Zátoka

V jistém smyslu je postupná snaha o komplexní uchopení problematiky, která je hodně složitá a široká, lehce na škodu. Trochu se tím totiž rozmělňuje budované napětí, které skrze důkladné přípravy a samotnou akci à la Splinter Cell, mohlo vystoupat do nebeských výšin. Závěr v "Rudé" Zátoce je nicméně natolik silný a devastující, že nechávám plné hodnocení. (31.03.2016)

Když ne svobodu, tak alespoň Oscara že ti delfíni mají. Dokumentu se tu vyčítá jednostrannost, já mám ale pocit, že dát více příležitosti ´obhajobě´, byl by ještě silnější a vzbuzoval by ještě větší emoce. Závěrečná vzkazka na dárcovskou zprávu je sice moc pěkná, zajímalo by mě ovšem, kolik z nás dojatých a rozlícených delfinistů na jedno použití nakonec ten telefon doopravdy zvedne... (25.01.2013)

Japonci jsou divný národ. Stejně jako je nechápali Američané při postupném osvobozování Pacifiku, nechápeme jejich myšlení a mentalitu ani dnes. Já je měl doposud za celkem civilizovanou zemi, spojence USA hlídající Kim Čuň Una, zemi plnou technologií a technických vymožeností o nichž se nám tady v srdci Evropy ani nesní. Už před časem mne nakrkla zpráva, že populace kytovců jsou po létech zákazu, který Japonsko respektovalo-nerespektovalo, zase hojné a lze je tedy opět barbarsky průmyslově lovit způsoby, které jsou pro tato krásná zvířata stále stejně trýznivé jako když je lovil kapitán Achab. Rozdíl je jen v tom, že velrybářům už dnes nebezpečí nehrozí a vraždit dokáží opravdu masově. V devadesátých letech ač jsem nesouhlasil s jejich protesty proti našemu Temelínu a atomové energii jsem se zůčastnil podpisové akce Green Peace týkající se zákazu komerčního lovu velryb. Nasbíral jsem 140 podpisů s vědomím, že to asi nepomůže, ale nedělat nic je ještě horší. Jenže ono se povedlo a zákaz začal platit. To už radost byla mnohem větší. A tak jsem se tuhle zase s někým bavil o tom jací jsou Japíci primitivové, když loví velryby a dotyčný mi řekl - hmmm a už jsi viděl The Cove? Jsem zvědavý co řekneš pak... No tak jsem to viděl. Šílené. Opravdu šílené. Chvilku jsem litoval, že B-29 ,,Enola Gay'' to nehodila na Taiji. A nejhorší jsou závěrečné titulky. Člověk je zvyklý u dokumentů tepajících do nějakého nešvaru v závěru číst, že došlo k nápravě, že ten a ten byl potrestán... Ne tak tady. tady čteme, že se to děje dál. Rok za rokem. Film byl točen vr oce 2010. Japonce fakt nechápu. Jinak dokument byl natočen na jedničku, myslím tím formu, získávání informací atd... V dnešní době dronů by asi už nebyl problém pořídit mnohem hrůznější záběry. Člověk se jen může stydět za to jak se chová a nechci ani domýšlet co ti inteligentní tvorové když jsou brutálně ubíjeni i jejich mláďata o nás myslí... * * * * * (22.09.2019)

Výborný dokument, který cíleně útočí na divákovy emoce a s lítostí ho nechává sledovat jedny z nejkrutějších činů lidské rasy. Silné a strhující "drsné" podání určitě donutí k notnému zamyšlení, po jehož skončení možná zabrouzdáte i na webové stránky, aby jste podpořili filmaře. Úspěch tohoto filmu je zasloužený a ta spousta lidí okolo něj si určitě zaslouží pochvalu, už jen kvůli tomu, že bourá hranice mezi filmem a realitou....Ale mám pocit, že takovýchto dokumentů by šlo natočit desítky, kdyby se někdo například rozhodl zfilmovat zabíjení kuřat v KFC, mělo by to určitě stejnou existenciální tíhu a dopad jako právě The Cove. Ale to není výtka. 8/10 (09.04.2010)

"Ak sa bude o sadistických praktikách v japonskej Taji len hovoriť a písať, nedostane sa to toľkým masám ako keď sa o tom niečo nafilmuje." To je fakt. The Cove ako dokument plní minimálne dve funckie - informačnú, kde jednostrannosť je účelová a zámerná, preto nevadí a tú druhú, pri ktorej si Ric O'Barry (známý trenér delfínov) v penzijnom veku cez toto médium očisťuje svedomie. A celá tá snaha je natočená celkom dôveryhodne, príbeh je dojemný a chytí za srdce. (15.04.2010)