poster

Začátky

  • Česko

    Začátečníci

    (festivalový název)
  • USA

    Beginners

Komedie / Drama / Romantický

USA, 2010, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • nirvanafan
    *

    Vztahová linka dvou hlavních hrdinů je absolutně nudná a nicneříkající. Dialogy slouží jen jako výplňová vata, aby se vůbec o něčem mluvilo. Všechny postavy jsou až k zblití milé, hodné a sympatické, nikdo se ani náznakem neprojevuje nijak negativně. Za celou hodinu a tři čtvrtě se nedočkáme žádného napínavého zvratu, v podstatě se nic neděje, téměř vše je řečeno už na začátku a pak omýláno dokola. Světlým místem jsou scény s matkou hlavního hrdiny, která je správně šáhlá a zábavná. Bohužel těchto scén je ve filmu minimum. Ale nemějte z toho depku, život a vztahy v reálném světě jsou totiž opravdu mnohem zábavnější, emotivnější a komplikovanější.(10.12.2011)

  • Beastmaster4
    ****

    Inteligentní, komorní drama s vynikajícími herci, jako: Ewan McGregor, Christopher Plummer a Mélanie Laurent. Příběh zahraný s obrovským citem. Občas mi zůstává rozum stát nad tím, jak je Ewan McGregor schopný zahrát cokoliv a pokaždé stejně věrohodně a neuměle. Film má klidnou hladinu, na které vás unáší, bez větších výkyvů. Je to krásný životní obraz zachycující originálním způsobem tak neobyčejnou věc, jakou je nepromarněný život s opětovanou láskou.(4.2.2012)

  • Beagle
    *****

    Smutné, tiché, inteligentní, progresivní, psychoanalytické, psí, veselé, pozitivní, autobiografické, duhové. A první film, za který Christopher Plummer získá cenu Akademie. Bravo.(31.1.2012)

  • hous.enka
    ****

    Nadprůměrně hloubavý film o vztazích (jejich koncích a zejména začátcích) se skvělým hereckým obsazením. Moc se mi líbily zejména kresby hlavního hrdiny a pak výlety do jednotlivých let. A sprejování. A Ewan a Mélanie.(3.11.2011)

  • Matty
    ****

    „Zůstat sám je velmi snadné“ I banality, podávané s citem, dokážou udělat dojem. Začátky, interiérová freudiánská tragikomedie, formálně ani obsahově nenabízejí nic radikálně nového, přesto působí svěže. Fragmentarizace zacykleného vyprávění, vystihující životní zkušenost v postmoderní době bez začátku a konce, a absence většího dramatu i menšího konfliktu, film odlišuje od přímočařejších, k cíli směřujících vztahových dramat (stejně tak „indie“ look s podzimně melancholickými barevnými tóny). Triviálně nejsou pojímány ani vztahy mezi postavami. Zamrzí jen, vzhledem k autobiografické podstatě scénáře pochopitelné, soustředění veškeré pozornosti k Oliverovi. Ostatní, otec, matka, otcův milenec i nová přítelkyně, jsou v důsledku jenom klíčem k pochopení jeho osobnosti. Pochopení jím samým i námi. Ústředním tématem filmu, od něhož Mills poněkud roztěkaně (ovšem v souladu se zvolenou formou vyprávění) odbíhá k politice, občanské angažovanosti a starým filmům, je možnost, potažmo schopnost sebevyjádření. Po smrti otce, který dlouho nemohl dát najevo svou homosexualitu, se Oliver uzavírá do sebe, namísto toho, aby dal světu na vědomou, že je tady, a že je osamělý (kvůli povaze), smutný (kvůli minulosti a vzpomínkám) a plný obav (kvůli budoucnosti). V tom, aby si nahlas zařval, mu oproti gayům, jejichž hlas byl desetiletí umlčován, brání jen vlastní neschopnost přijmout posun, jenž v jeho životě smrtí otce nastal. Zpátky do světa mluvících (tzn. ne psích) hlav ho – psychoanalytikové, zpozorněte – vytáhne dívka bez hlasu, převlečené v okamžiku prvního setkání za muže (čili je zpočátku jenom náhradou za otce, výplní uvolněného prostoru). Navenek prosté až tuctové sbližování Anny a Olivera se vyhýbá řadě romantickým klišé s rozcházením a opětovným scházením a ve světle dvojnásobně iracionálního vztahu mezi Oliverovou matkou a otcem nastoluje otázky, jimiž se tuctové romance nezdržují. Například tu zcela nejzákladnější – proč 2 lidé zůstávají spolu? Na vztahové rovině je znát, nakolik osobním filmem Začátky pro Millse jsou. Stěžejním slovem je „citlivost“ a význam mu dávají herci. Ewan McGregor, jehož utlumený projev výborně odpovídá Oliverově rozpoložení, tudíž pro jednou padá podezření, že herec svůj part odehrál pod vlivem valia. Veterán Plummer, který si svého „starého teplouše“ užívá stejně jako Mélanie svou půvabnou ochranitelku, o níž můžete vědět všechno, a přesto bude budit dojem kohosi tajuplného. Je tak trochu bytostí z jiného světa, navenek nezatíženou žádnými vážnými starostmi, ale opět se nabízí ona lehce alibistická omluva – Anna slouží výhradně tomu, aby protagonista našel sám sebe, pročež její pečlivější prokreslení není žádoucí. Začátky se dokázaly vyvarovat debilně optimistického, všechno bude v pohodě, všichni jsou šťastní feelingu, přesto a přes určitou nevyrovnanost, zanechávají veskrze příjemný pocit. Pocit, za který se nemusíte stydět. 80%(18.11.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace