Metro
Režie:
Sergej KomarovScénář:
Jelizaveta ListovaObsahy(1)
Není ani nejslavnější, ani největší a už vůbec ne nejstarší. Přesto se moskevské metro jedním primátem pyšnit může – podzemní dráha, která denně přepraví více než osm milionů lidí, má nejpřepychovější výzdobu na světě. Mramor, ušlechtilá ocel, drahé kovy nebo barevné sklo. To vše připomíná honosný palác a zároveň vypovídá o marnivosti, se kterou sovětští soudruzi soupeřili se svými západními rivaly. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Zajímavý a solidně udělaný dokument, velké množství archivních materiálů, spousta rozhovorů s pamětníky. Vzhledem k tomu, o jaký žánr se jedná, je tu i originální modelový svět, v kterém se pohybuje a s nímž také hýbá příjemná ruská průvodkyně, která navíc bez sentimentu nazývá věci pravými jmény: nadšení davů, zločiny komunismu, politický i odborný diletantismus při organizování prací, odpornou likvidaci architektů, poválečnou euforii, ruské velikášství. O to neuvěřitelnější je výsledné dílo. Před pár lety jsem tam byl a překvapil mě kontrast mramorové secesní nádhery s agresivitou nekonečného množství cestujících. Obsahem i formou vysoce nadprůměrný dokument. 80%. ()
Dnešná premiéra. Zaujímavý ale hlavne dobre spracovaný dokument. Tento dokument som si pozrel vďaka filmu Metro, keďže som ho náhodou objavil. Je tu veľa zaujímavých informácií prečo, kedy a ako sa stavalo metro v Moskve. Pripájam aj link https://m.youtube.com/watch?v=s0atGgOFQIA. Celkové hodnotenie za mňa je 80%. ()
Kvalitní dokument o počátku a průběhu stavby architektonického majstrštyku stavěného na politické zadání bez přesného původního plánu a dostatečných znalostí o geologickém podloží Moskvy, kterým mělo vést. Zajímavé jsou i informace o politickém dění souvisejícím se stavbou. Škoda, že to celé končí v padesátých letech, čekal bych pokrytí až do současnosti, případně i plány do budoucna. ()
Moskevské metro, postavené ve 30. a 40. letech 20. století, bylo chloubou a výkladní skříní Sovětského svazu. Dodnes jde o světový unikát. Podzemní paláce, na kterých pracovali nejlepší umělci a architekti, nemá ve světě obdoby. Použití ražené tunelovací techniky se ukázalo ve své době jako odvážné, ale ideální řešení. Dodnes jde o nejběžnější způsob provádění tunelové infrastruktury uvnitř městské zástavby. Použití razicího štítu, patentovaného v Anglii již v 1. polovině 19. století, ohromně usnadnilo výstavbu, která by byla jinak kvůli nepříznivé geologii (tekuté písky, jíl) ohrožena. Projekční práce, kterou na projektu vykonali inženýři z Charkova, se dodnes jeví jak z hlediska rychlosti a objemu prací, tak technické náročnosti, jako nepřekonatelná. Zvlášť uvážíme li, že znalosti o geologii Moskvy do té doby končily někde v hloubce 10-15m, zatímco metro se stavělo 30-40m pod povrchem a pracovat se mělo začít okamžitě. _____ Stavba pražského metra zahájená koncem 60. let, vychází velkou měrou z moskevského vzoru. Kvalitní dokument, který stojí za vidění. ()
Vždycky mám radost když mám možnost vidět nonUSA film (případně film v jiném že anglickém jazyce). Tento film může směle konkurovat všem katastrofickým filmům. Chybí zde patos jednoho hrdiny který zachrání celý svět a přitom vlaje extrémní množství amerických vlajek. To zde opravdu není, je zde ale zase příliš nastavovaný konec - kdy dochází k již zbytečným zvratům. Jinak je to opravdu solidní katastrofárna v ruské mutaci. ()
Galerie (4)
Photo ©
Reklama