La Vida Loca

Zcela realistický dokument o jiné realitě ze Salvadoru. O realitě, kde platí zcela jiná pravidla a kde život člověka má vemi nízkou cenu. Již první ťafku dostanete v úvodním sdělení, že režisér již nežije a zemřel rukou člena jednoho z gangů. Dál následuje reportáž o mentalitě lidí, pro které je nejdůležitější příslušnost ke gangu. Autor zobrazil lidi ze Salvadoru v běžných denních situacích, které jou proloženy kontrastujícími záběry mrtvol po střelbě, potom křik a pláč lid kolem, pohřeb a truchlení. Jedna vražda za druhou. Nejvíce je působivý příběh mladé dívky, matky, se střelou v oku. Můžeme si jen domýšlet kolik lidí vystupujících ve filmu dnes ještě žije..Volná dostupnst zbraní, nefungující stát, nízká gramotnost a návrat k nejprimitivnějším vzorcům chování v přímém přenosu. (30.11.2012)

Drsniacky obal dokumentu a dej vlastne len o prežívaní tamojších ľudí, ktorí sa správali ako opice. Vidno, že tieto stredoamerické krajiny sú preľudnené. Zdravotníctvo na zlej úrovni, otrasne slabé školstvo, ľudia žijúci v akýchsi getách a mestečkách, kde každý má potrebu niekam patriť a keďže sú tu najčastejšie gangy s históriou, tak je to u nich. Ženy len rodia, muži sa starajú len o boj o drogy a medzi gangami. Ten pomstí zavraždením toho, ten zas toho a tak to ide ako začarovaný kruh, kde ľudí hádžu do vriec a potom za plaču a vyhrážok do preplnených cintorínov. Človek by si myslel, že v takej krásnej prírode si budú robiť karnevaly, že si tam budú pestovať jedlo po vlastnom, keďže inde vo svete sa uniformovaným poľnohospodárstvom s použitím genetických modifikácii a chemikálií zmenilo do nebezpečných rozmerov, že sa budú kúpať v mori, študovať, hrať futbal, proste užívať života, no nie. Všade je ten nezmyselný hon za peniazmi, nehnuteľnosťami a majetkom alebo uznaním od ľudí, ktorí by mali chcieť skôr vaše uznanie alebo žiadne. Ísť dobrovoľne niekam, kde je vaše prijatie spojené s tým, že vás na zemi skope parta mladíkov, to je duševne choré, zaostalosť týchto ľudí pochopíte, škoda len, že sa nepodarilo niečo viac a to režiséra nakoniec aj zabili. Život, ktorý nikam nevedie, plný namachlených škrát a potetovaných panáčikov, ktorých osudy akoby dopredu určili, škoda že tých kňazov toľko nepočúvajú. (25.07.2013)

Kruta vypoved o zivote gangov v Salvadore. Reziser Poveda sa dokazal dostat na obe strany, k obidvom hlavnym superiacim stranam a cele roky dokumentovat ich fungovanie bez nejakych vaznejsich problemov a priamo z prvej ruky (cely dokument ukazuje zivot jednotlivych clenov gangov bez ziadneho pridaneho komentara). Sam tesne pred smrtou priznal, ze sa necitil ohrozene, kedze nestal na nikoho strane a tvrdil, ze vie o co vlastne gangom ide. Takmer rok a pol mal moznost tocit tento dokument priamo v prvej linii. Vacsina predstavitelov skonci pred zaverecnymi titulkami vo vezeni alebo v marnici. Nakoniec tam skoncil aj samotny reziser, ktoreho nasli popraveneho (strela do hlavy zozadu) v jeho aute v roku 2009. (02.01.2013)

Tady se s tím nikdo nemaluje. Není to film, kde tečou litry umělé krve, tady se odklízí opravdový mrtvoly z ulice do černých pytlů. Není to hezkej pohled, ale je to realita, která je v těchto místech na denním pořádku. Nechtěl bych tam být a vůbec - pan režisér má můj obdiv, že tam takovej dokument natáčel 16 měsíců a nakonec ho zpracoval. Paradoxem je, že podle všech informací byl zavražděnej právě jedním členem gangu Maras (Mara Salvatrucha), kteří tvrdě bojujou v ulicích San Salvadoru proti gangu X8 (18th Street gang). Natáčení se mu stalo osudným, ale tím větší sílu celej dokument má. Evidentně z tohoto dokumentu vychází film Sin Nombre. P.S.: There´s no coming back, capici? X8 forever! (22.07.2012)

Ač velmi rád cestuji, tak Salvador s největší pravděpodobností rád vynechám. Tahle Středoamerická země toho sice nemá moc co nabídnout, ale i těch pár zajímavých míst nestojí za váš život. Vraždy, násilí, vysoká kriminalita, chudoba – to je tam v takové míře, že vás to od návštěvy odradí už dopředu. Tento dokument ukazuje život v chudinských čtvrtích, kde jsou války gangů a boj o holé přežití na každodenním pořádku. Policie, armáda a hlavně zdravotníci a pohřební služba mají plné ruce práce. Režisér nám chtěl ukázat, že všechno má dvě tváře, ale sám za to zaplatil životem. Spousta aktérů před kamerou během natáčení zemře, nebo sami někoho zabijí. Do vězení jdou i matky malých dětí, které zase pro změnu kradou, když zrovna nepečou v místní pekárně, nebo nekojí děcka před kamerou. Většina z nich potetovaných po celém těle (hlavně na tom ksichtu se mi to vůbec nelíbilo), k násilí jsou všichni vedení již od malých děcek, inu nepěkný dokument z reálného prostředí s reálnými lidmi… (17.02.2024)