Požáry

Dost silný kafe. První půlhodinu jsem vůbec netušil co se děje a byl jsem zmatenej jak Maďar v kukuřici. Nicméně postupně se to začalo všechno krásně vyplňovat a v závěru to utvořilo perfektní celek. Pátou hvězdu dávám za několik neskutečně silných scén (scéna s autobusem a dítětem, muslimskej rodinnej fanatismus,...) a skvělou rejžii. (03.09.2014)

Odhliadnuc od hlúpeho a nepochopiteľne krutého zachovania sa matky voči svojim deťom, ide o veľmi pútavo natočenú drámu so zaujímavým pátraním po vlastných koreňoch, všadeprítomnou depresiou a bezútešnou atmosférou. S jednaním matky som však ani v najmenšom nesúhlasil. Niektoré tajomstvá by si mal radšej človek so sebou zobrať do hrobu, aby prípadne nemohli ublížiť aj iným. To je aj tento prípad. 75/100 (29.02.2016)

Finále bylo lehce předvídatelné, ale stejně mě bavilo sledovat jak k němu Villeneuve směřuje. Precizní drama. 8/10 (02.07.2021)

Klady: napínavý příběh, herecké výkony, výborná pointa, krutost a násilí bez explicitního zobrazení. A na zápory přijít nedokážu. Denis Villeneuve roztáhl křídla svého režijního umu téměř po celé planetě. Z domoviny si vzal schopnost nebát se zvláštního nápadu, z Francie umění vyprávět příběh, z Asie dát mu i dostatek drsnosti a po evropsku vytvořil atmosféru, která mě hodně bavila celou dobu. (11.02.2014)

Uf, tak toto bol šok ! Až ma zalialo studeným potom ! (13.04.2011)

To vám takhle jednoho obyčejného dne přistál přede mnou snímek s "lehce zavádějícím" názvem Incendies (a překvapivě doslovným českým překladem) a zasáhl mě (svým osobitým vyprávěním a ryzí neprvoplánovou poctivou filmařinou) rovnou do srdce. Nutno dodat, že srdce říká "nerejpej se v tom šťourale jeden", ale rozum křičí "nebuď zaslepenej a přiznej i určité nedostatky". Tady jsou a jak si tak pročítám zdejší komentáře, podobný "problém" měli i uživ. DaViD´82 resp. jhrasko). Zaprvé, pasáže u notáře, které odvádí divákovu pozornost působí nepatřičně (jakoby patřily do jiného snímku) a (zadruhé) zbytečná doslovnost (nejen) v samotném závěru. Za sebe pouze dodám, že to působí i (lehkou) vykonstruovaností děje a otázkou zůstává, zda-li by se bez "šokujícího závěru", (který divák záhy stejně začne tušit) a říká (přeje) si, "hlavně aby to tak nedopadlo", nejednalo o mnohem silnější zážitek. Poslední (mou) výhradou je nevýrazný (hledající a nenacházející) si svou polohu M. Gaudette v roli Simona. Přes všechny tyto výtky, (kterými jsem snímek doposud zahrnul), se nenechte zmást! Incidies je velmi působivým snímkem a to nejen pro svou ryzí filmařinu, ale zejména pro samotné zpracování. Kamera, střih, režie, hudební doprovod (jj, Radiohead na mě vždy platili) js(d)ou v naprostém souznění a jsou to právě a jenom tyto atributy, které se starají o divákův zážitek, udržují ho v neustálém napětí a nenechají vydechnout. V neposlední řadě musím přiznat, že D. Villeneuve je vskutku obratný vypravěč se smyslem pro přesné dávkování tempa a i díky výše zmíněným faktům nepůsobí Incendies jako adaptace divadelní hry, ale jedná se čistě o filmařský zážitek. Incendies to je (nejen) pátrání po rodinných kořenech, jehož výsledkem nemusí být vždy nutně rovnice 1+1=2, ale také "nastavené zrcadlo rozdílnosti" (byť pro někoho možná příliš povrchní a zjednodušující) mezi západním a islámským světem a s tím spojenými hodnotami. p.s. bez mučení přiznávám, že až do dnešního dne mi tvorba tohoto nadaného Kanaďana zůstávala ZCELA utajena. To ale (ve světle tohoto snímku) hodlám v nejbližší době změnit! Kandidáta bych už měl http://www.csfd.cz/film/265641-polytechnika/ Uvidíme....88% (30.09.2011)

Nakoľko som už dlho nevidel lepšiu pointu, zaokruhlujem trochu dohora. Ten film si to zaslúži. Má dobrých hercov, úžasnú kameru a Radiohead. Na konci som si vybavil zaverečné verše z Rómea a Júlie. Ani neviem prečo, nejde tu o žiadnu love story, o Júliu, a o Rómea už vôbec. Dva dopisy, dva! (23.07.2016)

Nechtěla bych tam sedět s nimi. Nervozita, nedůvěřivé pohledy, slzy a ta zpráva... A věta 'Tak máme aspoň velkou rodinu.' to asi těžko zachrání. Potom se vracíme k matce, k její rodině kdesi na Středním východě. Odloučení od dítěte a útěk před vlastní rodinou. Do téhle chvíle to vypadalo opravdu zajímavě a dramaticky, pak najednou příběh upadá, ztrácí dech a ne a ne ho chytnout zpátky. Při cestě matky i hledání dcery akorát trnete hrůzou, co všechno se může stát, kdy je nějaký blázen znásilní, zastřelí, co chvilku se leknete každodenních násilností páchaných na lidech kolem. A zpátky ve Francii samé hádky, nervy, nepříjemnosti. Lapáte po dechu společně s příběhem a jako částečná kyslíková maska vám slouží pouze dechberoucí (v tomto případě tedy dechdodávající) záběry na krajinu v doprovodu tiché melodie Grégoire Hetzela nebo písní Radiohead. Na dvě hodiny vám ale možná nevystačí. (25.06.2011)

Indencies je prvý skutočne veľký film Kanaďana so všetkým, čo k tomu patrí. Aspoň taký dojem som z neho nadobudol. A opäť je odlišný ako tie predchádzajúce aj nadchádzajúce. Ale hlavná postava je zase žena (ženy), z čoho máme my muži radosť. Mierny problém som mal s tým, že som nedokázal rozoznať mamku od dcéry a to sa týka aj krajiny, kde sa akoby zastavil čas, takže mi pár sekúnd (a viac) občas trvalo, kým som zistil, v ktorej z dvoch časových línií sa nachádzam. Pointa je samozrejme masaker, i keď je prezradená pomerne skoro. A som aj rád, že osobný príbeh stále mierne prevláda nad spoločensko-politickými otázkami, respektíve tie síce všetko podmieňujú, ale nikdy nepotlačujú do úzadia málo pravdepodobnú, ale uveriteľnú a drásavú rodinnú drámu. (30.10.2018)

S veľkým sebazaprením som dopozeral film, ktorý ma ničím nezaujal a tým, čo bolo v ňom nudné a nadbytočné ma aj  rozladil. V prvej časti som sa nedokázal zorientovať a vo zvyšku filmu som si prial, aby to tak aj zostalo. Škoda dvoch hodín. (21.07.2022)

Filmový ploužák s říznými až heavymetalovými riffy kruté reality života, kterou si my, zhýčkaní západní pademokracií, nedokážeme ani představit. Vyvrcholení celého příběhu pak vygraduje do takových výšek, že se všechny struny přetrhnou a zavládne ohlušující ticho. (24.02.2015)

Hľadáš svojho otca, ale nevieš, kto je tvoja matka. Ohromný film. A výborní chlapci z Radiohead. (16.09.2013)

Na jednu stránku poutavé ale na tu druhou pro tuzemského diváka nepříliš atraktivní drama, ukazující těžký život v náboženstvím protkaném Středním východě. (06.12.2011)

46th KVIFF 2011 - TRIBUTE TO DENIS VILLENEUVE - Pocta Denisi Villeneuvovi (Incendies / INCENDIES / Požáry) - Když jsem film viděl před pár týdny, neměl jsem slov. Jediné co jsem byl schopen říci bylo "masakrální"... Absolutně úžasný film ve všech směrech. Opět se nacházíme v různých časových pásmech, vidíme příběh z různých pohledů... Stále jsem si dával dohromady souvislosti, přemýšlel jak to bude pokračovat, dával dokupy střípky příběhu až vše dospělo k absolutnímu šoku. Člověk se musí soustředit na každou minutku, aby mu něco neuteklo, aby vše do sebe nakonec zapadlo. Za pár dnů by se měl tento snímek promítat i na filmovém festivalu v Karlových Varech tak všem VELMI DOPORUČUJI!!!... - 28. 5. 2011 - 95% (09.09.2011)

Tak tohle je drama jak má být... postupné odkrývání rodinného tajemství, kdy závěrečné rozuzlení je jako rána do hlavy a stopáže 130 minut si ani nevšimnete. (14.09.2011)

4,5*/5...Prisoners ma priviedli k Denisovi V. a tento film je dôkaz, že tento chlapík VIE! Už v úvodných sekundách Radiohead a You and Whose Army, srdcovka, štart jak sviňa. Je pravda, že úvodná minimálne polhodina je rozbeh, ale pre príbeh a zápletku je to nutné a vôbec nie otravné. Postupom času atmosféra poriadne hustne a minimálne od "autobusovej scény" je jasné, že tu sa mieri ostrými nábojmi. Silný film, ktorý má viac vrstiev a viac rovín, nad ktorými sa dá premýšlať, polemizovať, jedno je však isté - Incendies je nesmierne silným, podnetným, perfektne zrežírovaným filmom, klobúk dole aj pred hereckými výkonmi, kamerou, hudbou.... a za to vyústenie by sa nemusel hanbiť ani najlepší antický tragéd... (02.05.2014)

Požáry jsou mým třetím filmem od Denise Villeneuva a já konečně můžu říct, že jsem našel svého oblíbeného režiséra v žánru mysteriózních dramat. Zatímco v Prisoners mě Villeneuve uchvátil a v Enemy zdrogoval, Incendies přináší zase trochu jiné emoce. Takové matematické. Protože 1+1 nemůže být 1. Nebo snad ano? 9/10 (01.08.2014)

Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. (15.06.2017)

Rozjíždí se to zvolna, ale zhruba od půlky se rozběhne Blízký východ tak, jak ho všichni známe a jak ho máme rádi. Jeanne - a posléze i Simon - se ponořují do matčiny minulosti víc a víc. A že to nebude pěkné zjištění, to si buďte jisti. (29.08.2016)

Ohromující kreativní film! Herecké výkony velmi vynikající, a filmařina poctivě odvedená. Je však nutné si k ději filmu něco sdělit. Za prvé, nejedná se o film znázorňující situaci v Levantě (Palestina/Izrael). Nikde není uvedeno ve filmu pomocí titulku, kde a v jakém roce se děj odehrává. Za oknem sice byla cedulka s nápisem „Palestina“, tu tam však mohla umístit nějaká postava... A za druhé, scény z neznámého prostoročasu byly natočeny na území Jordánska (viz zde). Plné hodnocení si tak film zaslouží jenom za profesionální uměleckou hodnotu, která nemá nic společného s Palestinou/Izraelem! ✔ (14.09.2011)