ČT Live - Michal Prokop & hosté (koncert)
Hudební
Česko, 2006, 52 min
Režie:
Jiří VěrčákHrají:
Michal ProkopObsah
-
Záznam části koncertu z pražské Lucerny (2006). (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
sportovec
Česká rocková legenda přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století s polistopadovou politickou kariérní minulostí i autor dlouhotého úspěšného televizního publicistického pořadu KRÁSNÝ ZTRÁTY, se představuje na svém jubilujícím koncertě v plné formě i síle, jak dokládá i připojený televizní medailon. Michal Prokop oprávněně patří k těm nemnohým vyvoleným slavným, jejichž jméno se stalo nadčasovým nezaměnitelným pojmem pro lidskou kvalitu, nezaměnitelný pěvecký styl i profesionalitu, jíž je v tomto případě v rytmech rocku tlukoucí srdce tohoto významnéhoho českého umělce.(8.8.2010)
-
LiVentura
Skvělá muzika od dobrého člověka vždy potěší..!(13.3.2011)
-
Bohemák
Jeden ze tří nejlepších tuzemských koncertů, jaký jsem viděl. Skvělí hosté a dědkové taky válej!(14.4.2011)
-
LeoH
Hodnotím stodevítiminutovou verzi vydanou na DVD pod názvem „Michal Prokop Live 60“. — Prokop je kus muzikanta, téměř vždycky se dokázal obklopit muzikanty ještě lepšími a většinu života neslevil ze solidní úrovně vkusu. Přesto jsou ode mě ty čtyři taky trošku ze sentimentality za 80. léty, kdy ve spolupráci s Petrem Skoumalem a Honzou Hrubým vyprodukoval to nejzajímavější a nejoriginálnější – specificky českou polyfonní, „barokní“ odrůdu rocku s poetickými texty všelijakých těch Šrutů, Žáčků a spol., pozoruhodnou jako máloco mimo tehdejší alternativní a undergroundovou scénu. K šedesátinám si ovšem nadělil koncert postavený na skladbách z čerstvé desky Poprvé naposledy, na které se hodně vrací ke kořenům, k polohám bluesovým, raycharlesovským, rockově šansoniérským. S čtyřčlennou dechovou sekcí, spoustou prostoru pro instrumentální sóla a suverénními hosty si tak rázem spokojeně vykračuje ve stopách takového Joe Cockera nebo Van Morrisona, což mu svědčí velice, jenom už to holt takhle dělali jiní a přece jen o něco přesvědčivěji. — Ještě poznámka k archivním klipům z let 1969 až 1989, přibaleným na DVD jako bonusy: Pokud byste si disk chtěli pořizovat kvůli nim, nedělejte to, jsou bohužel znehodnocené něčím idiotským rozhodnutím ořezat je natvrdo do formátu 16:9 – kompozice záběrů nedávají smysl, chybí půlky obličejů, kusy titulků apod. Škoda.(29.4.2012)