Hanna

Dětská verze Agenta bez minulosti. ______ Film se určitě nabízí číst jako podobenství o stavu společnosti, v níž došlo k rozpadu tradičních hodnot a děti má smysl "dělat" jen vylepšené, upgradované, aby k něčemu byly, protože jinak je to hrozná otrava, stojí to peníze a čas a kdo by se taky o to staral, když úplná rodina prakticky neexistuje. Jenže jak už to tak v sociálním a genetickém inženýrství chodí, pokus lidstva o fušování Bohu do práce se obrací proti němu samotnému, a Hanna je tak v tomhle ohledu roztomile brutální revenge movie. Konflikt přetechnizované, dekadentní společnosti s něčím čistým a nepoznamenaným je v několika momentech hezky a neotřele ztvárněný - například ta scéna v hotelovém pokoji skvěle zprostředkovává pocit zmatku a zahlcení, který vyvolá náhlý kontakt s přístroji poháněnou civilizací, a v rozpravě Hanny a Sophie nad povahou přátelství nelze nezachytit vliv sociálních sítí, díky kterým je nám divné a podezřelé, že by náš "přítel" před námi nějaká osobní data zatajoval. Z tohoto pohledu je trochu škoda, že film se v závěru definitivně odhalí jako "pouhá" svérázná aktualizace pohádky bratří Grimmů a tenhle širší podtext nijak dál nerozvádí. ______ Formálně je Hanna originální a do detailů promyšlená, ale paradoxně mám pocit, že ona snaha jít proti konvencím a obohacovat žánrový film o nezávislé/umělecké prvky, jí nakonec trochu škodí. Jednotlivé pasáže jsou samy o sobě skvostné, o propojení a dokonalé synchronizaci hudby/zvuku s obrazem by se dalo psát hodiny, ale jako celek to bohužel nepůsobí úplně soudržně. Hanna je bezpochyby talentované a všestranné mladé děvče - chytré, vtipné, dětsky hravé...od každého trochu. Mám ale pocit, že se tu maličko mrhá potenciálem a celkem mě to mrzí. (23.06.2011)

Sometimes Children Are Bad People Too! Wright se nečekaně vytasil s (filmovou) definicí kruhem. I přes to je ale Hanna podívanou ďábelsky dokonalou v detailech a tam, kde už obraz nestačí přichází ke slovu kombinace zvuků s dechberoucími tóny vyjadřující pocity Chemických brášků. Pudové, chladnokrevné, dravé a syrové do morku kostí, ale jelikož Hanna pokaždé mine srdeční sval, těžko jí lze milovat, byť si nějaký ten obdiv s odstupem času zaslouží. Započaté a ukončené v dokonalém kruhu, který však nenabízí žádný smířlivý konec s neskutečně zajímavou hrdinkou, jejíž loutkovodič selhává při dokreslování jejího nitra. Hanna! (05.06.2011)

Začína to tvrdým výcvikom, dobre sa to rozbieha, tvorcovia nás kŕmia dojmom "to najlepšie ešte len príde", vzniká tam celkom dobrá atmosféra... potom sa to z mne neznámeho dôvodu zmení na spoznávanie "krás" sveta, lacné teenagerské klišé ako napríklad dievčatká pod dekou, ktoré si dobre že neodprisahajú BFF, no proste úplne zabitý potenciál celého filmu... a hoci sa to ku koncu opäť zlepšilo, ten skvelý prvý dojem mi to už nevrátilo. Keby si ten film udržal úvodnú atmosféru až do konca, tak bez váhania dávam 5 hviezd. (18.07.2011)

Progresívna super-réžia, koulervoucí chemi-soundtrack a pohľadná herecká extraliga versus priemerný béčkový scenár. Hanna mohla byť najzaujímavejšou akčnou peckou roka, keby sa niekto unúval ju spevniť adekvátne zaujímavým príbehom. Tento nie je o nič lepší, než mala napr. Salt. I tak ale cool dynamický zážitok. Ak chcel Cruise nakopnúť M:I sériu, mal Ghost Protocol zveriť Wrightovi! (08.07.2011)

[IFF 2011, Bratislava] Substrát Grimmovcov rajcovne rozvedený skrz kinetické hrátky chlapáckych šarvátok do priamočiareho, ale aj fiškálsky koordinovaného dievčenského šprintu za vlastním vykúpením. Na správnom mieste a so "zakázanými" ingredienciami počatý experiment ktorý cez pubertálneho anjela lietajúceho mimo zákony univerza približuje bežnú žánrovú sekačku k nepredstieranému umeniu a nebrzdí ho ani ono opomínané elementárne jadro, pretože vedúci projektu dobre vie ako s ním nakladať. O koho ide? O Prometea Wrighta, ktorý "Hannu" okrídľuje tým, že jej neurčuje takmer žiadne hranice a svätí ju limitne vymakanými vlohami. Racionalita je pre teraz hluchá/slepá, počujem/vidím len kreativitu a tá mi konkrétne tu úplne postačuje-je nepoškvrnená. Edgard má u mňa velikánske plus lebo ľúbí presne to, čo ja-brak, art a chemické reakcie... "So, here we go." (14.11.2011)