LOL

Za ten svet neviem pochopiť ako mohol vzniknúť nápad na točiť film na základe existujúceho scenáru s rovnakými postavami a dialógmi. Jediná zmena oproti originálu tu sú herci. Ani neviem ako si to mám vysvetliť. U mňa vyhráva rozhodne verzia z roku 2008. Pôvodne, po tom ako som zhliadol aj originál, som chcel dať zo zúrivosti odpad ale myslím že ma zachránil fakt, že som "túto verziu" videl ako prvú.... (15.11.2012)

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)

Vše to dobré, francouzské, čím disponovalo původní LOL, se zde obrátilo v totální a naprostý opak, takže místo pěti hvězd, které jsem tomu francouskému před časem dávala, mám tady co děla se svou zjevně slabou vůlí tomu dát odpad. Je mi strašně líto Američanů a jejich komplexu "my jsme pupek světa" který jim nedovolí koukat na cizojazyčný filmy, a radši si to vše za velký prachy rimejkujou do tý svý debilní řeči a s "herci" v čele s Cyrus, která svým podáním pubertální dcery s permanetně idiotskym šklebem a vychlastanym hlasem, asi chce přesvědčit svět, že někteří jedinci by se měli dobrovolně potratit. Děsná kosočtvercovina, kterou lze těžko kladně hodnotit i bez absolvování původního francouzského počinu, s jeho absolvováním pak jen zbývá rychle zapomenout a dát poslední sbohem všem americkejm pokusům cokoli rimejkovat. (25.07.2012)

Ten film má docela dobrý scénář, nápad, zpracovaní, všechno. Poměrně dobrý romantický film prozkoumávající i vztahy rodičů a jejich dospívajících dětí. Existuje ovšem jedna jediná věc, přes kterou jsem se nedokázal přenést a tou je afektovanost některých herců. Miley Cyrus, která se tu pokouší hrát, se s afektovaností oproti Hannah Montana sakra krotí, ale i když mi není vyloženě nepříjemná, tak mi jako herečka opravdu nesedí a nesedla a vzhledem k tomu, že s hereckou kariérou nejspíš sekla, už asi nesedne. Ale není to jen ona, tady mi upřímně herecky seděla prakticky pouze Demi Moore a s přivřenýma očima Douglas Booth. A LOL vždyť ona ta Miley není ani hezká, tak proč po ní tolik kluků ve filmu šílelo??? (03.08.2015)

Je to až příliš sladké a hrajou tam samé buzničky a k*rvičky hollywoodu. Jenže mě se to tolik líbilo. Nezobrazuje se v hodnocení závist? Film nepřináší nic nového, ale také na něm není vyloženě nic špatně. Přiznám se ovšem, že jsem neviděl předešlé díla, z kterých to čerpá, a možná je vidět, tak bych tomu plnou palbu nedal. (13.08.2017)