Medianeras

Hneď úvod ma absolútne vtiahol. Tak nádherné, poetické, filozofické (a pravdivé?!) skĺbenie záberov na objekty a komentára som snáď naposledy videl pri Woodyho Manhattane (čo ma hneď aj napadlo - aký krásny paradox, že ukážka z tohoto filmu sa tu dokonca objaví). Medianeras má v sebe kúzlo, minimalizmus, v ktorom sú ukryté klenoty (scéna na plavárni, vybíjanie okien, atď). Je to film tak akurát melancholický, negativisticko - pozitivistický, tak ako vzťahy a život okolo. Oceňujem aj poriadnu dávku kreativity a nápadov. Nenápadný snímok, ktorý má v sebe viac, ako všetky "veľké produkcie". (27.08.2012)

Muž a žena. Oba hledají lásku, oba mají podobné zájmy a oba se potkávají téměř každý den. Jen o tom neví, protože se jejich pohledy doposud nikdy nesetkaly. Krásně natočené, místy vtipné, vždy rychle ubíhající, nikdy nenudící. Přesto se ale nemohu zbavit drobné výtky; totiž faktu, že celý film je vlastně jen dlouhý prolog, u kterého čekáte, jak to skončí. Vaše vysněná dvojice existuje a všechny zápletky s ostatními postavami tak představují pouhé odbočky od hlavního děje, jimž nepřikládáte velký význam. Je to jen takové zdržování ne nepodobné tomu, když v akčních filmech musí hlavní hrdina porazit desítky padouchů, aby se konečně dostal k tomu hlavnímu. Dokážete však čekat hodinu a půl na to, jestli se 'ideální pár' setká? Pokud je nějaký film natočen tak dobře jako tento, pak určitě. Jen se možná podobně jako já v podvědomí nezbavíte oné prosté myšlenky, jestli od děje nemáte očekávat při podobné stopáži přece jen něco víc. Tak tři a půl hvězdičky. (Poznámka: Slečna sedící přede mnou mi zakrývala hlavou polovinu plátna, takže jsem dialogy chytala jen od poslechu. Moje znalost španělštiny však rozhodně není dokonalá, tudíž je klidně možné, že se pro mě část obsahu 'ztratila v překladu'.) [MFF Karlovy Vary 2011] (02.07.2011)

Hlášky: Martín: - "Internet mě přibližuje ke světu, ale vzdaluje od života." & Martín: - "Je v 21. století něco víc odrazujícího než prázdná složka Doručené?" & Martín: - "Mám takovou metodu. Nějakej buddhistickej gen, kvůli kterým veselý dny nejsou tak veselý a smutný dny nejsou tak smutný." Mariana: - "Spirituální termostat. A co když nefunguje?" Martín: - "Beru Rivotril." (22.11.2015)

Where is Wally? aneb jak (si) máme někoho najít, když ani nevíme, koho vlastně hledáme, a jsme přitom ztraceni mezi miliony a miliony dalších (ztracených?) existencí.. tahle argentinská koňská dávka pozitivní energie (zvlášť pro osamělé romantické duše) nesoucí poselství, že nikdo z nás není v těch stereotypních sračkách všedních dní sám, mi opravdu sedla.. → Daniel Johnston - True Love Will Find You In The End (scéna z filmu) ← :) (20.04.2012)

Žijeme namačkaní na sobě a stejně jsme sami.----"Vím, že jsem jediný člověk ztracený mezi miliony dalších."---- Tenhle film se podle mě povedl. Všechno působí upřímně, obyčejně lidsky. Trochu mi to tím způsobem jakým divák nakoukne do života postav připomnělo Amélii. Možná to chce mít na film správnou náladu, ale přišlo mi, že to ten problém izolovanosti je vystižený tak, že by to snad obrazněji vystihnout nešlo. Určitě se dá najít spousta námětů k zamyšlení, pokud máte chuť a čas, nebo se na to dá dívat jen na odreagování...---"Tohle je popatnácté, co jsem se zapsal na plavání a popatnácté, co nejdu. Miluju plavání, ale nesnáším všechno předtím a potom. Nesnáším sprchování před a po.Nesnáším svlékání a oblékání, sušení vlasů v zimě, mokrej ručník v tašce, mokrý plavky, mokrý žabky, nesnáším smrad chlóru......."---- > (16.12.2015)