Milosrdné lži

Předesílám, že slabým povahám ve středním věku není tento film určen. Velice dobře totiž vykresluje, jak lidem stačí deset dvacet let od ukočení vzdělání a stanou se z nich úplní kokoti. Skupina přátel, která kdysi nezlomně stála při sobě, změnila se k nepoznání a jezdí spolu na dovolenou, aby se utvrdili, že jsou pořád ještě velcí kámoši. Přitom už si opravdu nemají mnoho co říct. Je to zoufalá reflexe toho, co vidím kolem sebe dnes já, je to opravdu ze života, jen tohle je takový depresívní extrakt. Film je v mnoha momentech velmi silný a zasloužil by si pět hvězd, ale ten "zprasený" konec ubrečených spartakiádníků nad rakví se vydýchat opravdu nedá. 60% (21.11.2012)

Zatímco Michel Houellebecq cynicky ve svých knihách popisuje prázdnotu bohatých Francouzů, kteří sice mají hodně peněz, ale nejsou štastní, kteří mají hodně sexu, ale nejsou schopni cítít k někomu lásku mimo sebe, Canet ke stejnému cíli dochází pomocí letní komedie. Přesně napsané typy - prachatý workoholik, kterému vyznání lásky od jeho přítele zničí racionálně uspořádaný svět, žena hrdě stavějící na obdiv svojí promiskuitu, přerostlý chlapeček neustále řešící se všemi SMS od bývalky, starý vyžilý děvkař - ti všichni jsou skvěle civilně zahraní, což se projeví v ironickém závěru, kde se všichni neupřímně dojímají nad mrtvým kamarádem, aniž by se v jejich postojích k životu cokoliv změnilo. Jen každý došel na konec mejdanu a teď už nezbývá než jen zaplatit za to nesmyslné hýření. (27.06.2011)

Niektoré žánre by mali mať limitovanú dĺžku. Možno aj zo zákona, keď sú producenti mäkkí. Nič s tým neurobí ani množstvo postáv, ani luxusná francúzska herecká smotánka, ktorá hrá svoje postavy uveriteľne, ani príjemné prostredie pri mori. Pomalé plynutie filmu mi vôbec neprekážalo, až kým som si po hodine a 20 minútach povedal, že je toho už dosť a chcelo by to zvýšiť tempo. Lenže prišiel skôr pravý opak, čo u mňa znamenalo pokles filmu na 3 hviezdy a absolútne nezvládnutý záver, ktorý ma ničím a nijako nedojal a sú z toho hviezdy dve. Ak bolo režisérskym zámerom robenie si srandy z diváka, ktorý to už teda chce dopozerať do konca, tak potom sú Milosrdné lži skvelým príkladom, ako ho "nemilosrdne oklamať". (11.04.2014)

Film by si zasloužil o hvězdičku víc, ale musel jsem ubrat kvůli faktu, že se zde zase objevilo módní téma výlučnosti homosexuality, což moc dobře nesnáším (a jednu chvíli tam kdosi tančil v transvestitském oblečení, to jsem utekl). Navíc se děj dost vlekl, těch přátel bylo od počátku nějak hodně a trvalo mi to dobrou hodinu, než jsem se vyznal, kdo je kdo a kdo s kým a proti komu. Taky mohlo být ve filmu trochu vysvětleno, jak se tahle parta lidí dala dohromady a čím se vlastně živila. Víme jen to, že Max podnikal a byl z toho pěkně na nervy, navíc ještě okořeněné láskou toho mladíka, jehož dítěti byl za kmotra, svou zlost si vyléval na kunách a svých návštěvnících... Parta poznamenaná těžkým úrazem jednoho z nich prožívá jako každoročně prázdniny u Maxe a snaží se na kamaráda moc nemyslet; každý z nich má své trable, někdo s buzerantstvím, někdo s neopětovanými láskami, Marie čeká dítě (což jsme tušili asi od poloviny filmu). Jakkoliv se tahle parta jeví jako homogenní a přátelská, každý je zpočátku sám uzavřen do svých starostí; závěr filmu spočívá na dvou obrazech - když správce Maxovy chaty tuhle společnost obviní z pokrytectví (nejlepší chvíle filmu), a pak až příliš sentimentálně pojatý závěr při pohřbu, který se mi jeví zase jako slabší chvíle. No - a americké písničky chabé úrovně během filmu? Do evropské kinematografie nepatří, i když zde autor chtěl možná vyjádřit současné prorůstání kultur. Bohužel. (04.11.2014)

mám rád filmy z bežného života, úprimné a prirodzené a tento takým je...síce zrejme trochu prepálená stopáž 2,5 hodiny kde sa snaží načrtnúť toho veľa ale málo zostáva na konci filmu vyriešené (či to tak aj chcel pán režisér spraviť neviem)...no ale sympatickí a dobre hrajúci herci a dobrý soundtrack...takže taký dobrý francúzsky štandard :) (11.11.2012)