Musíme si promluvit o Kevinovi

Takováhle deprese na vás dost možná dýchla naposledy u Requiemu za sen. Z filmu vyzařuje bezbrannost, lítost, ale zároveň neuvěřitelná síla. Po odkoukání si nejeden divák bude lámat hlavu, jak někdo dokáže vést takový boj jedince proti davu, ale neunavit se k smrti. Snímek ovšem zrežírovala žena a hlavní postavou je nešťastná matka, a tak je možné, že pánské publikum se nevcítí do vyčítavých pohledů Tildy Swinton jako jejich křehká (a po zhlédnutí ještě křehčí) polovička. (30.05.2012)

rodinný "psychothriller" vzbudil veľké očakávania, no nedokázal ich v plnej miere naplniť. určite zaujme herecký výkon tildy swinton a chlapca, ktorý hral Kevine ako malého, určite zaujme soundtrack a práca s ním a určite aj samotný námet - ktorý bol nielen štúdiou (v posledných rokoch bohužiaľ častého) fenoménu, tentoraz nazeraného z iného pohľadu - z pohľadu rodiča, ale tiež možnou hypotézou o tom, ako by mohol vzniknúť "antikrist" resp. ako by vyzeral "človek bez lásky" (ak sa z jeho života "úplne" vylúči láska, materinský cit, rodinné teplo a od momentu vzniku je odsúdený na to, aby nebol šťastný); záverečný dialóg medzi matkou a synom tiež môže naznačovať, že šlo aj patologickú deformovanú víziu dospievania a toho, ako môže vyvrcholiť boj matka verzus dieťa v problémovom období vývinu osobnosti - v adolescencii. film však okrem prvej tretiny, kedy diváka vťahuje, poskytuje solídnu atmosféru a rozbitým mozaikovým sujetom dávkuje informácie veľmi účinne skĺzne len do čoraz väčšej diváckosti a "ľúbivosti" s tým, že po obsahovej stránke nemá čo ponúknuť a je jednoducho povedané stále o tom istom, omieľa sa dookola iba to jedno a v istom momente je už každý ďalší vývoj udalostí a sled scén, informácií a "čriepkov" príbehu očakávaný a dopredu jasný; v závere navyše ramseyová skĺzne až do popisnosti a "ukazuje" veci, ktoré by vôbec nemusela, keby (zrejme) nechcela ohúriť, šokovať a polopatisticky uistiť amerického diváka; (30.03.2012)

Strach, pochyby, snaha, nenávist, bolest, schýza, naděje, teď, kdysi, možná, proč.... Geniálně depresivní scény, tuny nevyřčených emocí, perfektní střihy probouzející nejistotu a stále nové podněty. Už jen pro tu smršť pocitů a ambivalentnost sympatií stojí za to vidět. (13.04.2012)

V Constantinovi křídla zlobivýho archanděla, tady svatozář - to je pro mě Tilda. Já bejt na jejím místě, tak by to asi skončilo hůř než zlomenou rukou. Trýznivej film. (06.03.2013)

Pročpak to nemohlo jíti chronologicky? Myslím si, že prolínání 15 časových rovin nezpůsobilo ve snímku nic jiného nežli chaos. Snímek je v podstatě takovým manuálem pro současné rodiče, kterak by neměli vychovávat své děti. Jinak se také může stát, že jim z milovaného synáčka vyroste temná verze Legolase. Tilda vypadá, jako by ji na naši malebné Zemičce zanechala nějaká emzácká expedice. Je extrémně divná a není tedy příliš velkým překvapením, že její dělohu opustí podobně vyšinutý jedinec. Poté divák prakticky jen sleduje, kterak se v průběhu let měnil jejich vzájemný vztah. Celkový dojem trošku zachraňuje několik country songů, které pro nás byly vybrány a celkem příjemně nepříjemné finále. Celkové dojmy nejsou z mé strany valné. Více než hvězdu nedám. (21.08.2016)

Po herecké stránce výborné, ALE od začátku jsem se tak nějak nudil a čekal kdy to pořádně začne. Ale ono se vlastně nestalo vůbec nic. Ani ten konec mě buhvíjak nezaskočil. Na mě hóóóódně slabé drama. Nebylo to dle mého gusta. (15.03.2012)

Solidní deprese s ještě depresivnější Tildou Swinton. Co více dodávat--- Kevina byste doma nechtěli. (15.04.2014)

Matka a syn. Jsou jako dva trosečníci, na ostrově, plném nedůvěry a vzájemného odcizení. Jako dva boxeři v ringu. Navzájem si vyměňují tvrdé údery. Cesta, která může skončit velmi tragicky. Stačí se podívat, kolem nás, stává se to dost často, hlavně poslední dobou. A pak už je úplně zbytečná otázka: Kevine, proč? (11.09.2014)

Nepříjemné, depresivní, děsivé, chladné a mrazivé. To je jen pár přídavných jmen, které tento film vystihují. Příběh o špatném synovi nebo špatné matce? Film rozhodně nechává místo pro spekulaci, což je sympatické. Celou dobu jsem se snažila najít důvod pro 5*, ale ta celková chladnost a zbytečné natahování v některých částech filmu mi v tom bohužel zabránili, a to i přes neskutečně působivý konec, který je hereckým představením Tildy Swinton a Ezry Millera. Ten podává skutečně hrůzu nahánějící výkon. Největší hvězdou filmu je ale především Tilda Swinton, která si za svůj výkon zaslouží bez pochyb Oscara. (10.12.2011)

Rozbitý život a rozbitý filmový příběh.  S odstupem se klaním dokonalosti filmového vyprávění režisérky Ramsayové, byť první dojmy nebyly nejlepší. Ale  už dávno jsem přišel na to, že někdy je lepší nechat své pocity, dojmy a myšlenky dozrát.   Vzpomínky, myšlenky, záchvěvy poznání, výhonky naděje a bolest, ta především. Všechno to víří  a mísí se ve víru života, z něhož není úniku. Když už si jednou nasadíte okovy rodičovské lásky, není možné je sejmout. (21.11.2023)

Atómová bomba medzi filmami. Silné sústo. (05.02.2012)

Tenhle film nejspíš není ideální podívanou pro páry, které plánují děti. Malý Kevin byl zřejmě od narození takovou trochu horší verzí jiného slavného filmového chlapečka – Damiena. Psychologické drama s nechronologickou střihovou skladbou, která diváka nenechá polevit v pozornosti. Snad jen té symboliky mi tam přišlo zbytečně moc. Tilda Swinton každopádně předvedla vynikající herecký výkon. (03.09.2015)

Jsem opravdu hodně naštvaný, protože tohle mohl být tak moc silný a skvělý snímek, jenže někdo je holt pablb. O Kevinovi se dá dlouze mluvit a Kevin má zajímavý příběh a perfektní obsazení. Jenže je to povídka na hodinu, ale dneska je holt trend natáhnout všechno na 2 hodinový celovečerák a tak se, Tildo, třeba zblázni, ale budeš trpět ještě daleko více. A ačkoliv je Tilda úžasná a skvělá, tak taková stopáž filmu prostě ubližuje. Souhlasím i s tím, že paní rejžová občas moc tlačí na pilu, ale že by mě to nějak trápilo se opravdu říct nedá. V podstatě od prvních minut byl ten dojem stejný "Sakra, to je perfektní film, ale proč je tam ještě tohle? a ještě tohle?" 7/10 (28.05.2013)

uff ... no a teraz kto za to môže ... škoda, že som nečítala knihu (03.09.2013)

Studie dospívání zosobněného zla, kterému nechybí nic, neexistuje spouštěč jeho jednání, je to bez-pocitu-viny geneticky obdařený psychopat toužící ničit lásku, vztahy, život a krásu pouze za účelem svého zalíbení a sebezviditelnění. Neskutečné herecké výkony ve filmu s neusínajícím napětím až do těžkotonážního finále. Mrazí mě ještě teď. (04.04.2017)

Konečně pořádné depresivní dramatická podívaná se skvělou Tildou Swinton v hlavní roli. Za tuhle roli musí být aspoň nominovaná na Oscara. Většině tady nesedí malý démon Kevin. Souhlasím jen v tom, že už od mala se choval přehnaně agresivně. Spíše bych bral, kdyby se agresivita projevovala až v pozdějším věku dítěte. Palec nahoru za vsunuté scény z minulosti. Člověk měl aspoň důvod neustále přemýšlet, co se stalo a následné vyvrcholení vás pravděpodobně dostane do kolen. Parádní kousek. (26.12.2011)

Depresivní a silné drama o matce, která i přes veškerý odpor okolí, stojí za svým synem, jenž už v dětství vykazoval známky agresivity, které v dospívání vyústily v krvavou tragédii. Nejlepší výkon Tildy Swinton. (16.12.2012)

Na Tildu s očima mimozemšťana jsem vždy trpěla, už od mé oblíbené "Pláže" - a znovu nezklamala, nenapadá mě žádná z hereček, jež by zvládla lépe tuto těžce zkoušenou matku. A nebyla sama, kdo hrál, až mrazilo, potkat Ezru Millera, instinktivně uskočím, stejně tak výborná (ve smyslu napřesdržku) byla obě jeho mladší vydání. Co se týká snímku samotného, mám neodbytný pocit nevyřčených základních kamenů, na kterých se začal stavět Kevinův charakter, vysílám na desítky "proč" a vrací se mi většinou jen vlastní ozvěna. Byla počátkem nenávisti (a zároveň i zvláštně zvrácené lásky) k matce její poporodní deprese, nebo už odmítání dítěte v zárodečné fázi z důvodu ukončení kariéry? Což takhle "škoda každé rány, která padne vedle"? Každopádně by "sedly", přinejmenším v případech naschválů provázených číhavými pohledy, u výsměchů pod křídly otcovy ochrany, při ďábelských proměnách vedoucích k ještě větší nadvládě podělanýho zmetka nad celou rodinou. Možná už bylo vše rozhodnuto geny či psychickou poruchou, stejně si však dovolím tvrdit, že důslednost a jednotnost rodičů by mohla zmírnit i za posledně jmenovaných podmínek otřesné následky Kevinových děsivých činů. Koho zlatíčko Kevin neodradí od rodičovství, měl by si pamatovat alespoň některé varovné signály patologického chování a v zájmu přežití včas kontaktovat jeden z dětských výchovných ústavů - postaru polepšovnu, dítko pak plynule přejde do nápravného zařízení za mnohem méně závažnou činnost, takže má šanci skončit jako slušný člověk mnohem vyšší, než v kruhu milující rodiny. (21.04.2012)

Mohl to být jeden z nejdrtivějších filmů, co jsem kdy viděl. Mohl to být film, který člověku naloží do mozku takovou nálož, ze které se nevzpamatujete ani za měsíc. Mohl to být film, o kterém by se mluvilo víc než o Class nebo o Honu. Jenže veškerá intenzita, napětí a síla filmu byla zpracováním a mnohými zbytečně zdlouhavými záběry utlumena takovým způsobem, že ten obrovitánský potenciál se zastavil na nějakých 75 procentech, a to jsem možná ještě mírný. Jak už jsem napsal: pryč se zbytečnými záběry, častěji volit hudbu a závěr ukázat jak se říká: ´´na plnou hubu´´. Přesto velmi aktuální téma, osobitě zpracované a geniálně odehrané. (22.06.2014)

Působivá mateřská zpověď se znepokojivými podtóny a hereckými výkony. Chladná pitva strachu se rezonujícím závěrečným vyústěním. Co však ubírá tomuto depresivnímu kousku body na škále sympatií, je nešikovně uspořádaná vyprávěcí struktura, která je zbytečně a překombinovaně rozdělena na různé časové linie. Pro diváka nastává zbytečná dezorientace, která klidně mohla jít přímočařejší a to silnější cestou k finále. Takhle zaujme pár působivých jednotlivostí, ale v celku je snímek strašně roztříštěný. A to mu nesluší, ať má téma sebevětší tíhu. (22.12.2011)