Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko
-
Extremely Loud and Incredibly Close
-
Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko
Drama
USA, 2011, 129 min
Režie:
Stephen DaldryHudba:
Alexandre DesplatObsah
-
Oskar Schell (Thomas Horn) je devítiletý kluk, kterému otec zahyne při teroristickém útoku na New York v září 2001. V jeho pozůstalosti najde záhadný klíč a rozhodne se vypátrat, kam patří. Hledání ho zavede na překvapivá místa a seznámí s podivnými životy mnoha obyvatel New Yorku. Jaké dobrodružství mu to otec zanechal? (Kryšpín)
Oskar Schell (Thomas Horn) je devítiletý kluk, kterému otec zahyne při teroristickém útoku na New York v září 2001. V jeho pozůstalosti najde záhadný klíč a rozhodne se vypátrat, kam patří. Hledání ho zavede na překvapivá místa a seznámí s podivnými životy mnoha obyvatel New Yorku. Jaké dobrodružství mu to otec zanechal? Komentáře uživatelů k filmu (60)
-
Renton
Scénář: Eric Roth(12.2.2012)
-
larelay
ja vlastne ani neviem, co napisat. Som proste sentimentalna dusicka, ktora si rada poplace, a vobec mi nevadi, ze je to "akoze prvoplanove, citovo-vydieracske, plne patosu a co ja viem este co kto o tomto filme napisal" :) ja som zrala kazdu jednu minutu, plakala som ako mala a je mi to jedno. Hocikedy sa za tento film budem bit do prs a obhajovat ho. Krasne.(7.2.2012)
-
verbal
odpad!Neuvěřitelně sračkovitě a nesmírně pateticky aneb Oscarové nominace jsou vždycky sázka na jistotu! Nesympatický devítiletý spratek, jemuž by jeden nejraději z fleku vytrhal nehty, se vydává na příšerně "dobrodružnou" cestu New Yorkem, aby se seznámil s podivnými lidmi - jmenovitě pošahaným dědkem, tlustým vrátným a posedlou kudlankou, se kterými nutí slaboduché hospodyňky přes dvě hodiny napařovat žehličku. Je docela škoda, že si do WTC na pedikůru neskákla i maminka, to by se to teprv žehlilo! Prostě prázdná, močopudná, kýčovitá nuda k posrání, možná i daleko horší, než kdyby měl Válečný kůň Sedm životů. To vše na pozadí onoho strašlivého dne, který se stává snad ještě úspěšnějším trademarkem než holocaust pro židy a počítám, že ještě za sto let z toho budou dojit slané kapky z otylých vemen! Už jen čekám, kdy zakotví v ústavě zákaz popírání jedenáctého září. A to při tsunami zařvalo tisíckrát více lidí a spláchlo se to dvěma televizními sračkami a jedním unylým dokumentem. Asi zrovna bylo na dovolené málo obřezaných Američanů. Až mě teď mrzí, že neexistuje stupnice odpadů. Strašně jsem totiž Štefanovi ublížil, tenhle odpad rozhodně zahnívá víc!!(13.2.2012)
-
J*A*S*M
Líbila se mi první půlhodina a několik momentů v závěru (například sblížení se s matkou), zbytek mi střídavě nevadil a lezl na nervy. Patosu a laciného dojímání je přítomno v obrovské míře, ale ty ždímané emoce mi tu přišly o něco upřímnější než třeba v nesnesitelné Spielbergově válečné kobyle. Řemeslně je to samozřejmě typicky bezchybný Daldry, ale z těchto plačtivých uhlazených dramat prostě radostí do stropu neskáču, ať jsou natočeny sebelíp. Citlivky si ale asi budou rochnit... :-)(11.2.2012)
-
novoten
Nenápadná Daldryho cesta sebepoznání, která u publika doplácí na průhlednost tématu. U mě ale drama s nezapamatovatelným názvem neboduje o nic méně než režisérovy předchozí trháky. Možná za to mohou výtečně obsazené (a sympaticky upozaděné) vedlejší role a možná za to může fakt, že k ocenění filmu nepotřebuji balet, nacismus ani Virginii Woolf. Stačí mi úchvatný Thomas Horn, který v dramatičtějších okamžicích dohrává i Sandru Bullock a Max von Sydow, který i bez jediného slova dokáže každým pohledem rozehrát nejednu důkladnou emoci. Možná chtěly výstupy s některými Blackovými ještě trochu pospojovat a dopointovat, ale i tak je pochodování New Yorkem s tamburínou a batohem velmi nečekaným překvapením.(18.2.2012)
-
Kryšpín
Ač filmu chybí chybí hravost, která byla krásně použita v knize (a těžko by se adaptovala), ta citlivá část je ponechána a vy se budete usmívat i dojímat ve světě jedinečného kluka. Stephen Daldry tím jen dokazuje, že Velká Británie plodí samé vyníkající režiséry.(11.2.2012)
-
ricci.s
Rozmýšľal som medzi troma štyrmi hviezdami, ale zaokrúhlim to nahor, lebo vlastne to bolo celkom milé (akurát pridlhé). Čakal som emóciami nabitú, urevanú hovadinu, ale napokon som sa dobre bavil - a mohlo sa to tváriť vážne ako len chcelo. Najviac ma však pobavil výrok priateľky: "Ten fagan je hotový Eminem, bol by z neho dobrý raper" :-)(13.2.2012)
-
Boogeyman
Daldry, kams to duši dal! Patetičtější blábol jsem snad ještě neviděl. Debilní zápletka tahá kluka od jednoho úžasného Blacka k druhému a každej pomatenýho chlapce okažitě vítá s otevřenou vřelou náručí. Připočtěme němýho mudrce, uplakanou maminku a tatínka zdechnuvšího ve WTC a nominace na Oscara za nejlepší film je doma. Ano, potenciál to mělo, navíc řemeslně je to klasa, ale neustálým nucením diváka do breku jsem ten fim ke konci už doslova nenáviděl.(12.2.2012)
-
Nin
Nedá se svítit. Tahle citová ždímačka funguje a i když bych pár výhrad měl, tak je v konečným důsledku rozstřílí artilérie zbraní jako jsou zručná režie, sympatický dětský hrdina (a celkově kvalitní obsazení) a původní kniha, o kterou se film může opřít. (9/10)(12.2.2012)
-
Botič
Nový epochální výlet pana Daldryho, který zastínil lehce prchavé intermezzo v podobě Předčítače. Byť i Extremely Loud and Incredibly Close je jedno z těch eskapistických cvičení - emocionálně unikavých a lehce sentimentálních (avšak tentokrát se nedrnká, nýbrž hraje na ukulele). Leitmotiv snímku je podobný jako v případě Huga a jeho velkého objevu - malý kluk se vydává po stopách, které měl zanechat jeho otec, v domnění, že najde kýžené odpovědi na své otázky, případně útěchu a nový smysl života. Zatímco se Hugo nakonec noří do kolorované historie kinematografie a vzdává jí poctu, Daldry přichází s poctou dětským hrám, na které jsme už coby dospěláci pomalu, ale jistě pozapomněli, a vydává se cestou mezilidských vztahů. Ano je to kýčovité až na půdu, místy i otravné, ale pocit milého a hravého dramatu po skončení stále přetrvává.(12.2.2012)
-
Flego
Celú dobu som premýšľal, aký morálny aspekt vylezie z tohto ukrutne zdĺhavého filmu. Dojímavý príbeh sa totiž časom rozplynul ako para nad hrncom a nezostalo z neho nič. Jedinou záchranou je fakt, že film je dobre natočený a po technickej stránke je azda bez chýb.(17.2.2012)
-
Ilicka
Dobře natočené, avšak prvoplánově slzopudné drama o největším americkém traumatu, s protivným dítětem a výborně obsazenými vedlejšími rolemi.(12.2.2012)
-
moviesfan
Přes má očekávání jsem měl ke konci filmu spíše smíšené pocity. Snímek sice oplývá emocemi, ale já je moc nevnímal. Stejně tak jsem čekal více prostoru pro Bullock a Hankse, i když nejsou ústřední postavou filmu. Výsledek ve mně nezanechal přílišnou spokojenost.(15.2.2012)
-
bouncer
Ten film má co říct a je to dle mého názoru nejlepší pohled na 11. září - hravý a hlavně lisdký pohled. Ano, chvílemi až moc tlačí na city, takovým tím americkým způsobem. To jediné mě asi zabránilo dát plný počet, protože jinak je to velmi dobře odvedená práce.(13.2.2012)
-
Ernia
Že je to citově vyděračské? No a co! I takové filmy jsou třeba, zvlášť když jsou nádherně natočené a výborně zahrané. A to, že jsem vlastně mladému Oskarovi za celé dvě hodiny nepřišla zcela na chuť je také plus. Jediná znepokojující věc je překrásná hudba Alexandra Desplata, která zase z nějakého nevysvětlitelného důvodu unikla pozornosti akademie.(9.2.2012)
-
Hild
Ve svém jádru, tam hluboko uvnitř je to vlastně strašně krásný, citlivý a dojemný snímek. S tématem 11. září se jistě nesetkáváme naposledy. Myšlenka filmu je dobrá, je to pěkně natočené, najde se zde pár dobrých režijních nápadů, filmu dominuje krásná hudba Alexandrea Desplata. Všechny scény z tragického dne jsou výborné, dokážou dojmout a určitě si zaslouží o tu jednu hvězdu navíc. Výborné jsou i vnitřní výbuchy Oskara, ale pak je tady to něco mezi tím, co moc neumím popsat. Ačkoliv každým okamžikem, každým dialogem se film snaží něco sdělit, každému něco dát, na mě to působilo strašně podivně a navíc hlavní hrdina si opravdu nedokázal získat mé sympatie, tak chvílemi dorazila nuda, kterou vzápětí ale vystřídala nějaká silná emoční scéna, takže já mám z filmu vlastně docela smíšené pocity. Filmu by prospěla kratší stopáž. Jak tady píší všichni o nánosech patosu, já si nemyslím, že by to bylo nějak přehnané, tato tématika to občas potřebuje, uznávám, že v závěru už režisér moc tlačil na pilu a celé to jen oddaloval, úplná závěrečná scéna je ovšem nádherná. Víc než kdy jindy bych potřebovala hodnocení mezi, protože pro mě je to přesně na hraně mezi 3* a 4* a každou chvíli se ve mně vlastně výsledné dojmy z filmu mění. I tak ale režisér Stephen Daldry má ve své filmografii lepší filmy.(11.2.2012)
-
Kmotr
Hravé drama u kterého je dovoleno se okrem dojetí i pousmát, vděčí za příznivé přijetí zejména své geniální knižní předloze (Jonathan Safran Foer - autor i předlohy k filmu Naprosto osvětleno) a hereckému ansámblu. Pro jádro příběhu není důležitá konkrétní událost 11.září, ale spíše reakce kterou vyvolá jakákoliv katastrofa (ať je to 11.9.2001 nebo 13-15.2. 1945 Drážďany). Dominantní je téma rodiny, její hodnota v životě a drobné částice, které jsou základem pro vytvoření pout co přetrvají. Na první pohled je zjevné, že film vychází z literární předlohy, díky jejíž vynalézavosti (malokterý scénárista by zvládl vybrousit takový diamant) je děj plný překvapení, které se z Hollywoodkých filmů vytrácí. Daldry je vynikající dětský režisér, který dokázal mezi mladým nehercem a hvězdou nezměrného kalibru jako je Max von Sydow vytvořit přesvědčivý dialog beze slov. Po přečtení knihy jsem nevěřila, že by tento příběh někdo dokázal přenést na filmové plátno. Daldry se toho zhostil docela dobře, především díky řadě změn ve scénáři, úžasné hudbě, kameře a hercům. (Berlinale 2012)(10.2.2012)
-
dopitak
První polovina dost dobrá, druhá hrozně otravná. Syndrom 9/11 zůstane navždy v srdcích Ameriky, ale určitě tak půjde činit méně uslzeně, jímavě a pateticky. Výborná kamera i hudba, moc dobrý výkon mladičkého Thomase Horna i jeho mlčenlivého průvodce Maxe von Sydowa. Klidně bych EL&IC nominoval za kameru, hudbu, střih i nejlepší mix a střih zvuku, ale film získal zářezy v hlavní kategorii (podle mě na úkor Martha Marcy May Marlene) a vedlejší herec…(6.2.2012)
-
Baxt
6/10 Extremely Loud and Incredibly Close propaguje upřímnost, dekonstruuje mýty o rodinné tragédii a 11. září jako dni, kdy se sborově salutovalo a smrkalo do americké vlajky. To je pěkné a hodnotné. Jenže to paradoxně balí do ubulené, patetické a tradičně schématické formy. Daldryho zdravé režijní schopnosti pohřbívá zajímavé adaptátorské selhání veterána Erica Rotha, člověka co přinesl legendárního Forresta Gumpa nebo Mnichov, Spielbergův thriller bez ústupků. Vedle nich je ELaIC takřka prvotina neobroušeného pisatele.(14.2.2012)
-
Disk
odpad!Neuvěřitelná ztráta času. Nesmyslná zápletka, hlavní hrdina (mimochodem fyzicky podobný Billymu Elliotovi) je nesnesitelný sociopat, postava Maxe von Sydowa absolutně zbytečná a do toho hraje Desplatův klavír, abych byl dojatý. Ne, tahle ubulená limonáda o ničem nemá na Oscarech co dělat. Od Daldryho jednoznačné zklamání. Málokdy dávám odpadové hodnocení, ale tenhle film si ho beze vší úcty zaslouží.(20.2.2012)
