Bůh masakru

Kdo se bojí Virginie Woolfové po 50 letech. Jen mnohem absurdnější, útočnější a zákeřnější. Někoho může zaskočit, že všechny postavy jsou nesympatičtí kreténi, jen s jinými mravními náhledy na svět. Ale co naplat, stejně v tom poznáte většinu svých známých .... Škoda slabšího klimaxu, přesto jde o příjemnou jednohubku, kterou bych si představoval spíše na obrazovkách HBO, ale vem to ďas. (07.01.2012)

Jestli toto je komedie, tak jsem se celý svůj dosavadní život smál věcem, kterým jsem se smát neměl a možná to bylo i někdy neslušné vůči ostatním. Divadlo mám rád, divadelní hry v televizi mi nevadí, ale toto byla strašně nudná záležitost. Neživotná. Jako chápu, že autorka chtěla nastavit zrcadlo dnešní povrchní společnosti, kterou zajímá jen vlastní prospěch a pro zachování vlastního pozlátka udělá cokoliv. Jenže otázkou je, jestli povrchnost není od přírody přirozená a potřebná. Vždyť která gorila nebo pavoučí či papouščí samička si vybírá otce svých potomků podle inteligence, vnitřní harmonie, nebo slušného chování vůči bližnímu? V přírodě jde čistě o sílu, vzhled a schopnost zajistit potravu. V některých případech ani o to ne, kdy lvice pro jistotu podrží každému lvovi ve smečce, aby si myslel, že mláďata jsou jeho a nechtěl je zabít. Je zvláštní, že lidská společnost se tak odděluje od přírody, že si ve své namyšlenosti myslí, že my jsme něco lepšího. A ještě si pár namistrovaných jedinců myslí, že zbytek společnosti může beztrestně kritizovat a urážet v jakési své mravní a morální nadřazenosti. Já osobně mám jednu teorii, proč je dnešní svět tak špatný. Kdysi dávno, když počet lidstva na světě byl roven 10-15 tisícům jedinců, tak přežili jen dva druhy osobností. Ti nejlepší, nejsilnější, nejodvážnější a nejschopnější, kteří se svým umem dokázali uživit a dokázali se postarat i o své potomstvo. Pak ti nejzbabělejší, nejvychytralejší, bezskrupulózní zmetci neštítící se ničeho. Problém je, že těch pozitivních bylo určitě méně, vzhledem k tomu, že odvážný umírá dřív,než zbabělec. A my jsme bohužel jejich potomci. (25.02.2021)

Zaujaly mě dva zdejší názory. První říká, že nebýt skvělé režie a ještě lepších hereckých výkonů, dopadlo by to děsně. Takže co jako? Budeme teď českému nároďáku vyčítat, že měl v Naganu Haška, a proto jsme vyhráli olympiádu? A druhý názor říká něco o tom, že ´divadelní předlohu jsem sice neviděl, ale přišlo mi, že se jí film moc nedrží.´ I malému dítěti dojde nepatrný rozkol v autorově myšlence. Víte, já všechny zdejší výtky přetavím do pozitivních barev, podívejte; pod vedením nápadité režie a za asistence skvělých herců vzniklo dílo sympatické svou akorátní metráží, které přiblížilo divadelní tvorbu i ryze filmovým divákům. (31.01.2012)

Bravurně napsané, vystavěné i odehrané (u mě kraluje Jodie Foster, v těsném závěsu opět labužnický Christoph Waltz), již dlouho jsem se tak upřímně nepobavil. K dokonalosti shází jen fakt, že to celé jen klouže po povrchu a ty nejupřímnější pravdy, hluboko ukryté v myslích postav, zůstávají netknuté. Ve snaze rozkrýt na rozličné čtveřici postav (každá s naprosto rozdílným postojem k otázkám genderovým, morálním, víry, životního stylu, manželství, úcty apod.) kus pravdy o nás samých, naší přetvářce a nemilé skutečnosti, kterou se touto přetvářkou snažíme zakrýt, je Carnage spíše na půli cesty než na jejím úspěšném konci. Kdo se bojí Virginie Woolfové? se tedy o své místo bát zatím nemusí. Carnage nikdy nevybočí z lehkovážného ranku činoherní komedie a nikdy neodkryje veškerou špínu za nehty postav, nikdy nenechá své postavy plně vykvést (opilecké monology končí příliš brzy) ani je vážně se pozastavit nad absurditou situace a pojmenovat stav věcí, jak jej skutečně cítí. (29.12.2011)

Když jsou dobré dialogy, je o kvalitní dialogovku vysloveně zaděláno. Tady hlavní roli hraje samotný nápad, který je originalita sama, ale i herci, kteří se v něm vysloveně našli. Osobně se mi nejvíc líbil Christopher Waltz s jeho neuvěřitelně arogantním právníkem. Nicméně věřím, že každý si tak trošku oblíbí někoho jiného. Tenhle film totiž na hercích vysloveně stojí a věřím, že divadelní hra s dobrými herci může dopadnout podobně skvěle. (24.11.2015)