Obsahy(1)
Jan Budař úspěšně zastoupí manžela a zachrání čest dámy v televizní adaptaci slavné hry Donalda Churchilla. Příběh je prostý: Jane navštíví Marcia, rozzuřená manželka jejího milence, s nímž se Jane schází několik let za manželovými zády. Marcia jí oznámí, že až se manžel vrátí, tak mu celou nevěru neprodleně oznámí. Zoufalá Jane neví, co dělat. Jedinou pomoc jí nabídne natěrač Walter, který pracuje v jejím bytě a scénu vyslechl za dveřmi. Jane s ním domluví, že před Marciou zahraje jejího manžela, jenže netuší, že narazila na zaníceného herce amatéra, který má konečně možnost zrealizovat roli Othella, která je jeho nejmilejší. Rozjede se bláznivá série scén plných nedorozumění a mystifikací. Natěrač, naprostý společenský outsider, se dočká neuvěřitelné přízně obou dam, které si na něm potřebují dokázat, že jedna je lepší než ta druhá. (TV Nova)
(více)Recenze (177)
Nevím proč, ale Čvančarovou nemusím a přirovnávání některých lidí této dámy ke slavným herečkám filmového světa dob minulých neobstojí. Oproti tomu Honzu Budaře můžu na všechny způsoby. To je naprosto univerzální (renesanční) jedinec a prakticky na co sáhne to mu jde... Ať už jde o hraní, skládání hudby či zpěv atd.. ten z téhle Tv komedie udělal hodně slušnou podívanou co se dá vidět vícekrát ! * * * ()
Natěrače jsme viděl v divadle hned dvakrát. Jednou asi před 10 lety s Josefem Dvořákem a později pak s Pavlem Zedníčkem a Janou Paulovou. Obě verze považuji za hodně povedené (ta Dvořákova se mi líbila o trošku víc), ale tenhle paskvil co dávali na Nově bylo něco příšernýho. A není to jen v hercích. Divadlo a film má naprosto odlišné zákonitosti a to co je v divadle ukrutná sranda působí ve filmové verzi křečovitě a trapně. Kdyby natočili záznam jednoho z těch divadelních představení (tu Dvořákovu verzi už nestihnou, ale Natěrač se Zedníčkem se stále ještě hraje), udělali by daleko líp. Jedna hvězdička z nostalgie, že mi připomněli úspěšnou divadelní hru ... ()
Chtěl jsem napsat svoji oblíbenou myšlenku, že nechápu, proč se lidé, co navštěvují divadla, vyvyšují nad ty, co jen sedí doma u televize. Vždyť ty divadelní kusy jsou na stejné úrovni jak běžné televizní pořady. Ale je pravda, asi jsem trochu křivdil, né všecky divadelní představení jsou jako romeo a julie ze šejkspírovských slavností nebo tenhle natěrač, najdou se mezi nimi i velmi kvalitní kousky, jako např. Smejko a Tanculienka, které jsem zhlédl předminulý víkend. Jak už jsem výše naznačil, tenhle natěrač mě nijak zvlášť neoslovil, ale taky neurazil. Zaujme Issová s rozporem mezi tím, co říká a jak to říká. Čvančarová asi zase dodnes lituje, že ta závěrečná scéna nebyla natočená opačně, tj. Budař zezadu a ona zepředu. Mohla mít zdokumentované ty své čvančary ještě relativně svěží. Takhle je ukázala v jiném filmu až po čtyřicítce a co si budeme nalhávat, zub času už je notně ohlodal. ()
Původní předlohu sice neznám, ale myslel jsem, že bude zaměřeno více děje na ten souboj o muže. Budař (natěrač Walter) je sympatický, dá se říci i ochotný chlapík, ale rozhodně to není úplně kladná postava, je to i tak trochu vyděrač a samolibý týpek až moc zažraný do světa herectví a myslící si, že je skvělý. Čvančarová (Jane) je pusinka, zpočátku vypadá, že to bude nafintěná blbka, ale s přibývajícími minutami ukáže smysl pro humor. A Issová (Marcia), taková hysterická nanynka, kterou přelétavost dostane tam, kam patří. Do společenského fopá. Nejlepší scény: všechny s pusinkou Čvančarovou. :-* ()
Nova dávala dlouhou dobu před vysíláním tohohle filmu zajímavou upoutávku, ale film rozhodně nenaplnil moje očekávání. Pravda je, že chvílema bylo jasně poznat, že se jedná o zfilmovanou divadelní hru, ale když při upoutávkách řikali, že se jedná o vysoce populární hru - musel jsem kroutit hlavou. Kostýmy byly doslova hrozný a ten humor ve scénáři poněkud zaostával, především si myslím, že občasné vtipné scény jsou vtipné jen proto, že docela kvalitní herci, k nim dokázali dodat takový absurdní nadhled, že to vypadalo, jako že taková rodinka někde fakt existuje. ()
Reklama