Nemocnice

- Manhattanské nemocnici šéfuje George C. Scott. Má sebevražedné tendence, v důsledku mužeského přechodu opustil ženu, je impotentní a záhadně mu umírají doktoři a sestry. Někdo by si řekl, že v největším a "nejlepším" zdravotnickém středisku na světě se nedá něco takového přehlédnout, ale opak je pravdou. Oběti jsou zaměněny za pacienty, takže jsou klidně i omylem operovány. Všude vládne zmatek a chaos, zaměstnanců jsou tisíce, nikdo se ani pořádně nezná, na pohotovosti každou hodinu čekají na ošetření stovky lidí a další se jen a jen hrnou, venku protestují levičáci, černoši, squatteři, zamrzlí hipísáci, každý se stává lhostejným a sobečtějším. Píše se rok 1971 - USA si uvědomuje, že období pohody a bezstarostného života skončilo, začínají se objevovat poražencké nálady z Vietnamu a vůbec všechno to stojí za starou belu. Děje a postav je ve filmu tolik, že by to dneska vystačilo na celou jednu seriálovou sezónu. Proto se vám třeba chvílemi může zdát, že se přestáváte orientovat, ale chyba. Nemocniční zmatek se znamenitě povedlo převést na plátno aby neutrpěl ani děj ani divák. Černý humor je neuvěřitelný, dialogy skvěle napsané ("Svého syna jsem vyhodil před rokem z bytu. Od té doby jsem toho špinavého maoistu neviděl. Asi někde montuje bomby a hlásá celosvětové přátelství. Mé dceři je 17. Má za sebou dva potraty.") Paddy Chayefsky za svůj scénář právem získal Oscara. Nadčasový film, který za těch takřka 40 let nezestárnul. Což dokazuje i zařazení do NFR v roce 1995, jakožto historicky, kulturně a esteticky důležitého filmu. (29.09.2007)

Tenhle film skvěle reflektuje atmosféru v americké společnosti na začátku 70. let. Šéf manhattanské nemocnice, jenž má problémy neschopnými a prohnilými podřízenými, dotěrnými debilními anarchisty, náboženskými fanatiky s vymytými mozky a vlastní manželkou, už má všeho dost a po nocích s lahví vodky v ruce plánuje svoji sebevraždu. Náš doktor má však nyní o problém víc: za podivných okolností mu umírá personál. Film je nabitý hláškami, z nichž černý humor přímo pryští. Díky tomu už vím, jak spáchat sebevraždu tak, aby to bylo považováno za přirozenou smrt. Škoda jen, že na to nemám odvahu. Někdy už toho při pohledu na dnešní svět mám taky dost. Nutno podotknout, že se toho v Americe od 70. let moc nezměnilo... 85% (15.05.2014)

Věrně zachytit do filmu atmosféru ve společnosti je chvályhodné, ale dělat jen kvůli tomu z filmu nadprůměrnou záležitost? To by byla chyba. Film Půlnoční kovboj taky zobrazuje USA na začátku 70. let, tedy plné zmaru a nešťastných osudů, a přesto je natočen vkusně. Tohle má díky té nepovedené nadsázce vlastně docela blízko ke strašlivé Nahotě na prodej. (22.07.2014)

Skvelá reflexia jedného dňa rušnej veľkomestskej nemocnice v drsnej konverzačnej komédii. Hlavnou postavou je cynický, alkoholom mierne spustnutý riaditeľ nemocnice s poruchou potencie a samovražednými sklonmi (George C. Scott). V druhom pláne je pomerne verne zachytená spoločenská situácia v USA začiatkom 70. rokov, ukazujúca najmä na doznievajúcu vlnu hippie hnutia a postupné splývanie hippie-typov s nimi toľko nenávidenými stredostavovskými meštiakmi. Škoda len moralizujúco zdvihnutého prsta v závere, apelujúceho na zodpovedné chovanie a na podriadenie súkromných vzplanutí profesným cieľom. (14.11.2006)

Príliš temná a dosť ponurá satira, napriek tomu je plná zaujímavých myšlienok. Celý scenár v skutočnosti pôsobí trochu poburujúco a prehnane, spôsobom, ktorému chýba realizmus. Avšak jadro scenára sa sústreďuje na hnev a s touto emóciou sa stretáva celý film a ponúka niekoľko zaujímavých myšlienok, ako sa s ním vyrovnať, ale nie skutočné odpovede. 7/10 (03.09.2021)