Zachraňte Edwardse

Další český dokument z cyklu HBO "Bez cenzury", tentokrát na téma zda si nechat postižené dítě a jak se s postiženým miminkem žije. Musím se přiznat, že tohle byl první dokument z výše jmenovaného cyklu, na který jsem se podíval, a udělal jsem dobře, protože jsem zůstal přikovaný k obrazovce od začátku až do konce a s nesmírným zaujetím jsem sledoval příběh maželů Sladkowských, kteří se rozhodli proti vůli lékařů dítě donosit, porodit a vychovávat, a to navzdory informacím, že děti s Edwardsovým syndromem se z velké části rodí mrtvé, a pokud přežijí porod, tak většina jich umírá do týdne po porodu. Malé Juliánce jsou dnes téměř tři roky a stále žije, což samozřejmě této rodině z celého srdce přeju, protože už jen jejich rozhodnutí tuto holčičku porodit velmi obdivuji. Pokud se zaměřím na dokument samotný, tak ten je vyprávěn atraktivně a jak jsem se již zmínil, ač jsem neměl v plánu dokument vůbec sledovat, tak nakonec stačilo prvních pár vteřin, abych svůj odchod od televize oddálil, pak z toho bylo pár minut a nakonec jsem to dokoukal až do konce. Opravdu zajímavý a záživný dokument, u něhož jsem se ani na chvilku nenudil, který měl co nabídnout a který řadím mezi ty povedenější české dokumenty. Jako divák jsem s výsledkem maximálně spokojený a uděluji silnější čtyři hvězdy. (19.11.2010)

Velice rozporuplné hodnocení! Na jednu stranu umně natočený dokument, který umí zahrát na ty správné emoční struny, na stranu druhou dokument, jenž se přiklání k životnímu rozhodnutí, které je mi naprosto proti srsti. A byť se mnou většinová skupina Vás rádoby humanistů nebude souhlasit, jsem ten racionální cynik s názorem, že jsou děti, které by se narodit neměly... Ale to je asi dobou a moderní přecitlivělostí... 90% Vašich rodičů, či prarodičů by mělo jasno... (20.02.2011)

Většina uživatelů ve svých komentářích, ať chce či ne, hodnotí rozhodnutí rodičů, nikoli dokument. Ať souhlasím nebo ne, psát to sem nebudu, rozhodnutí těchto dvou lidí, nemá nikdo právo soudit. A dokument ode mne dostává 5*, protože sděluje velký příběh, sděluje obrovskou hromadu emocí, nikoho se nesnaží ovlivnit, prostě jako dobrý dokument předává informace o nelehkém tématu a předává je citlivě, a to je něco, co mnoha dokumentům, které se snaží ukázat na obdobnou problematiku chybí – cit, empatie a nestrannost. (29.11.2011)

Velmi dobrý dokument natočený strhujícím způsobem a velmi otevřený o takovém choulostivém tématu. Filmařině nemíním vytknout nic, ale ústřední dvojice mi je zcela cizí. Možná je to mojí skepsí k jakékoliv víře, ale dřív, než začnou plivat na doktory a vyzdvihovat Boha, měli by si uvědomit, že byli to doktoři, kteří udělali všechno proto, aby dítě přežilo a dostalo prvotřídní péči. A nadšeně mluvit o tom, jak už má dítě dva roky a žije, když nechodí, bez sondy se nenají a má neoperovatelný nádor, myslím že na mozku - to mi nepřijde jako vítězství, ale jako jásání nad utrpením. Ale to je pouze můj názor. (30.01.2013)

Dokument jsem shlédla v rámci festivalu AFO 2011 v Olomouci, přičemž po filmu následovala i diskuze s režisérkou. Jsem moc ráda, že jsem na tento film šla, přestože mě původně moc nelákal. Čekala jsem, že snímek bude hodně apelovat na city ve smyslu, zachránit každé dítě za každou cenu. Nemůžu říci, že by to tak nebylo, ale zároveň jsem z dokumentu neměla pocit, že by chtěl někoho někam tlačit. Bylo to spíše zobrazení kusu života jedné rodiny. Jak a proč se rozhodli tak, jak se rozhodli a jaké toto jejich rozhodnutí mělo následky. Poselství, které tak film předává je to, že pokud je v rodině láska, dá se zvládnout všechno. Líbilo se mi jak byl snímek citlivě sestříhaný, ať už jde o scénu porodu či to, že režisérka nekladla důraz na to, zda je člověk věřící či ne. Navíc, přestože šlo o dokument, byl film poměrně napínavý. (18.04.2011)