Nothing Personal

Nesympatická batůžkářka, kterou byste za její předpos.ranou unylost a sprostotu vůči lidem kolem sebe nejraději nakopali, navíc plochá jak charakter našich politiků. Jednoho dne dojde do chalupy, kde se chová jako doma, chlápek je z ní kdovíproč pryč, posléze doslova, a stejně se nedozvíme, proč se ta kráva chová jako kráva. Kdyby to aspoň mělo nějaký vnitřní zajímavý příběh, ale nemá. Hvězdička za nijak plochou irskou krajinou. (04.07.2011)

Nic osobního. Snímek, který si mě pomalu, ale jistě omotal kolem prstu. Nenápadně, skoro nepozorovaně, ale každým okamžikem jsem to cítil mnohem jasněji a zřetelněji. Komorní příběh dvou lidí, jejichž cesty spojila náhoda. Jejich samoty, jejich pečlivě budovaná území se postupně bortí, jako domeček z karet. Je hrozně těžké být sám, někdy ještě těžší s někým ve vztahu, sami uvidíte, jak to dopadne. Malá nápověda, je to drama, rozhodně ne žádná komedie. (25.06.2015)

Škoda té vykonstruovanosti, jak záměr strůjce a detailní představa o tom, co se má stát, jak a proč, aby to něco znamenalo, čiší z každého předmětu, pohybu, gesta, odmlky, situace.... ten rozdíl mezi životem, který se vždycky vymyká z představ strůjců, a poslušnou představou, která se nikdy nevylije z koryta... Vlastně ten nevýslovný smutek z nepřekonatelné samoty, zpředmětněný ve filmu, mi nejsilněji vystupuje z autorského přístupu - autor je zakletý do své představy, která k němu nic životnějšího nepustí, on to nedovolí, natočí si to precizně po svém, nostalgicky si kolem sebe zbuduje klec, do které skutečnost nikdy nevstoupí, protože se tam nevejde. Je to obrovsky melancholický film, beznadějný. *** Zkouším si představit, jak by to bylo úžasné, kdyby někdo dokázal stejný příběh odvyprávět filmem tak, aby působil hodnověrně, organicky, ne tak hlaďounce, ale se všemi životními paradoxy a ironií, nepoddajností a zmarňováním, bez nichž to nejde... jako by se opravdu mohl odehrát... asi by to muselo začít tím, že v domě, který si vyhlédla, by nebydlel takový uhlazený filantrop, ale ten stejný týpek, co jí prve zastavil na stopu a rozepínal si před ní v kabině poklopec... a dosáhnout přitom stejných emocí a posunů, jen z překvapivějších, reálnějších zdrojů... to by byl úplně jiný majstrštyk, jehož je tohle bez zádrhelů odsýpající dílo smutnou odvislou ozvěnou. *~ (27.06.2020)

Netradične ponímaný komorný príbeh o dvoch stroskotancoch, ktorí si postupne a s počiatočnou nedôverou pokúšajú nájsť k sebe cestu. A o tom to je, o postupnom topení ľadovca medzi touto dvojkou a ich vzájomnom zbližovaní. Musím uznať, že aj napriek pomalšiemu tempu ma to bavilo, veľkou mierou aj vďaka uhrančivému dojmu, ktorý sálal z hlavnej ženskej postavy. Výborná vec! 80/100 (21.07.2016)

keby ta zenska mala aspon kozy a zadok poriadny, sak bola plocha jak doska. A kvalitne jej jebalo /jo, jebalo, vo Vasom mirekdusinovskom katolicko -evanjelickom svete plnom volovani a sakrovani Martin nevoluje a nesakruje, Martin kurvuje a picuje jak chora vrana. A na vela veci sa nevykasle, ale rovno vyjebe/ : 40 % (26.01.2021)