Les Petits Mouchoirs
Milosrdné lži
Little White Lies
Režie:
Guillaume CanetScénář:
Guillaume CanetHrají:
François Cluzet, Marion Cotillard, Benoît Magimel, Gilles Lellouche, Jean Dujardin, Laurent Lafitte, Valérie Bonneton, Pascale Arbillot, Anne Marivin (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Jeden ze skupinky přátel středního věku se ocitá po nehodě v nemocnici. Navzdory této události se jeho blízcí rozhodnou vyjet na tradiční, každoroční společnou dovolenou na pláži nedaleko Bordeaux. Jejich vztahy, přesvědčení, pocity viny i přátelství jsou v zápětí podrobeny těžké zkoušce. A nejen proto, že k sobě nebyli vždy zcela upřímní, jsou nakonec nuceni přiznat se k několika více či méně Milosrdným lžím. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (100)
Konská dávka trpezlivosti a sebadisciplíny tvorí nevyhnutný predpoklad pre ďalší zárez na pažbe v osobnej kinematografii. Dva a pol hodinové orgie, ktoré z 2/3 pripadajú zbytočné a ťažko zrozumiteľné prznili inak celkom podarený dojem. Ešteže existovala posledná pol hodinka, čo všetko obrátila v zmes pozitívnej francúzskej emotívnej renesancie. Nabudúce ubrať dávku na 2 hodinky a ušetriť na afektoch (frantícky Dustin Hoffman v podaní pána Cluzeta miestami riadne týril tlačidlo skip). V tom prípade by bolo zarobené na nezabudnuteľný kúsok o kamarátstve nekamarátstve v elementárno-zložitej podobe, pri ktorom by som 3x nezaspal. 3 a 1/2* A ešte jedna poznámka pod čiarou - oficiálny text obsahu od distribútora musel písať maximálny multiretard. Tschüss bis nie und nimmer später ;) ()
V podstatě šlo o to,že ani svoje dlouholeté přátele neznáme.Každý má svoji Pandořinu skřínku kterou jen tak někomu neotevřeme. ()
Mne osobne tento film ukazuje to, čo sa deje asi v každej generácii a v každom z nás. Sme pohltený vecami a vôbec si neuvedomujeme to, čo by malo byť primárne. Nie veci, ale my. A na tom by sme mali stavať. ()
Vleklé, bez děje, ale dobře zahrané. Za ten pocit, že člověk obývá krásný dřevěný srub na pláži a má k dispozici jachtu, těch 154 minut asi stálo. ()
Krása, i když nakonec dost smutná. Úžasní herci, úžasná atmosféra, která na mne ze snímku dýchala, řada zajímavých témat, řada poutavých osudů. Jen ta stopáž, ta byla trochu zkouškou trpělivosti a filmu ubrala na atraktviitě. ()
Tohle že má 154, respektive 148 minut? To mi ani za mák nepřišlo. Parádní letní francouzská komedie lomeno drama, tak jak to dokáží snad jen Francouzi... i když nemohu popřít drobounkou inspirace Hollywoodem Guillama Caneta (škoda, že si zde nestřihl nějakou roli, hodil by se sem jak...............). Tím ale nechci snižovat hlavní protagonisty, na nichž je krásně vidět, že se znají i mimo natáčení a že jsou možná i kamarádi. Každý prožívá na společné dovolené tu svou větší či menší bolest a to na pozadí velké dopravní nehody jednoho z party (škoda malého využití Jeana Dujardina). Navíc tu zazní spousta písní, včetně mé nesmírně oblíbené The Band od The Weight, při které jsem měl nesmírnou chuť skočit ihned do auta a odjet na francouzskou riviéru. No nic, třeba v létě. ()
Taková ta francouzská komedie, ve které se jen chlastá, kouří a řeší vztahy, aby se pak najednou něco stalo... Není to špatné, ale u mě za průměr...50% ()
Ten pocit když nevíš jestli se máš spát nebo brečet... Film který mě trefil... ()
Hrozně mi tu chyběla kopa emocí, místy je to dost neosobní, ale o tom právě ty Milosrdné lži jsou. Každopádně ty líbačky při každém vstávání či setkání se, mě hrozně fascinovaly a moc mě bavilo na film koukat. Tah režiséra vzít herce kteří se osobně znají byl suprový, možná díky tomu to bylo takové fajn koukatelné i když konec se zdál křečovitý, nedojemný...a nejvíc mě pobavila scéna kdy se mluví na rýži, ozkouším taky :-) // oficiální text distributora NO COMENT!! ( rozhodně ale zkoukněte :)) ()
Guillame Canet a jeho třetí režijní počin konečně potvrzují tvůrčí talent tohoto francouzského herce. Neotřele napsaná látka s řadou intenzivně vygradovaných momentů, přitom se většina děje odehrává během letní dovolené skupiny kamarádů. Ta je ovšem zarámována dvěma tragickými událostmi, které fungují v prvním případě jako přirozený katalyzátor, který spouští nezastavitelný příliv emocí a činů. V případě druhém potom zatáhne černou oponu nad prosluněným francouzským nebem. Všechny postavy jsou prokresleny do potřebné hloubky a "top notch" výkony všech více, či méně slavných francouzských herců jen zostřují Canetovu dramatickou strunu. 87% ()
Ehm.. tak asi takto: totalneho party-trtkosa, sfetovaneho/ozrateho, prejde nakladiak, kedze sa rano snazi dozihat sa v deliriu domov z dalsieho flamu. Skonci v spitali - a okolo toho sa odvijaju paralelne osudy roznych prapodivnych svinacin. Napr. sedi vymleta stetka v lokale a v ramci zoznamenia sa s dvoma tipkami navrhne "dvojku", coz vysvetli ako "dvojitu penetraciu" - tak potial asi komedialna stranka filmu. Pardon, dalsia komedia nastava, ked chiropraktor napravajuci chrbat a krk svojho kamosa mu vecer pri rande zdeli, ze sa donho zamiloval a ze mozu byt kamarati a sex az neskor, ale "tazko hlada slova", pretoze jeho syn je krstne dieta jeho idola - cize kmotor, no a ten to volako tazko chape. Zatial je v posteli dalsia sucka s dakym smejdom a v ramci sfilmovania pestrej romantiky, kamera zachycuje uz len scenku, ako Romeo vstava z postele, ide na hajzel a Julia ho poziada, aby cestou vzal pouzitu gumu so sebou, ze to nema rada na zemi..V tomto stadiu sme tu sracku stopli a zmazali; aj keby bol zvysok filmu o stavani si snehuliakoch v jarnom snehu na Taloch a behali tam steniatka Bernardina, nevyvazi to tu srackovost na konecny dobry zazitok. Jasny odpad, Vzdy zasnem, kolko zvratenych kretenov toci "romanticke" filmy - ved ked dakomu material tak fajn ide odruky, moze robit poradenstvo roznym psycho-nudznym, alebo brat lieky, ale rozhodne nie tocit filmy pre ludi, ktori si chcu pozriet daco fajne nedelu poobede. Alebo by mal mat film tag "psychosracka" a nie "komedia - drama". ()
Si teda dokážu najít komedii... Komedii, po jejímž zhlédnutí jste naprosto emocionálně rozloženi. Co k filmu blíže říci... I když stopáž působí kolosálně, děj utekl jakoby nic. Zkrátka vše působí tak, aby nedocházelo k potenciální nudě. Tomu napomáhá oku lahodící prostředí a zajímavé dílčí příběhy jednotlivých postav. Nejvíce mě na snímku překvapilo, že nabídl jistá morální ponaučení. Ty se dají shrnout frází hračky - plačky. Ale výstižnější by bylo říct, že film je jakýmsi mementem mori, z něhož zkrátka vyplývá to, že mnohá uvědomění přicházejí příliš pozdě... Atmosféra ale není navzdory těmto tezím depresivní. Spíše harmonická a melancholická. Z herců velmi mile potěšil Cluzet, jehož neurotik byl velice přesvědčivě podán. Tvrdit, že vše prosvětlovala Marion, by bylo jistě otřepané. Byť nepopiratelné. Na závěr též můžu sdělit, že jsem dlouho neviděl film s tak častým objímáním a pusinkami, jako byl tento. :-) ()
Francuzsky film,ktory je jasne zamerany na vztahy medzi ludmi,tu ide konkretne o skupinku priatelov traviacich spolu dovolenku,komedia je to len tak z lahka,ako drama to funguje hlavne na zaciatku a na konci filmu,kde je to velmi smutne,no zaroven pekne,herecky je to zvladnute dobre,obsadenie je sympaticke,hudba je super a celkovo som spokojny,za mna pat hviezdiciek...:-) ()
Tenhle film jsem ani nedokoukal do konce, prostě mě nebavil. ()
Podmanivá hudba a idealizované momenty (nebo pocity soustrasti) film neudělají. Neosobní a nudné, bez pořádnýho příběhu ...anebo spíš se spoustou jakýchsi drobných otravných prostých příběhů. ()
Nuda... ()
K takovéhle hromadné dovolené by mě nikdo nepřemluvil. Nejpozději druhý den/večer by mi skoro všichni lezli na nervy. A společné "akce"? Ani náhodou. Tahle skoro tříhodinová nuda mě v mém přesvědčení jen utvrdila. ()
Druhý oddíl filmu (po úvodní sekvenci) mě donutil u filmu usnout. Dlouho jsem se k němu poté nevracela, ale přišel jeho čas. Dvě a půl hoďky jsem dokoukala. A musím říct, že bych se podívala i podruhé, pokud by bylo více času. Když člověk pochopí "jak to tam všichni se všemi mají", jako by je poznal a zpětně si pak užívá znovu úvodní sekvence. Po prvním "nedokoukání" jsem film chtěla poslat do kytek (skončila jsem u scény, kdy se rozhodli, že nezůstanou v Paříži, ale odjedou na prázdniny). Názor jsem změnila a to o dost. **** ()
Velmi francouzské, velmi nabité emocemi, velmi ze života. Podstatnou část filmu jsem přemýšlel o svých přátelích, kolik jich mám, jsou-li to opravdoví přátelé....a také o moři a slunci. Nádherný film. ()