Jiná žena

Hodně zvláštní a to nejen v rámci Allenova díla. Mísí se tu spousta věcí - psychologie, smutek ze ztráty, radost z nálezu, optimismus s pesimismem, vtipné pasáže s téměř strašidelnými (Marioniny sny, polibek s maskou). Občas až moc rozvláčné, ale občas dokonce "napínavé". Špatně popsatelné. Je zapotřebí to vidět, ať už si pak o nejkontroverzněji přijímaném Allenově filmu budete myslet cokoliv. 3,5* (07.05.2007)

Moc dobrý psychologický film o postarší ženě, která má sice na první pohled všechno, ale ve skutečnosti nemá nic a vede jen prázdný chladný život. Film je navíc obohacen několika zajímavými vyprávěcími postupy, v nichž jsou zrekapitulovány minulé události hrdinčina života, a podle mně i ideální stopáž, která zajišťuje, že se z filmu nestává rozbředlá nuda. (07.05.2007)

Allen poriadne pritvrdil. Žánrovo, tematicky aj spôsobom spracovania príbehu. A keby som nevidel pri poste režiséra napísané jeho meno, tak by som tento film k nemu určite nepriradil. Podobne ako pri 'Match Point'. Samozrejme pre vážnosť snímku nemohol obsadiť aj seba, takže netradične allenovka bez Allena. Ale ten humor sa tu žiadal. Pár scén naznačuje akýsi zvyšky tých typických komediálnych čŕt, ktoré si Woody jednoducho, aj keď možno len podvedome, nemohol odpustiť. To ale zhadzuje nastolenú tému. Príbeh aj keď je kratučký, trošku nudí. Neallenovskí herci sa do toho ale poriadne opreli, no výsledok je pre mňa priemerný. 65%. (04.03.2008)

Podívala jsem se vedle na manžela a bylo to, jako by byl úplně cizí osoba. Tak jsem rozsvítila světla, vzbudila ho a poprosila, aby mě objal. A až po dlouhém čase jsem se znovu uklidnila. Ale v jednu chvíli předtím to bylo, jako když se otevřela opona a já se viděla v jasných barvách. Z toho, co jsem viděla, jsem měla strach. Některé scény dokážou člověka rozložit a porozhlédnout se v jeho nejniternějším já. S Allenovou brilantní ženskou studií nebudou mít mužští diváci žádné problémy. Woody po vzoru svého veleoblíbence Bergmana nechal působit jednu výraznou ženskou postavu na druhou a pohrál si s metaforami. Hope (postava Mii Farrow je jménem představena až v titulcích) totiž Marion provádí po důležitých místech, na kterých si má uvědomit stěžejní okamžiky svého života a pokusit se zjistit jeho smysl. Film, který diváka dokáže nahlodat natolik, že si ani nejbližšími lidmi není zcela jistý. (13.05.2007)

Procítěné, hodné obdivu, krásné. I když většinou bývá mnohými Woodyho fanoušky jeho vážná tvorba zatracována, neumím si pomoci a vždy když vidím některý z těchto filmů, naplní mě tok myšlenek o tom, zda má Woody pravdu nebo ne, zda je možné utéct před realitou, nebo zda je život jen o tom přežít ve společnosti těch, které si vybereme za přátele a partnery. Ani Jiná žena není výjimkou. Woody Allen se stejně jako jeho idol Ingmar Bergman v Personě pustil na výpravu do nitra ženské psychiky. Nahlédl do nitra ženy, která si v padesáti letech uvědomí, že v životě jednala vždy chladně a bezcitně, že ztratila vše co mohla mít v životě krásné a že už možná nikdy nenalezne klid. Pro nikoho nic neznamená a sama sebe vidí jen v divadelní masce skrývající vše nepříjemné před jejím zrakem. Woody rozehrál jemné melodrama, které dovršil smutným, ale správným koncem a přinejmenším já vidím jeho průnik do zákoutí ženské duše jako veliký filmový počin jeho tvorby vůbec. Nebyl jsem jediný, kdo si položil otázku: Jak mohl něco takového napsat muž? (28.11.2007)