Staré pověsti české

Staré pověsti české v loutkovém provedení Jiřího Trnky jsou poetickou symfonií. A nejde tu ani o označení národní klenot či hrdost, nakonec každý může mít jiný vkus vnímání. Ani nezáleží na tom, zda jsou z dnešního názoru dvacátého prvního století animační techniky překonané. Jistě, počítače nabízejí efektivnější možnosti, ale již neumí nahradit poetickou duši. A mě jde o tu poezii, což nejsou verše, ale hodnoty (samozřejmě nezávislé na materialismu nebo puritánství komercialismu), přijímání a vnímání života. A z pohledu poezie je Trnkovo zpracování Starých pověstí českých obdivuhodným, kvetoucím počinem, byť se neubrání vlnkám romantického patosu. Trnka, ve spolupráci s Jiřím Brdečkou, vycházel ze známého knižního titulu Aloise Jiráska, ale i z nejpůvodnějšího pramene české mytologie - Kosmovy kroniky století dvanáctého. Kosmas plnil státnické zadání (obvyklý akt té doby v Evropě) na právní nároky vládnoucí vrstvy, k vytvoření národní kroniky velkolepých hrdinských skutků (antické tradice a inspirace se častokrát vracívají). Devatenácté století při formování nových státních celků a požadavky nově formovaných národů opět kladly důraz na mytologické národní základny, u těch národů,  jež hrdinské zpěvy zatím neměli, je rychle počali sepisovat, ty ostatní literárně upravovat. Kosmas představil mytologii před Boleslavem 10. století, Jirásek ji zliterárnil, Trnka ji v loutkovém vedení vdechl poetické kouzlo od praotce Čecha až k prahu historické doložitelnosti. Vybudoval pomocí poezie slávu, odvahu, ideály romantismu, žíznivé křepčení, lehké uvolnění i válečnou hrůzu (Lucká válka je dechberoucí). Mluveným slovem doprovází Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek nebo Eduard Kohout, ale nejvýraznější hlasový výkon předvedl Karel Höger. Václav Trojan složil hudební tóny z představ mytologického starověku a z folklóru, Jan Kühn zkušeně řídil svůj dětský sbor, Trnka ohromil svým výtvarným perfekcionismem. Staré pověsti české v loutkovém uvedení podle Trnky jsou lahodnou poezií! (05.07.2021)

Jiriho Trnku, stejne jako Aloise Jiraska velmi respektuji a ruzne stare povesti o zemi ceske mam rad. Stejne tak na tomto filmu ocenuji i vybornou hudbu a narodnostni patos. K cemu vsemu to vsak je, kdyz vas film strasne nudi? A souhlasim s tvrzenim jinych uzivatelu, ze byt cizincem, tak si z tohoto filmu o nasi zemi pramalo odnesu. Citim zklamani. (01.10.2011)

Dlouhokrké postavičky z našich národních pověstí ožívají ... a pokoušejí se probouzet naše národní vědomí. Nicméně musím říct, že kdysi - v dávno ztracených dobách mého dětství, mě okouzlovaly neporovnatelně víc. Milovala jsem především KONÍČKY ... se Šemíkem v čele, samozřejmě - to ostatní nebylo až tak důležité. Přesto pro mě samotný závěr představoval určité trauma ... ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ---- ... díky kruté smrti mladého hrdiny, na kterou jsem tehdy vůbec nebyla připravená. Teď - s odstupem všech let, která se rozprostřela mezi českými pověstmi a mnou, se mi nejvíc líbí začátek ... cca první polovina. Jakmile začnou jeden za druhým - jako apoštolové - defilovat před mými zraky knížata, která vládla českou zemí, ztrácí příběh kontinuitu a půvab ... rozpadá se na scénky, které jsou si příliš vzdálené na to, aby mohly navázat přetrženou nit(ku) vyprávění. Přesto ... za 4* - za velice osobité a procítěné ztvárnění Jiráskovy a snad i Vančurovy předlohy. (06.11.2020)

Naše minulost byla opravdu hodně hodně temná. Z naprosté psychedelie a chaosu vzešly národové slovanští, zejména pak kmen Čechův. Hudební doprovod vrhá diváka do temných vod beznaděje i mystiky a je to opravdu drsné (i když některým to může přijít i k smíchu). Lucká válka je samozřejmě vrcholem filmu. V každém případě je to velmi odvážné zpracování, rozhodně jen pro dospělé. Zlatý fond české kinematografie. (27.02.2011)

Majstrštyk Jiřího Trnky. Naše mytologická minulost je zobrazená patřičně temně, epicky, s důrazem na pohyb, nikoliv na slovo - vypravěč často jen uvede do děje, ostatní zůstává na loutkách bez mimiky. Historická fantasy jak vyšitá. Když si vzpomenu, jak mě tenhle film ve škole zoufale nebavil. Asi to bude tím, že to vůbec není film pro děti. Místy je to spíše solidní, atmosférický horor. (20.02.2012)

Nevídané loutkové představení, které sice lidsky, ale s patřičným patosem, vypravuje historii našeho národa. Ta, ač všeobecně známa, nenudí. Důslednost a cit pro detail se projevuje na mnoha místech a častokrát i tak, že to divák ani neregistruje. Velmi se mi líbily třeba blesky v očích kance při souboji s Bivojem. (23.04.2007)

Viděla jsem zrestaurovanou verzi a musim říci, že se povedla. Opravdu obraz je čistý a zvuk také. Doporučuji určitě vidět, ovšem není to moc pro děti. (28.05.2015)

V dětství mě Lučan zároveň děsil a přitahoval (že by mysterium tremendum a mysterium fascinans?... no, nejspíš ne :)) . Vysoké hodnocení však dávám proto, že celý film je krásný a působivý. A tentokrát vůbec nevadí, že hrdinové jsou oživlá dřeva. Však to znáte: Jedenkrát sekerou ťali, dřevo promluvilo. (26.10.2010)

Za příběh tři za animaci čytři.... (09.03.2012)

Krásné vyobrazení naší historie dle Jiráska. I zde Trnka dokázal prodat svůj režijní um. 75% (30.08.2011)

Animace a hudba je bezesporu geniální. Bohužel se na díle odráží doba jeho vzniku, v patosu nebo častuškových a rolnických motivech. Překvapila mne třeba krotkost dívčí války nebo naopak děsivost válka Lucká (evidentní náznak mnichova a nacismu). (02.06.2009)

Výjimečný animovaný film - příběhově, výtvarně i hudebně. Klenot nezatížený dobou (není pravidlem - viz Stvoření světa), který by si zasloužil určitě větší pozornost (např. vydání na DVD nebo občas zařadit do vysílání ČT). (29.03.2012)

Z brilantních animací Jiřího Trnky se těžko vybírá film, který člověka nejvíc dostal. Pro mě jsou to asi pověsti, protože film, kterého se naše milá republika s takovou lehkostí vzdala a který v televizi asi naše děti těžko uvidí jsem mohla vidět coby dítě mnohokrát. A na Neklanovu šílenou scénu ani na Čestmírovu hrdinskou pózu nikdy nezapomenu. Jiří Trnka je poklad, který jsme zakopali a vykašlali se na něj. A to je fakt, ze kterého hodně mrazí... 10/10 (10.04.2008)

S velkou chutí a očekáváním jsem si pustil Staré pověsti české od Jiřího Trnky, který je po právu uznávaný jako skvělý animovaný tvůrce. Bohužel od začátku jsem se nedokázal naladit s tvůrci na stejnou vlnu. Již od první minuty na mě působil film spíše jako horor, k čemuž dopomohla červená mlha a přepálená hudba. Nečekal jsem milou pohádku, ale tohle bylo moc. Animace samotná je nádherná a muselo to dát neskutečnou práci, za ni bych bez váhání dal maximální hodnocení. Filmu jako celku ovšem nemohu. Mimo nepříjemnou hororovou atmosféru se mi nelíbilo ani skákání v ději. Příběh byl podán v nesourodých vlnách a vyzvednuté bylo jen něco a něco vůbec nebylo zmíněno. Nakonec nechávám tři hvězdy, dílo je to mimořádné a za pozornost jistě stojí. Nicméně k mým oblíbeným se nezařadí a na opakování to spíše nebude. (20.06.2021)

Tu luckou válku si musím někde zopakovat, tuhle část naší mytologie jsem nějak vypustil z hlavy... Animaci není co vytknout, ale je trochu zbabělé se v celkovém shrnutí našich pověstí vyhnout zodpovězení odvěké otázky, kdo běžel k Nelahozevsi a kdo k Neumětelům, tím, že spornou pasáž raději úplně vypustím. (08.07.2009)

Nenašiel som nič, čim by ma to malo zaujať. Ani animácia, ani jednotlivé deje. Asi nie som z toho správneho cesta na pozeranie takýchto Trnkových počinov. (16.12.2009)

Z dnešného pohľadu hodne preceňované. Iste, technická stránka je na dobu vzniku veľmi dobrá, ale obsahovo to žiaľ poriadne kríva. V prvom rade je to veľmi skratkovité, málo pútavé a pre človeka neznalého témy riadne mätúce. Cudzinec by si naozaj asi z českých povestí nič neodniesol. A čo mala znamenať tá sprievodná hudba, to som vôbec nepochopil. Prečo by mala legendy takéhoto typu sprevádzať tak strašne depresívna muzika? Na toto sa majú pozerať deti? Ešte aj tá nevinná detská pesnička Čižíčku, Čižíčku tu vyznieva ako vystrihnutá z nejakého hororu! (12.08.2021)

Tři hvězdy - a to jen a jen za loutky a vyprávění. Je to velmi táhlé, často jsem se ztrácela. A navíc ty nepřehlédnutelné narážky na socialistickou práci a její oslavu. A nesmí chybět srp...I když to je samozřejmě daň době vzniku - proti Trnkově práci nelze říct ani A. (03.01.2011)

Vynikající Trnkovi postavičky s dokonalými hlasy Karla Hogera, Zdeňka Štěpánka, Edy Kohouta a dalších. Snímek pronikající do českých dějin v technicky naprosto parádním podání. Absolutní skvost loutkové kinematografie. (10.03.2011)

Opravdu krásně zpracované. Bál jsem se, že to bude příliš "umělecké", temné, nudné. A vůbec nebylo. Při čtení pověstí je hlavní pozornost věnovaná příběhům a rozhovorům, bez pořádného zasazení do doby. Tady je ale vše krásně zasazené do souvislostí prostředí, na pozadí příběhů vidíme oblékání, bydlení, řemesla, zábavu, život za těch časů, myšlení lidí (lesní panny, polednice, Perun). A to se moc povedlo. Snad jen ztvárnění Lučanů mi přišlo trochu přehnané, takové odjinud, spíš severské, ale ono je i to knižní líčení bitvy takové cizorodé... No a na závěr optimistický výhled do budoucna s malým králem Ječmínkem, s nímž zase bude dobře. Člověk si to nejlíp užije, když ty pověsti zná, film sám už moc nevysvětluje, někdy ani přímo nejmenuje (Kazi, Vlasta, Šárka), předpokládá, že to přeci každý zná. Což byl v době vzniku fakt, od té doby oblíbenost Jiráska dost upadla. Je to zřetelné i z mnoha zdejších komentářů; platí tu pravidlo: v národních pověstech se neorientuju = hodnotím nízko. Navíc tu do toho dokonce někdo v komentářích míchá i politiku - to je přeci absurdní myšlenka: zemědělský ráz středověké společnosti je prostě fakt a Křesomyslova zlatá horečka zas klasické téma, narychlo vzpomenu třeba krále Midase). Trnkův film je čisté odvyprávění části díla Jiráskova. A málem bych zapomněl zmínit špičkové herecké obsazení - ale to nakonec vidíte nahoře sami, ta jména mluví sama za sebe. (14.02.2012)