Něco jako komedie

Nebýt Zacha Galifianakise, stál by film za úplné hovno, takhle alespoň svojí charismatičností a přirozeným citem pro humor drží některé pasáže snímku nad vodou. Horší je to s hlavním hrdinou, i když on se Keir Gilchrist i celkem snaží. Veškerý jeho výkon sráží do kolen neuvěřitelně stupidní zápletka. Nezlobte se na mě, ale film, kde se hlavní, zoufalý hrdina nechá zavřít do blázince, kde potká krásnou a optimistickou dívku (typická sebevražedkyně:)) a tím najde lásku a sám sebe, nemůže být v červených číslech. (14.10.2011)

To, že i v psychiatrické léčebně může být švanda, jsme se už párkrát přesvědčili. Tvůrci přikládají několik životních pravd, solidní herecké obsazení a mísení několika žánrů. Přesto je tahle poměrně milá záležitost spíš jednohubkou, ke které se málokterý divák někdy vrátí. Milovat vyzývavou holku svého nejlepšího kamaráda se nevyplácí. Může to dopadnout blbě: a/ konec přátelství, b/ rozbitý nos, c/ myšlenky na sebevraždu. Tenhle šestnáctiletý (ne zrovna sympatická postava) hošan má doma navíc podivné rodiče a před sebou přechod ze střední školy na univerzitu. Sám se přihlásí do psychiatrické léčebny, která ovšem zdaleka není jen pro mladistvé. Pozná pár životem omlácených jedinců, pozná sympatickou holku.. však to znáte. Poměrně upřímný náhled do hlavy náctiletého příjemně ubíhá, překvapí Zach Galifianakis v dramatické roli, Emma Roberts zase potvrdí, že patří k tomu nejlepšímu, co nastupující herecká generace může nabídnout. Jen Britu Keiru Gilchristovi jsem na chuť nějak nepřišel. Neobvyklé prostředí, fajn hudba, slušný zážitek. 70% (02.10.2017)

Taký ten typický krásnosmutný nezávislý príjemný a odľahčený filmík z tak trochu neveselého prostredia, s tak trochu viac neveselými postavami a s ich ešte viac depresívnymi náladami, no napriek tomu s tak vysoko pozitívnym feelingom v závere, že by ho mali psychiatri všetkým svojim životom otráveným a osamelým pacientom predpisovať na recept. Zach Galifianakis potešil, aj keď ani nie tak herecky, ako proste len svojou prítomnosťou, rovnako ako fešanda Emma Roberts a ak tu niekto siaha po nejakých výraznejších hereckých prvkoch, tak to bol pre mňa doteraz absolútne neznámy Keir Gilchrist. (16.03.2011)

Asi se budu opakovat, ale já prostě tyhle jednoduché, lehce indiem nasáklé, malé-velké filmy můžu. Tady mi režie hraje do noty zábavným, ale taky docela dospělým scénářem, který doplňují kreativními prostřihy, vývojem postav, díky kterému jsem si s "(anti)hrdiny" vybuduval za 101 dostačující vztah a vlastné i prostředím, které díky Kena Keseyho pro mě už asi na vždy bude mít, zváště ne-čtenářům, tu zvláštně nepopsatelnou konotaci. Příjemné překvapení za lepší tři hvězdy. P.S. Zach mě začíná po spackaném Due Date neuvěřitelně bavit. That's not fun. That's propaganda, man. All those Madison Avenue types telling you how to live your life. Fast cars, hot chicks... Reese's Pieces... Gucci... Werther's Original. I don't buy into that bullshit! (07.11.2011)

Pomaloučku jsem se do toho dostával, ale pak jsem se do toho vžil. Celkem se mi to líbilo. Pacienti švihlí tak, aby se jim člověk občas zasmál. Položky dramatu a komedie byly v rovnováze. Snažil jsem se pochopit chápání postav a vcítit se do jejich problémů a také jsem se při vtipných momentech bavil. Takže celkově fajn film. Emma Roberts byla opět skvělá. (08.01.2012)