Jeskyně zapomenutých snů
-
Cave of Forgotten Dreams
-
Jaskyňa zabudnutých snov
Dokumentární / Historický
Kanada / USA / Německo / Francie, 2010, 90 min
Režie:
Werner HerzogHrají:
Werner HerzogObsah
-
Když v roce 1994 vstoupil francouzský archelog Chauvet a jeho tým do neznámého jeskynního systému v malebném údolí řeky Ardeche, netušil, že právě učinil fascinující objev, kterým se navždy zapíše do dějin. V jeskyni, která dodnes nese jeho jméno, totiž narazil na dosud nevídanou kolekci jeskynních maleb, jež jsou jednou tak staré než jakékoliv předchozí objevy. Desítky tisíc let hermeticky uzavřená jeskyně vydala kromě maleb i mnoho dalších stop po životě člověka a zvířat, která ho v té době obklopovala. Vzhledem ke křehkosti celého systému je jeskyně veřejnosti nepřístupná a oscarový režisér Werner Herzog (ikona světové kinematografie, autor řady hraných i dokumentárních filmů) byl prvním a zřejmě i posledním filmařem, jenž dostal možnost v jejích prostorách natáčet. Vznikl tak film, který nás díky zvolené 3D technologii dokonale provede místem, jež nám příroda a naši předci uchovali ve stavu, v jakém byl opuštěn před 20 000 lety. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Renton
Koncepce: Werner Herzog(26.12.2011)
-
Marigold
Myslím, že se jedná o mnohem významnější film, než se na první pohled zdá. Představuje totiž návrat k jakémusi prvotnímu snění, k čistému, nekontaminovanému vytržení člověka ze světa duchů, archetypální fascinaci proměnou tvaru a substance. Herzog používá film a 3D v rozporu se současným iluzivním pojetím, které cílí na dokonalost efektu (jeho 3D je ve skutečnosti místy velmi nedokonalé). Sestupuje do hlubin historie a lidské paměti, aby, podobně jako pravěcí výtvarníci, re-prezentoval zázračnou esenci a nechal diváka pocítit hlubinu snu tam, kde ji už dnes není zvyklý vídat – v tichu, nehnutosti, prostotě tvaru. Jeho dokument je vrstevnatou úvahou na mnoho zcela základních témat, přitom se nemusí dopouštět postmoderního relativizování (chybí tu dnes populární dimenze "pranku" – co když to tam někdo namaloval včera?). Malby v jeskyni Chauvet jsou mementem něčeho, co je pro moderní lidskou bytost konstitutivní a čemu se od věků snaží přiblížit – uhlem, štětcem, hudebním nástrojem, kamerou... Není to Mallick, kdo se postaral o nejspirituálnější a nejsugestivnější zážitek – Herzog totiž ukazuje, že síla odvěké strukturující iluze lidského vnímání spočívá v tom nejjednodušším tvaru. Nevím jak vy, ale já v téhle jeskyni sny zase našel, nikoli ztratil. (a i kdyby se zítra přišlo na to, že jeskyně Chauvet je podvod – na celé magii by to vlastně nic nezměnilo)(12.10.2011)
-
J*A*S*M
Tak teď nevím. Natočil Herzog dokument, v němž filosoficky hloubá nad lidskými dějinami? Nebo si dělá srandu a s bazilišským úsměvem dává pseudointelektuálům možnost zabřednout do nečitelných bezobsažných úvah plných cizích slov? Dělá si srandu ze všech těch vědců, kteří zasvětili svůj život tomu, aby zjistili, kterého bizona namaloval pračlověk dřív a kterého později ... protože je to kurva přeci úplně jedno? Albínští krokodýlové. Muž, který se snaží hledat jeskyně pomocí čuchu. Hraní americké hymny na kosterní píšťalku. Vědec, mluvící lámanou angličtinou, který musí "vstřebat" zážitek z návštěvy jeskyně... Já bych skoro i řekl, že Jeskyně zapomenutých snů je od Herzoga opravdu takový milý, podvratný vtípek na účet éterických bytostí, které rády hloubají nad vším, nad čím se hloubat dá.(16.12.2011)
-
Morien
"Past is definitely lost."(3.12.2011)
-
Artran
Jeskyně zapomenutých snů je strhující svými scénami, ve kterých se mlčí (míněno doslova i přeneseně). Uvítal bych, kdyby Herzog utlumil zbytečné informativní pasáže, které svým důrazem na fakta, po kterých touží moderní člověk, doslova kontrastují s nedešifrovatelnou komunikací a mýty předávanými napříč propastmi času (a kterých si Herzog zřetelně je vědom). Lucie Česálkové to dosti přesně popsala ve své recenzi v Cinepuru. Kde je Herzog Faty morgany nebo Lektionen in Finsternis?(4.12.2011)
-
paascha
Asi nejsilnější Herzogův dokument, pokud tedy beru Malého Dietera jako film, který překvapuje ve všech svých polohách i vrstváxh. A pokud se jeskyně Chauvet zavřela pro veřejnost, je WH tím nejlepším, kdo by jí měl pro lidstvo zachovat a zpřístupnit. Bravo(17.11.2011)
-
Ruut
Ono to je takový hypnotický, ale 60 minut by bohatě stačilo.(29.3.2012)
-
Chlupis
Více než dokument je Cave of Forgotten Dreams spíše Herzogovým zamyšlením nad odvěkou lidskou touhou zachytit určité vědění a jako takovému lehce podráží nohy jedině fakt, že se vše snaží režisér vtěsnat do jakéhosi "optimálního dokumentárního tvaru". Závěr s radioaktivními, albínskými krokodýly ale vynahrazuje vše.(12.10.2011)
-
Payushka
Třetí rozměr se nedaří, hloubání kvůli němu také ne, a kreseb zase není tolik, aby průměrný divák vydržel soustředěný celou hodinu a půl. Záměr tak absolutně nevyšel, a přitom stačilo málo – zkrátit stopáž a uvědomit si, že v tmavé malé jeskyni nemá 3D smysl.(11.11.2011)
-
iamek
Ve 3D to musí být asi zážitek, díky krásným záběrům kamery, ale když jsem to viděl jen doma na DVD, tak mi to přišlo jako tuctový dokument o jeskyních.(16.12.2011)
-
PinokKio
Když to porovnám s výletem do Koněpruských jeskyň ..(9.2.2012)
-
xxmartinxx
Víc zmutovaných krokodýlů a nadšenců, míň profesorů! Werner Herzog je každopádně jeden z mála filmařů, kterým čas neobrušuje hrany. Kdyby v té jeskyni stál sto tisíc let, všechno kolem by obrostlo minerály a zkamenělo, ale on by se mohl kdykoli oklepat, vzít kameru a začít zase točit.(29.10.2011)
-
Magyar
Víme jistě, že kosti třaskají, pod chůzí plosky vlákna praskají.. a oheň pálí dřevo na uhel. Na stěnách obrazy bez rámů, vrostlé do kamene. Řeč duchů, zamčená v čase na tisíce let. Jako bys tu byl omylem, díváš se úkosem, tvůj pohled by pozřel, co ti nepatří. Jiní ne. Proč potom chodí tak opatrně po ocelovém zábradlíčku roku 2010? Hlasy zahání ticho, znovu si uvědomuju, jak mě štve tahle uječená sebestředná francouzština. Jsem nešťastná. Vznešená hudba mě za uši táhne k obdivu exponátu.. Tiše! Vždyt přece vůbec nevíte, zda jste tu vítanými hosty. Kdo tu pracoval sám, děsil se neznámých očí a vracel se z veliké hloubky. Klapeme nohama, vysvětlujeme, obdivujeme. Zoufale potřebujeme rituál, rytmus. ___ Řád naši lebku pokrývá tenkou slupičkou. Je jako střecha, přes kterou nevidíme a která nás chrání a uklidňuje. Kdo tu zůstane sám, cítí, že vchází do domu, s jehož majitelem se nedokáže domluvit. Oči se stáčí vzhůru. Vše kolem ožívá. Nemáš už nic, co by tě ochránilo.. Dépêchez-vous, s'il vous plaît!(3.2.2012)
-
MartinezZ
Viděno ve 2D ~ Kameraman je blb. Točit s kamerou, jak kdyby ji měl jen přivázanou na batohu, může jen blb. Jinak nádherná jeskyně, nádherné stalagmity, stalaktity a co já vím jaké další stala-něco-ity, perfektně zachovalé malby a neuvěřitelnost tvorby lidí před desítkami tisíc let. Do kina bych na to ale nešel i když 3D by mohlo být zajímavé (spíš pochybuji), hlavně by mě s ozvučením v sále vadila skřípající "něco-jako-hudba".(5.11.2011)
-
=woody=
Ahojte! Je to prosté. Každý, kdo se trochu zamyslí nad tím, o čem tenhle film bude a kdo jej natočil, dojde k závěru, že proto, aby si jej co nejvíce vychutnal, musí, tak jako já, udělat dvě věci - jít na tuhle lahůdku ve 3D do pohodlného multikina a naladit se na meditační, hypnotickou cestu do míst, která jsou skutečná a zároveň neskutečně fasntastická! Ať už jsou komentáře odborníků, či samotného Wernera, více, nebo méně zajímavé, je to skoro fuk, jako to rádoby poselství na konci, stejně to chcete vidět hlavně kvůli nejstarším jeskynním malbám na světě, které normální smrtelník jindy neuvidí, a ty jsou nejemotivnější, když jsou záběry podkresleny pečlivě vybranou hudbou. Ne náhodou tento vyjímečný film hodnotím jako jubilejní tisící ;-) Silný zážitek! Mějte se filmově! Woo.(2.4.2012)
-
thommas
Jeskyni zapomenutých snů se s úspěchem podařilo obalit do aury režisérova jména. Nijak nezpochybňuji, že se jedná o kvalitní autorský dokument a že spojení dvou ikonických person, totiž Wernera Herzoga a muže s vybočeným malíčkem, nese své ovoce. Jen mám pocit, že otázky po původu a definici lidství nebo o našem působení ve světě jsou už z principu jednoduché otázky. To, co má být složité, jsou odpovědi na ně. Werner Herzog odpovědi nehledá, zato otázky pokládá s patosem sobě vlastním, takže když divák pochopí, co se Herzogovi zrovna teď honí v hlavě, na co se vlastně ptá a co tím či oním sleduje, je to v tu chvíli dostatečnou odpovědí na cokoliv. S veškerou úctou vůči režisérovi si troufám tvrdit, že mnohem víc než plátno bude tomuto dokumentu slušet hlavní vysílací čas na History Channel.(31.10.2011)
-
neoBlast
Mohou nastat dvě silně polarizované situace v divákově vnímání. Buď může přihlížející vidět Jeskyni jako unikátní procházku po koutech země kam se nikdy nepodívá (a ne ve smyslu, je tam zima, viz. Encounters at the End of the World, ale protože jeskyni Frantíci zapečetí a přístup tam bude časem stále více a více výjimečnější i pro vědce a badatele!) nebo se dá nahlížet trochu hlouběji, jak německý autor žádá, vidět skrz a hledat otázky prehistorických počátku lidstva. Werner Herzog opět natočil silně autorský snímek, kterým dokáže imaginativně interpretovat své pocity a myšlenky. Já byl zhruba na půl cesty, ale věřím, že příští projekcí se již plně ponořím do tajů starších než 32 tisíc let. 85 %(30.1.2012)
-
anli
Magický fiilm,který ukazuje asi jeden z největších objevů novodobých dějin-jeskyni Chauvet(kdo,že tu jeskyni objevil?).Werner Herzog ukazuje divákovi onu nádheru a historii a s občasným fundovaným proslovem odborníků vnáší do celého objevu trochu světla.A jelikož se asi žádný obyčejný smrtelník do těchto míst nepodívá,je tohle jediná šance jak to vidět,protože kromě archeologů je Herzog jediný,kdo byl se svými lidmi do jeskyně vpuštěn.Režisér zvolil formu (polo)dokumentu a díky 3D si člověk opravdu připadá,jako by tam byl.A tomu pomáha,jak slušný zvuk,tak atmosférická hudba.Což je opravdu fascinující,uvědomím-li si,že tam někdo naposledy byl pře dvaceti tisící lety.Co nám vlastně tyhle malby říkají?A jsou pravé?Herzog se i pomocí odbornílů snaží najít odpovědi a předkládá je divákovi.Místy jsou záběry trochu zbytečně dlouhé(kameraman nemohl asi odtrhnout kameru) a 3D,které se snaží jít proti trendu a vlastně "jen"dokresluje prostor,je místy rozmazané a místy i dost tmavé,tudíž velmi špatně viditelné.Říká se,že kdo nepochopí vlastní historii,je odsouzen jí opakovat,tak jsem zvědav,co nám tenhle objev z naší historie objasní.Dávám jasných 85% a jdu se podívat,kam se poděly ty moje staré štětce.(25.10.2011)
-
enjoi
Zajímavý dokument. Jen stěží se dá představit jak vlastně staré jsou ty malby... 35 000 let je naprosto nepředstavitelný časový úsek, přitom ty malby vypadají jak kdyby byly včera nakresleny.(22.12.2011)
-
Dannysek4U
Sugestivni zazitek ze stary skoly, kterej na tisic procent neni urcenej strednim skolam, jak se Artcam domniva. Potrebuje totiz znacne odpocinutou a soustredenou mysl, protoze zdanlive jednoduchy a obecny otazky, ktery Herzog poklada, v sobe schovavaji mnoho pasti vedoucich az k divokejm osobnim spekulacim ohledne patrani po korenech nejen lidskyho umeni, ale lidskosti jako takovy. Vic nez o dokument (respektive je to tak pade na pade) se jedna spis o pozoruhodny metafyzicky zamysleni. A proto asi ani neni dulezity, ze 3D je obcas maximalne z formy a ze snimek sam o sobe je v podstate bezdejovej a klouze predevsim po vlne imprese. Tak jako tak se jedna o velkou podivanou, kterou kali snad jen to, ze reziser nedokaze (a asi to ani nejde) stoprocentne prevest svoje nadseni z videnyho na divaka, kterej pak muze mit pocit mirnyho osizeni. Aspon ja to tak citil.(12.10.2011)