece jen specifickým filmem. ()
Ty bitky, souboje, choreografie prostě nemají chybu! Bitka ve výtahu, nebo mlata na kontejnerech, či záverečný souboj obou padouchů s hlavním hrdinem je prostě dechberoucí!! Co na tom, že příběh je jednoduchý a docela klišovitý, ale je to akce jako prase a jako celek to má výbornou působivost. Skvělej film! ()
Omletý, nevýrazný příběh se vykompenzoval přehlednými a kvalitními souboji s dobrou choreografií. Ze začátku mi byl hlavní hrdina trošku nesympatickej, ale po chvíli udělal z filmu indonéskýho Ong Baka. Solidní začátek kariéry.. tak snad jen tak dál :) ()
Začátek je docela pomalý, ale očekávatelně se dostaví strhující akční finále. A kromě toho, příběh není tak jednoduchý, jak jsem čekal (on je jednoduchý, ale přece jen tam jde o více, než o slona), akce je slušně choreograficky zvládnutá a dostatečně drsná, záporák slizký, hlavní hrdina sympatický. Určitě příjemné překvapení. ()
Ty kokos, som si myslel, ze s rakosnickou trilogiou Ong Bak na cele s rakosnikom Tony Jaa je koniec tymto kung fu a krav maga mlatackam. Ako vidno mylil som sa. Tento film je z Indonezie, a nesie sa presne v duchu thajskej rakosnickej trilogie. Nemam rad rakosnicku kinematografiu /ani Bruca Lee/, a tak tato krav maga mlatacka ide mimo mna /zlaty Gabin a Hrusinsky, popripade Inarritu/. 50 % ()
poté co mě Evans kdysi překvapil prvním Raidem,následně mi kompletně vytřel zrak druhým dílem,potěšil Apoštolem a opětovně mi vytřel zrak pátým dílem Gangs Of London sem se rozhodl,že si doplním jeho filmografii tímhle kouskem a musí říct,že je to celkem zklamání.Bojové scény jsou tu sice dobré a Evans tu ukazuje potenciál poloboha akčních kousků,který posléze naplní,ale je jich poměrně málo a ve chvílích kdy se nebojuje je Merantau takové zvláštně utahané a bez většího náboje.Dost možná je chyba i na mojí straně,protože v návaznosti na jeho novější skvělé kousky sem prostě čekal mnohem větší nářez a ten sem bohužel nedostal.I ten Iko Jauwais je tu ještě takový nedopečený a svůj potenciál využívá pouze z části...60% ()
Nejznámější film čtvrtého nejlidnatějšího státu světa. Mezi hlavní indonéské vývozní komodity patří bojové umění silat a rajská jablíčka. ()
Zátah byl výbornej,kombinace bojovýho umění,střelnejch zbraní a stísněnýho prostoru fungovala,a vyšel z toho akční nářez jak prase.Merantau je jiná káva.Spíš přehlídka bojovýho umění,a v některejch scénách to i vypadalo legračně,nedomrle.Uvidíme,co tenhle rejža dál.Zatim vypadá dobře.60%. ()
Co se filmové a herecké stránky týče, tak Tony a jeho Ong Bak dostal na prdel, Iko Uwais je nejen zručný v lámaní kosti a mlácení badass, ale má i větší herecké nadání než právě Tony. Jenže, co se kaskadérských kousků, antigravitačních vylomenin a různých skopičin týče, tak Toník stále drží a ještě zřejmě hoodně dlouho držet bude výtězné žezlo. Co se příběhu týče, tak celkem klasika, ale místo slonů se tu zachranuje pěkné děvče. Bitky jsou pěkné, až působí trošičku uměle a sem tam skřípně nějaký ten méně podařený speciální efekt, hlavně ty pády na lanech by to chtělo trošku líp vychytat. Závěrečná trojbitka nijak extra nepřekvapí, ale nai nezklame, víc mě zaujala kontejnerová vybíjená než konečný trojboj. Konec bych takový rozhodně nečekal, tvůrci sebrali odvahu a film zakončily vcelku zajímavě...žádný dech vyážejicí závěr se sice nekonal, ale konečný tuctovce sme se přeci jen vyhli. ()
Thajsko se svým Ong-bakem slavilo velký úspěch i v západním světě a tak se není čemu divit, že i Indonésané přispívají svou troškou do mlýna a prostřednictvím Garetha Evanse proslavují své bojové umění a zemi ve světě. Merantau byl pouze takovým odrazovým můstkem k sérii The Raid, která mě a spoustu dalších lidí kompletně uhranula. Merantau je tak velice slibný začátek, takový mezikrok. Příběh není nijak originální ani složitý. Na rozdíl od Ong-baku není ale vyloženě hloupý a nedostavují se tak ty nechtěně úsměvné momenty. Choreografie akčních scén je na vynikající úrovni, jenom akce není tak brutální jako v pozdějších Evansových filmech. Pro mě jsou Evansovi filmy akční špička po stránce choreografie a co dokáže tento chlapík v podstatě s žádným rozpočtem, je neuvěřitelné. ()
Jako Evansův novej fanda jsem musel projít i komerčním začátkem jeho tvorby a očíhnout Uwaisovi začátky. Bohužel už mám 100x shlídnutý oba Raidy, tak mi tohle přijde slabší, ne však horší. Začátky jsou holt těžší, ale Evans vydržel a teď je králem mezi action movies. Sem s The Raid 3. 4* a.k.a 80% ()
Tak tohle je pomaly rozjezd Evanse, ani se nechce verit, ze je to od stejneho rezisera, ktery natocil temer dokonaly Zatah. Neskutecne hloupy dej, choreografie souboju sotva prumerne. ()
Zde je použito jiné bojové umění než obvykle a vzhledm k lokaci je jím Pencak Silat, který je sice trošku pomalejší než třeba Muay Thai, ale tak pekelně efektivní. Uwais rozdává rány jako by se nechumelilo, taky že na Jávě nechumelí. Příběh je klasického ražení, ale proč také vymýšlet něco nového, když se na to pořád dobře dívá, kdyš je to provedeno dobře jako u tohoto snímku. Akce je krásně přehledná a tempo je svižné, co víc si od filmu takového typu přát. Plus příjemné překvapení na závěr. ()
Film pecka jak nikdá, jediný špatný na tom je ta kráva, která půl hodiny schovává svýho špinavýho bráchu a pak jí kvůli tomu chytnou a na konci tam sedí jak p... v kontejneru a Yuda kvůli tomu zemře. Ta mě tam tak štvala. ()
Nie tak veľkolepé a krvavé ako neskorší Záťah, ale súboje sú na porovnateľnej úrovni. Jednoduchý príbeh neohromí, ale ani neurazí. Jediné, čo urážalo bola tá papuľnatá go-go striga. Záporákom v orientálnej Ázii musí byť jasne beloch a každý kto ovláda pencak silat či aspoň pouličné mma, ovláda jeden a ten istý štýl boja, ktorý mu v horšom prípade vydrží niekoľko sekúnd, než ho hl. hrdina kopne do brucha či hodí na stôl. Táto platňa sa rýchlo obohráva, a škoda, že hoc je súbojov dosť, takmer všetky sú iba na efekt a ich efektívnosť je na bode mrazu. Aj keď sa nájdu aj výnimky, akou je napr. scéna vo výťahu či súboje s tyčami. Naproti tomu záver milo prekvapuje a zvíha celkové vyznenie. ()
Dvě hvězdy berte s rezervou. Stylem je to prostě ta "nejpokleslejší" telenovela, a já neumím brečet a dojímat se u tak přepálených citů a patosu doprovázených přerodem beránka na nemilosrdnou mlátičku. Západní civilizace už k tomuto typu příběhu potřebuje nadsázku a humor, povětšinou černý. Poprvé mi chyběl nějaký sidekick, který mě sice u Jackieho Chana většinou otravuje, ale tady by mohl tu explicitní přepálenost trochu zlehčit. Soubojů je sice dost, ale zapamatovatelné jsou dle mého jen dva (výtah a závěr). Na tři to u mne nestačí, ale chápu, že tohle není film určený pro západního diváka. ()
Děj je tam jednoznačně navíc. Vyplňuje to nudny mezery mezi bitkama, do kterejch si každej uplně nesmyslně bere jako zbraně jenom pěsti a kopance místo střelnejch. Tím, že děj vyplňuje nudny mezery, se ale nic nemění na nudnosti těch mezer, protože ten děj je taky nudnej. Z toho plyne ponaučení - nudným dějem nudny mezery nezakryješ. Jinak po závěrečném (spoiler) skonu nevim, proč tak dlouho trvalo, než film skončil - bylo to jak kdyby ho chtěli jenom uměle prodloužit takovym jakymsi nezajimavym hovnem. Taky bylo zajimavy, že hlavní záporáci byli zrovna běloši, kteři se uměli takhle mlátit, jak nějakej čak noris. Zpracování bitek ušlo, ale viděli jsme už lepši - v Zátahu to bylo rozhodně minimálně o level výš. V podstatě mě to ani moc nebavilo... ale pořád jsem čekal... a čekal... a čekal... a nudil... a nedočkal... ale stejně čekal a dokoukal... ()
Nebudu zapírat, že jsem si tenhle film vylovil z určitý zátoky a že jsem si ho vylovil proto, že se brutálně těším na the Raid téhož režiséra, za což ovšem nemůžou ani tak prozatím kladné ohlasy, jako lakonické sdělení mýho oblíbenýho hudebníka, kterýho followuju na twitteru, Michaela Kenji Shinody: "... I've been wanting to score a film... Finally I found the right project. The movie is called The Raid..." Každopádně, abych si teda ukrátil čas při čekání na the Raid, vylovil jsem si z internetový zátoky Merantau, ačkoliv mě zpočátku děsila ta modrá barva. Teď můžu říct, že podle mě je ta modrá neprávem modrá a má bejt červená. Čemuž odpovídá i moje hodnocení, třeba to trochu zvednu a další lepší hodnocení hodí modrou barvu do červenýho hábitu. Ale pryč už. V deníčku jsem si napsal pár prázdnej plků o tom, proč se mi tak brutálně zalíbilo bojový umění silat, který v tomhle filmu, Merantau, mělo snad svojí světovou premiéru. Takže o tom psát nebudu. O čem si myslím, že bych mohl říct něco málo, je plot a forma. Příběh je hromada klišé. Mladej klučina opouští svoji vesnici, aby v zájmu tradic svýho lidu našel ve světě expy a pak se třebas vrátil sbírat rajčata. V Jakartě ale všechno nejde tak, jak by bylo třeba, a tak se mladej geroj jménem Yuda dostává po sérii podivně logických peripetií do křížku s obchodníky s bílým masem. Cestou zbije a zmlátí snad každýho záporáka, na kterýho narazí, stačí se zamilovat (snad?) a ochránit krásnou děvu a jejího mladšího bratra a ve finálovým souboji si to rozdá s ultrazáporákama. Přese svoje supermanský schopnosti se však zdá, že nemůže vyhrát. A pokuď jo, přijde ho to hodně draho. Čert vem tenhle příběh, o ten tu přeci nejde. Kdo bude plkat nesmysly o tom, že jo, je blbec (s prominutím) a měl by se dívat cokoliv jinýho než mlátičky. Mlátička je tu od toho, aby geroj zmlátil stovky zlejch pánů a přitom třeba ještě zachránil krásnou princeznu. Mlátička je tu od toho, aby se v ní mlátilo. Příběh nepříběh, plot může bejt snůška klišé, ale to filmu vůbec neubírá na kvalitě, protože a jelikož o tom vůbec není. Forma je neuvěřitelně jednoduchá. Nejedná se o žádnej moderní film, takže kamera je v klidu a převážně statická, scény jsou dlouhé a střihač nestříhá jak zběsilej. Merantau je totiž veskrze film pro lidi, a nikoliv pro nějaký sošky a ocenění. A to je, myslím si, správné. Nejde o žádnej prvoplánovej atak na kritickou veřejnost, a já si myslím, že ohlasy z festivalů o tom hovoří jasně. Tohle je starej film s nulovým příběhem a nikolivěk originální formou, ale zoufale moderní ve svým choreografickým pojetí. Silně přemejšlím, jestli jsem po choreo stránce viděl lepší asijskej film. Srovnat určitě můžu, ale nemůžu říct, jestli bitka Donnieho Yena v Ip Manovi s deseti Japonci o pytlík rejže je lepší, než scéna v Merantau, v níž Yuda (tedy Iko Uwais) zmlátí dvacet nebo kolik poskoků obou záporáků. Každej film vychází z jiný ideologie jinýho bojovýho umění a já se přiznávám, že ačkoliv wing chun v podání Donnieho mě dostalo do kolen, úplně stejně mi padala držka z Ikova umění silatu. Proč je mi silat bližší, to se dočteš v případě zájmu právě v deníčku. Celkově tedy můžu říct, že protože je Merantau nikoliv o příběhu a samotný struktuře jeho podání. Merantau je mlátička jak ze starý školy, ale výrazně moderní v choreo provedení a hlavně i v samotný postavě hlavního geroje, kterej se bojí (ano, bojí), krvácí a třeba dokáže i umřít. Dovolil bych si tak oponovat Shadwellovi, který v komentáři píše o tom, že jakmile jedna struktura filmu nefunguje, film se sesype a nedává smysl. Jsou totiž určitý filmy, který strukturu nemají, jsou totiž filmy, který jsou cílený na jednu věc, jednu skupinu, a smysl tedy dávají. Pokud to prostě divák nepochopí, nikdy neuvidí, že ten film je veskrze dobrej a i když má po příběhový stránce podivný lapsy nebo tak něco, je stavěnej jiným směrem, a tudíž to nevadí. Stejně tak to bude v následujícím filmu, the Raid, který nemá nosný příběh, a vlastně nebude nejspíš mít ani žádnou shadwellovskou strukturu, ale bude cílit jedním směrem, a jako takový bude stát stejně dobře, jako kterýkoliv pilíř athénské Akropole. Když ten pilíř vyjmu, bude stát dál. Uznávám, že když jich bude pět vedle sebe, budou dvořit větší a lepší celek, tedy například čelo chrámu, ale jako takový stavěli Řekové i samotný sloupy třeba okolo cest. No a okolo naší filmový cesty světem a historií je fajn potkat občas ne celej chrám, kterej má sice pět sloupů v průčelí, ale propadá mu střecha a je celej křivej; ale narazit na jeden pevnej sloup má taky svoje kouzlo. Pátou hvězdu dávám tedy subjektivně navíc a všem vřele doporučuju, ať si tenhle film stá... ehm, koupí... a zkusí posoudit sami. () (méně) (více)