Bůh masakru

Parádní. Bavila jsem se od začátku do konce. Roman Polanski natočil opravdu vtipnou a chytrou konverzačku, stačili mu k tomu čtyři herci a jeden byt. Film uteče strašně rychle především díky kvalitním dialogům, které neztrácí tempo. Nudit se při sledování tohoto filmu snad ani nejde. Samostatnou kapitolu tvoří herci, všichni čtyři podávají výkony, jaké od nich asi očekáváte, nejvíce mě asi zaujal Christoph Waltz, právě on mě dokázal nejčastěji rozesmát díky jeho úšklebkům a gestům a to jeho "Excuse me" bylo excelentní. Carnage je film, který potěší a když se divák podívá více pod povrch, tak objeví i něco hlubšího. (27.12.2011)

Herecký masakr dvou manželských dvojic v jedné místnosti - bál jsem se konverzační nudy, ale byla to naopak skvělá zábava. Bodrý taťka Reilly, cynický a mobilem zaneprázdněný Chris Waltz a hysterická Jodie Foster, asi ze studu mírně v pozadí zůstala jen Kate Winslet zvracející na monografii Kokoschky. Prostě parádní zdvořilostní návštěva pro vyřízení dětské bitky v režii Romana Polanského. Ozbrojen klackem, nebo třímaje klacek? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pzio5mIMocA (14.10.2012)

V Brooklynu se sešli >slušný< lidi, aby řešili a řešili až (ne)vyřešili malý chlapecký incident svých jedenáctiletých synů. . . . A Yasmina Reza na to téma napsala divadelní hru a Roman Polanski na ten námět natočil film. Nervyrvoucí jednoaktovku, konverzační hořkokyselé (v jedné scéně tedy doslova ;o) drama, které samozřejmě mohlo sklouznout v nějaké divákovi podbízivé šaškování s přehrávajícími hysterickými aktéry a masakrem teatrálních klišé, ale to by tu práci nesměl dělat právě Mistr P. se skvěle vybraným a své postavy hrajícím hereckým kvartetem... ...a víc nebylo potřeba - a nemusel to být ani žádný velký "art"! A víc to ani netřeba pitvat. . . . No, rýpnu si. Ano, jsou mezi námi, tyhle píče a jejich šulinové, sobečtí sebestřední šosáci, jsou jich kvanta a když se spolu popáří a rozmnoží, říká se tomu rodina - a nakonec většinou želbohu ovlivní a zkazí i to svoje potomstvo, které zatím díky svému věku možná ještě šanci má... No jo, zase jednou něco doopravdy ze života. Jen jsem tedy trošku škodolibě čekal, kdy dojde opravdu na to krveprolití, protože hysterky a flaška - no známe to ze života, že... ;o] - - - - - (Poprvé viděno 21.1.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 4824., komentář zde jako pětistýdvacátýdevátý - 21.1.2013) (22.01.2013)

Štyri osoby, jedna izba. Niečo podobné sme tu mali pár rokov dozadu v podobe filmu Closer. Polanskeho film oproti nemu stráca v trošku zdĺhavých scénach, ktoré mali byť podľa mňa trošku šťavnatejšie a štipľavejšie od začiatku. Pomalé budovanie atmosféry a ticho pred búrkou je samozrejme neodmysliteľná súčasť scenára, ale kým sa dej dostane do skvelého búrlivého finále, nie je to to pravé orechové. Herci bezpochyby oscarové výkony, réžia trpezlivá a nápaditá, ale nespokojnosť s úvodom ma odradila. Určite by som si toto predstavenie pozrel na divadelných doskách. 75%. (06.05.2012)

V životě na sebe bereme nejrůznější masky a všemožně krotíme své emoce a pudy, abychom zabránili konfrontaci se svým okolím a neohrozili své zájmy a společenské postavení. Jen ve výjimečných případech masky snímáme a odhalujeme své nitro. V Bohu masakru se tak stalo hned čtyřem aktérům schůzky, která měla sloužit k usmíření přítomných. Jenže ješitnost, vztek a alkohol vedly k odhození civilizační slupky a obnažily to, co obvykle před svým okolím skrýváme. Bůh masakru je černá komedie o tom, co se lidem stává, když se nekontrolují a jsou nebezpečně upřímní. Slušela by jí asi víc divadelní prkna, kam konec konců taky patří, ale když se Romanu Polanskimu podařilo shromáždit čtyři špičkové herce na malém prostoru, tak ten divadelní půdorys vlastně ani nevadí. Bavil jsem se skvěle, když o tom tak přemýšlím, tak je vlastně škoda dát původně zamýšlené 4* a přihazuji nakonec i tu pátou. Hlavně s ohledem na obě dámy, které si své hysterky a pozérky náležitě vychutnaly. Celkový dojem: 90 %. (31.10.2016)