Reklama

Reklama

Restrepo

Trailer

Obsahy(1)

National Geographic nás po několikáté zavede do nebezpečných končin tohoto světa. Restrepo nespustí oči z amerických vojáků v afghánském údolí Korangal, ve kterém hlavní tvůrci filmu strávili rok svého života. Film amerického žurnalisty Sebastiana Jungera a britského fotografa Tima Hetheringtona získal cenu poroty za Nejlepší dokumentární film v Sundance. (SydneyB)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

campix 

všechny recenze uživatele

Exkurze od National Geographic na jedno z nejhorších míst na světě a to do údolí Koregal. Zážitek je umocněn "cloverfield" kamerou a ukazuje spíše jak armáda funguje a takovéto zákulisí, které normálně nevidíte. Mapuje neustálou snahu Američanů spřáhnout se s místními, která musím říci byla již od začátku předurčena k neúspěchu. Dále si musíte uvědomit, jak je naprosto zbytečné aby lidé umírali v nějaké bezvýznamné díře, která naprosto nic nevyřeší. R.I.P Restrepo a silný zážitek, který se dal samozřejmě očekávat. ()

matias32 

všechny recenze uživatele

Obdivujem odvahu a odhodlanie Sebastiana Jungera a Tima Hetheringtona (05. 12. 1970 – 20. 04. 2011) stráviť viac než rok života v jednej z najnebezpečnejších oblastí Afganistanu - Korangal a klobúk dole pred všetkými zúčastnenými. RESTREPO je vojnový dokument, ktorý Vám nepodsúva žiadny názor, ale každý divák si vytvorí svoj vlastný. Strašne mi však vadil pokrytecký pohľad filmárov na Američanov. Myslím, že neukazovali všetky veci, ktoré sa v Korangale udiali v pravom svetle skôr išlo o polopravdy a vykreslenie situácie v zmysle dobrí amíci vs. blbí domorodci. ()

Reklama

Lavran 

všechny recenze uživatele

Že při náletu zemřeli kromě nepřátel i civilisté? Tak už to prostě ve válce chodí. Vždyť vojáci jsou, jak nás tvůrci opakovaně a přesvědčeně ujišťují, především a zejména lidé. A lidé chybují. Na jedné straně tedy stojí snaha o "polidštění" dobyvatelů, vyvolání soucitu s jejich osudy, důraz na divácké spoluprožívání všedních úkonů i konstantního ohrožení během bojového nasazení (oboje splývá do mátožné rutiny), a na straně druhé zkreslující dobyvatelská optika, která odsouvá domorodce do pozice bezejmenného, apatického zástupu, čekajícího na spásu, pokrok a světlé zítřky pod záštitou moudré civilizace. A "nepřátelé" jsou pro jistotu úplně neviditelní. Emblematická je pro stanovisko filmu scéna z rozbořeného domu, kde jsou vojáci konfrontováni s následky bombardování (zraněné děti, několik mrtvých). Je podána s odstupem, chladně a pragmaticky. Vojáci upozorňují na účinky té a té výzbroje, krátké prostřihy na tváře obyvatelů domu nestačí vyvolat emoce a empatii. Naopak vzniká dojem (který je umocněn následujícím komentářem), že domorodci si za své utrpení mohou sami, neboť jsou s opozičními silami a Tálibánem určitým (kulturním, náboženským a národnostním) způsobem propojeni. Je příznačné, že scéna, v níž jsou američtí vojáci obklíčeni nepřítelem a dojde ke ztrátám na životech, je pro změnu prezentována maximálně sugestivně a znepokojivě. Před uvedením materiálu z akce je nejdříve vystupňováno napětí a očekávání kombinovaným vzpomínáním hlavních aktérů (mluvících hlav) před neutrálním černým pozadím. V průběhu scény je naopak kladen zvýšený důraz na hysterii jednoho z vojáků. Výmluvné jsou i několikeré momenty vyjednávání, kde se zcela nekompetentní a tamní kultury neznalí důstojníci pokoušejí navázat kontakt s domorodci. Spíše než o demokratické vyjednávání se však jedná o demagogickou propagandu. Sliby o pokroku, který afgánskému lidu do údolí Korangal Američané přinesou, pokud bude s okupačními jednotkami spolupracovat, vyznívají arogantně a planě. Nikdo se starousedlíků neptá, zda něco takového vůbec chtějí. A tak se v těchto promluvách - kromě zoufalosti z neschopnosti porozumění napříč kulturami - odráží tradiční koloniální a orientalistická rétorika, skrze kterou Západ artikuluje svou intelektuální i hmotnou dominanci nad Východem. Ani v 21. století se nic nezměnilo. Pomyslný hřeb do rakve pak snímku zaráží zjištění (zruba ve 3/4 stopáže), že členové sledované jednotky narukovali dobrovolně. Vyvstává tedy prozaická otázka, v níž se však skrývá ironický osten, neboť nám připomene "osvícený" komentář velícího důstojníka o zabitých civilistech a jejich poutu s "nepřítelem": Jak mám pociťovat soucit s někým, kdo si za svou mizérii může sám? Tvůrci se nám snaží vštípit představu, že vojáci bojují na prvním místě za své životy. Ale to je klam, i když humanisticky svůdný. Symbolika opevněné pozice Restrepo je symbolikou trpkosti - nemůže totiž zastřít fakt, že skutečnými agresory jsou jen a pouze mučedníci samotní. Těžko můžeme pominout mechanismy, která stojí v popředí i pozadí konfliktu a cele určují jeho nesmyslnost. O politice však ve filmu nepadne ani zmínka. () (méně) (více)

Icefist 

všechny recenze uživatele

Restrepo bych asi ani nenazval filmem, ocejchoval bych to jako úryvek přímého přenosu z války. Autentické záběry jsou prokládány čas od času výpověďmi aktérů, což ale nenarušuje kontinuitu snímku a jeho atmosféru. A ačkoliv i to zde má své pevné místo, tak bych vytknul hlavně nudu. Jednou vidět asi proč ne, ale opakovaně si to nezapnu. 60 % Oblíbená část- výpověď Rice o tom, jak to dostal ()

zette 

všechny recenze uživatele

I kdyz si clovek o pusobeni cizich vojsk na uzemi Afganistanu muze myslet cokoliv, bezesporu se jedna o velmi zajimavy dokument. Nejvice na filmu ocenuji zabery na afganskou krajinu a nekolik setkani a rozhovoru s radou starsich z one oblasti. Myslim, ze i na tech psychicky nejodolnejsich jedincich se musi takovy rocni pobyt na cloveku podepsat do konce zivota. Jinak souhlasim, ze dokument Armadillo, ze stejneho roku je jeste o kus lepsi. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Tvůrci nikdy neopustili tábor bez neprůstřelné vesty. Nosili s sebou dostatek baterií, aby vydrželi na týden i víc. K tomu batoh s povinnou dvacetikilovou výbavou. (Coldrex)
  • Od roku 2007 připravovali film dva autoři - Sebastian Junger a Tim Hetherington. Jeden si v boji zlomil nohu, druhý si přetrhl Achillovu šlachu. (Coldrex)
  • Autoři měli dohodu, že nebudou natáčet zraněné americké vojáky bez jejich svolení. (Coldrex)

Související novinky

Dánové jdou do války

Dánové jdou do války

03.01.2014

Scenárista a režisér Tobias Lindholm se řadí mezi nejzajímavější mladé dánské tvůrce. Na režii i scénáři svého prvního celovečerního filmu se ještě podílel s kolegou Michaelem Noerem. Šlo o vězeňské… (více)

Dokumentární film? Životu nebezpečné!

Dokumentární film? Životu nebezpečné!

23.04.2011

Bohužel, přesvědčil se o tom britský fotograf a dokumentarista Tim Hetherington, vítěz ceny Word Press Photo za rok 2007 a spolutvůrce na Oscara nominovaného snímku Restrepo. Společně s dalšími dvěma… (více)

Oscar 2011 - výsledky

Oscar 2011 - výsledky

28.02.2011

Stejně jako každý rok, i letos nám akademici připravili nějaké to překvapení. Letos je ve znamení obrovského neúspěchu Opravdové kuráže, která neproměnila ani jednu z deseti nominací a podobně… (více)

Nominacím na Oscary vládne koktavý král

Nominacím na Oscary vládne koktavý král

26.01.2011

83. udělování Cen Americké filmové akademie proběhne v neděli 27. února. Do té doby můžete tipovat, kdo bude vítězem. A nebude to lehké, letos se v pomyslném pelotonu setkali velmi silní běžci.… (více)

Reklama

Reklama