Kluci jsou zpět

Mohlo to být delší, mohlo to být kratší. Mohlo to být horší, mohlo to být lepší...... (03.04.2010)

Kouzelný příběh plný dětské naivity a pohledu dítěte na život takovým způsobem, který je mi dávno cizí. Navíc pokud je to dítě jistým způsobem vyjímečné. Postupné zdramatizování příběhu příchodem nového člena do rodiny, která se protlouká bez matky, se jeví jako dobře zvolená kostra filmu. (09.01.2010)

Keď na povestnú Husákovu výzvu: „nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné," odpadne všetok balast, gýč a vata tvoriacia podstatu tohto filmu, nezostane toho veľa. Aj to je naostatok ešte zabité presne tými tónmi Sigur Rós, ktoré Gregg Araki použil v titulkoch k . M y s t e r i o u s . S k i n ! (01.07.2010)

Joeovi zemřela mladá manželka a zanechala ho s malým synem, kterého Joe ani vlastně nezná, neboť doposud v rodině fungoval jako táta, co se po pár dnech vrátí z pracovní cesty, přiveze dárky a zase odjede. Musí se naučit vychovávat dítě, vést rodinu a snášet smutek ze smrti ženy. Do toho za ním do Austrálie přijíždí syn z prvního manželství, který žil s matkou v Anglii. Ani svého prvního syna pořádně nezná, nikdy se o něj nezajímal. Procházíme proměnou muže, pro kterého vše vždy bylo samozřejmost, jak se učí vychovávat syny, zvládat rodinné záležitosti, nalézat nové přátele či o ně přicházet. A že domácnost se třemi chlapy není jednoduchá. Příjemný snímek, který má silné momenty. Clive Owen dokazuje, že není jen ksicht z akčních snímků. (14.03.2011)

Přesně ten typ dramatu, kde se příběh vypráví, ale neprožívá.. Škoda.. (22.03.2020)

Když máte ve svém filmu Clivea Owena, můžete si dovolit mít na něj vysoké nároky, protože on to zkrátka zvládne. Univerzální herec, který dokáže být stejně přesvědčivý jak v rolích nekompromisních zabijáků, tak v rolích obyčejných můžů, kteří se ocitají na křižovatkách života. A i tentokrát to všechno padá a stojí právě s ním. Joe přichází o milovanou ženu a musí se naučit s tím žít. Obyčejný lidský příběh, nic nového pod sluncem. Další z řady filmů o tom, jak je těžké se vyrovnat s osudovou ztrátou a jak je těžké si uvědomit, že na tomto nespravedlivém světě nejsme sami, ale jsou tu i lidé, kteří na nás (a my na ně) spoléhají. A že nikdy se s pocitem ztráty nedokážete vyrovnat, pouze jej (společně s časem) odsunout do pozadí. Prostě žít dál, protože žít dál za to stojí, i když je to někdy zatracená bolest. Protože o tom to je. Že někdy jste nahoře a někdy dole. Hicks vždycky umně dokázal probudit v člověku emoce, ať už pouhým podbarvením záběru, či vhodně zvolenou hudbou. Je to jeden z mála režisérů, na které se v upřímnosti zážitků, jež chce sdělit, můžete spolehnout. Proto nás nečeká povinná romance rovnající se novému začátku (režisér se jí povedeně vyhnul), ani citové vydírání (tady to je ovšem na každém, jaký pohled si zvolí). Je to pouhý příběh o naději, s jedním výborným hercem a zkušeným režisérem. Málo? Možná ... jenomže i ty obyčejné příběhy je třeba vyprávět ... (07.02.2010)

Film, který upoutá pěknou krajinou ale co se týká námětu není tolik originální. Podle mého už je takových to témat z inscenováno dost. Krásná hudba od Sigur Ros plní ve filmu dobrou zvukovou kulisu. Hodnotím 3*. (16.01.2011)

Kniha je určitě lepší, protože tenhle film trpí absencí silnější dějové linky, což se dá v knize zaonačit mnohem lépe než ve 100 minutovém filmu (nebo je to chyba scénáře). Na film se docela dobře dívá, občas jsou scény silné, ale občas nechápete chování hrdinů, občas se nedočkáte nějakého vyustění situace, občas se vyřeší sama, aniž byste věděli jak. Clive se snaží to hrát přes charisma, ale hraje otce a to není pro to vhodný charakter. Téma samotné není úplně originální a Hicks nepřišel ani s něčím novým, ani s dost velkou porcí zábavy a tak vzniknul vcelku nemastný-neslaný film, kterým se bude dobře lepit program v neděli odpoledne. Rodina přijde o matku a domácnost se změní v doupě vlků, je před nimi dlouhá cesta, než se jim podaří úspěšně zase vstoupit do světa lidí... 50% (25.02.2010)

Film o vypořádání se se smrtí manželky, převzetí plné zodpovědnosti za své děti. Navíc se to vše odehrává v krásné Austrálii, což filmu přidává na atmosféře. V neposlední řadě v hlavní roli velmi charismatický Clive Owen, který tenhle film ještě pozvednul. (01.01.2011)

Ať to beru z jakékoliv stránky, hlavním charakteristickým rysem tohoto dramatu je bohužel negativní věc, a to že mi to celé přišlo strašně moc o ničem a prázdné. Clive Owen přijde vinou nemoci o manželku a musí se sám postarat o malého syna, což se mu příliš nedaří. K tomu přijede ještě jeho druhý syn z prvního manželství. No a aby to tedy Clive zvládal a zároveň se i svým synům zavděčil a "přetáhl" je na svou stranu, dovolí jim, aby se chovali jako dvě totální hovada a prasata a sám jim jde tímo "tupím" přístupem k životu příkladem. Mě takováto dějová vata ale skutečně ani trochu nedokázala naplnit, natož uspokojit. Nemluvě o tom, že vzhledem k nastalé situaci bych očekával lavinu emocí a dramatických scén, ovšem i v tomto směru je film chladný a nefungující, ale především i velice omezený. Závěr pak vyšumí naprosto do prázdna, což následně už ale jen potvrdilo můj výsledný dojem z celého snímku. Za pozornost tak stojí alespoň má filmová jistota Clive Owen, bohužel ostatní herci (a ty dětští především) mi přišli velmi nevýrazní, takže ani zde autoři nezabodovali. Každopádně, pravdou zůstává, že ikdyž má přítomná kritika je skutečně velká a kladného jsem zde toho přílliš nezmínil, Kluci jsou zpět nemohu a ani nechci označit za podprůměrnou záležitost, je to jen prostě taková nicnedávající, přesto v pohodě koukatelná podívaná. (23.01.2012)

10. 11. 2011 (346.); Artie i Joe prožívají ztratu maminky a manželky dost silně a zvlaštně (10.11.2011)

Cliva Owena mám rád a tady hrál dobře, ale je to jen průměrné komorní drama, které mě v žádném okamžiku nenadchlo a v několika dokonce nudilo. Navíc chování pubertálních dětí mě v každém filmu opravdu irituje, neboť je to vždy značně přehrávané - teda aspoň já, když jsem byl v pubertě, tak bych si toto opravdu nemohl dovolit. (02.12.2010)

Film se zdánlivou zn. "obvyklý" je skutečně neuvěřitelnou jízdou, prošpikovanou špičkovými hereckými výkony ve všech věkových kategoriích, onanistickou kamerou, Sigur Ros, zralým scénářem, Elbow, Clivem trpícím v obilí, Clivem, jehož birthday parties a šikana je snem všech dětí; britskými sportovními bonmoty a témeř hmatatelnou tragikou. A to nízké hodnocení tady? Screw you CSFD - just say YES! (01.06.2013)

Za Sigury pátá hvězda (13.01.2010)

Příjemný film o sbližování otce a syna,které vyvrcholí jěště silnějším spojením více lidí,než jsme čekali.Clive Owen hraje parádně a film krásně ubíhá a nenudí.Příjemná podívaná. (02.01.2011)

Výborný film o strastech absence matky. Clive Owen, coby vdovec, se stará o svého osmiletého syna. Jeho druhý syn z druhého manželství ho navštíví na prázdniny. Krásný příběh ze života, který mě občas dohnal k pocitu soustrasti s postavou Joea. Navíc co chvíli hrající Sigur Rós a onen Jónsiho hlas dodává tomuto filmu zvláštní atmosféru, která se nedá jen tak zapomenout. 9/10 (20.07.2010)

No páni..silný príbeh ako sám život. Nechcem byť sentimentálna, ale asi sa tomu neubránim. Od začiatku som čakala, že sa niečo udeje, že nastane nejaký dejový zvrat, ale celý film mal rovnaké a pohodové tempo, čo mi ale vlastne vôbec nevadilo, pretože príbeh bol tak silný, že mi to bolo úplne jedno. Clive Owen (Joe) bol úžasný. Tak veľmi som mu priala, aby bol šťastný, aby mu život už nepridával ďalšie rany..Po tom všetkom, čo sa mu stalo..samá zodpovednosť, obetavosť, povinnosti, udržať si zdravý rozum aj v práci, prísť domov a opäť byť ten, koho niekto potrebuje.. Veľmi dojemný príbeh, krásny..mám príjemne zvláštny pocit.. Nechýbalo veľa a zbalím kufre a pôjdem do Austrálie pomôcť Joeovi..:) Nie že by už potreboval jedine mňa ..ženskú zo zapadákova (no vlastne zo srdca Európy :) .. No nič, až tam som nedošla, ale nakoniec to Joe vyriešil aj sám. Myslím si ale, že príbeh, ktorý napíše sám život, má v sebe silu..a jedným z takých príbehov je tento.. (11.03.2011)

Vychovávat děti není lehká práce a když vám zemře manželka a malému synovi matka, je to nelehký boj, jehož pravidla se učí bolestně, tím spíš, je-li v tom ještě starší syn z předchozí manželství, trpící naopak bez otce. Příjemně civilní, "obyčejný" film s krásnou australskou scenérií, solidním Clive Owenem, dojemným příběhem a hodně přehnaným, 200% happyendem, který mě i přes sebepřesvědčování, proč by příběh nemohl taky jednou skutečně skončit takhle - udát se může všelicos, dost vadil, jinak za většinu filmu bych šel i o hvězdu výš, kdo má děti pochopí. (16.01.2010)

Film o sbližování se otce se syny a trochu jiném způsobu výchovy, než jsme u nás zvyklí. Clive Owen i oba kluci jsou velmi přesvědčiví, ale obávám se, že film výraznější stopu nezanechá a za pár týdnů vyšumí. (22.10.2010)

Taková "mužská" verze nedávno uvedeného (na festivalu francouzského filmu) filmu "Strom" s Charlotte Gainsbourg (ovšem o jednu plnou hvězdu horší). Drama ztráty manželky/matky je zfilmované velmi citlivě v krásných australských reáliích a s nenápadnou, ale výbornou hudbou. Nicméně příběh nenabízí nic nového, nic, co už i jiné filmy neodvyprávěly lépe. (05.03.2011)