Máme papeže!

Rafinovaný film, který to hraje na obě strany, tedy přesněji řečeno - doufá v to ... Moretti své názory schovává za hravost kardinálských sukní a laskavým humorem mlží kritiku církve, aby si však zároveň rýpnul do světských odborníků, kteří nedokáží pomoct ani sami sobě. Neokoukaný pohled do zapovězených míst je přinejmenším zajímavý, papežova cesta za přijmutím odpovědnosti už mnohem méně, humor je místy infantilní - z většiny zúčastněných dělá pitomce, konec překvapivý a z hereckých výkonů je nejlepší ten Jerzy Stuhra, takže - cholera jasna, dvě hvězdy, víc nedám. (21.03.2013)

Utrpení! Dokoukáno s krajním sebezapřením. Původně jsem tuhle šílenost vůbec vidět nechtěl, stavěje se extrémně skepticky k tak debilnímu námětu, jako jsou všechny ty tanečky kolem volby papeže - těžko si dovedu představit téma, které by mě zajímalo míň. Celou tou katolickou fraškou hluboce pohrdám a k poslednímu konkláve v roce 2005 jsem nenašel z mé strany nic než nejhlubší ignoranci, smíšenou s výsměchem k tomu, do jak pokleslé formy se římskokatolická církev v 21. století dostala. "Máme papeže!" není film, ale defilé senilních starců nad hrobem v příběhu, u kterého jsem umíral nudou, prokládanou chutí poslat celý Vatikán do horoucích pekel, i s režisérem této obskurnosti, kterou chci co nejrychleji a nejlépe navždy vytěsnit ze své paměti. Proboha, až budu mít zase někdy chuť dát na něčí "must see" doporučení ohledně filmu, na který bych jinak v životě nešel, vzpomenu si pokaždé na oněch 100 zabitých minut mého života, o něž mě připravila tahle úchylnost, a s díky veškeré podobné návrhy spolehlivě odmítnu. Přísahám, že tohle je největší WTF?! moment v kinech za poslední léta, a proklínám chvíli, kdy jsem se uvolil to zhlédnout. (15.04.2012)

Nanni Moretti se řádně vyřádil!! Komu se kdy podařilo být osobně přítomný při papežském konkláve kromě kardinálů? Nikomu!! Ale tady máte šanci být při tom!! A co víc - můžete být svědky, jak by to vypadalo, kdyby v té nejzásadnější chvíli zvolený papež svůj úřad nepřijal. Řada královských scén, od karetních vsuvek až po volejbalový turnaj!! Královsky jsem se bavila! Přitom nejde o nějaký podbízivý či účelový snímek (jak tu někteří nejmenovaní spekulovali, že jde o dílko financované samotným Vatikánem - to ani náhodou!! Z takového smyslu pro humor nikoho ve Vatikánu nepodezírám!!). Ono "co by se stalo kdyby" aplikované na správnou situaci ve správný čas a navíc velmi přitažlivých způsobem. Zřejmě to neocení davy, ale to je mi srdečně jedno. Ráda se podívám znovu s odstupem času! (09.11.2017)

Veľmi zaujímavý námet, ktorý ale akosi zostal na pol cesty. Film, ktorý rozpráva o strachu, ktorý poznáme asi všetci. Všetky tie veci, ktoré musíme dennodenne robiť a ktoré sa od nás očakávajú, nás postupne začnú oslabovať a v niektorých prípadoch je celá situácia tak neznesiteľná, že musíme spraviť radikálny krok. Kdesi hlboko totiž každý máme svoju Psyché - ktorá sa formuje všetkým a všetkými, ktorý nás obklopujú. A vďaka nim je pre nás niektoré bremená, ktoré nám život položí na ramená ťažké niesť. Habemus papam je príbehom o tom ako sa toto stane novo zvolenému pápežovi. Moretti je veľmi zručný režisér, ktorý celú dramatickú situáciu odľahčuje inteligentným humorom - výborná scéna volejbalového turnaja medzi kardinálmi sa mi hlboko vryla do pamäti. Film, ale bohužiaľ nič nerieši, len poukazuje a aj to bez zúčastnenosti. Nechápte ma zle. Vo svojej podstate mi to zase až tak nevadí, len prítomnosť psychoanalytika minimálne poukazuje, že sa niečo podobného rázu bude riešiť. Koniec je tým pádom očakávateľný a neprekvapí. Len potvrdzuje to, že dakedy je aj nie možnosť ako sa zachrániť pred svetom. Rozhodne sa jedná o nezvyčajný počin, ktorý ma ale zanechal chladným v miestach, kedy som podľa môjho názoru mal niečo cítiť. Čo je v rámci originality príbehu veľká škoda. (04.03.2012)

Králova řeč ft. Prázdniny v Římě. Přirovnání sice stojí na hodně tenkém ledě, ale pro hrubou představu o filmu postačí. Habemus Papam je cokoliv jen ne jasně zařaditelné a předvídatelné. Moretti neustále klame tělem a během celého příběhu vystřídá několik nálad a poloh, vyprávění obsahuje prvky laskavé komedie, absurdního dramatu, psychologické zpovědi i téměř thrillerové sekvence. Vždy když už to vypadá že se vyznění nadobro ustálilo, přijde moment ve kterém se vše zlomí a pokračuje se jiným směrem. Ve výsledku je dojem o to silnější. A konec, to není ani třešnička na dortu, to je celý nový dort. Tak jako mi projev Jiřího VI. dal možnost pocítit velikost morální síly krále, tak mi dal projev nového papeže možnost pocítit jeho důležitost jakožto zástupce Ježíše Krista na Zemi pro miliardu katolíků. Výborný film, originální a silný. (20.03.2012)