• tahit
    ***

    Hned od počátku jsem tušil, že šlo slavnému kronikářovi amerického filmového západu a režiséru Johnu Fordovi v námětu filmu o ryze realistický příběh, který moc nevzruší, ale jeho sympatie jsou především na straně indiánů, kteří byli vyhnáni ze svých území dnešní přírodní rezervace Yellowstonského parku. Chyba není ve stylizaci děje, ani v charakteristice pochopení indiánské duše, ale v uchopení látky, ze které se zrodila šedivá realita. Snad tu svou roli hrála skutečnost, že příběh nevyšel ze zaprášených svazků knih kovbojských či indiánských románů, ale autentických dobových dokumentů. Domnívám se, že nesporné hodnoty tohoto díla jsou v tom, shodneme-li se, že zde není žádná krása romantiky ani ušlechtilost odvahy bílého kolonisty, ale indiánský zubožený kmen, který s vypětím sil se snaží přežít a kritický pohled na americkou minulost. Není to prostě ten typický žánr americké kinematografie. Na mě to bylo moc rozvleklé tempo a žádný spád. Některé pasáže jsou moc zbytečně okázale popisné a přitom působí chladně. Přesto si myslím, že nebylo ztrátou času film vidět.(28.2.2009)

  • cheyene
    ***

    Zajímavý western, který nám vypráví skutečnou událost. John Ford pojal celý snímek osobitě, má smysl pro detail a rozvláčnost děje. Vše se pomalu rozjíždí a směřuje k jednomu finále. Divákovi se nabízí pohled do tehdejší doby, na tehdejší poměry a jednu obrovskou nespravedlnost. Indiáni si opravdu vytrpěli mnoho a bílí lidé-přistěhovalci se chovali hůř než zvířata (ano, přiznejme, že i mnozí indiáni se chovali stejně; oni ovšem bránili svoji půdu; to je ale na delší úvahu, do které se nebudu pouštět). Skalp indiána pro ně znamená veliký triumf a osobní výhru. Ano, přesně tohle jsou ti Američané, svobodomyslní a demokratičtí přivandrovalci na cizí kontinent. Vraždit, plenit a krást půdu způsoby, které se vymykají všech humánních hledisek. Naštěstí ne všichni byli stejní, našli se i lidé dobří, kteří indiánům pomáhali v těžkých dobách, kdy již jejich kmeny byly takřka na pokraji vymření. Na těchto základech stojí ona dnešní světová velmoc, ruce má špinavé od krve! ..Ale zpět k filmu. Celková délka docela nudila, v mnohých scénách se nedělo nic, co by diváka nutilo upřeně sledovat obrazovku. Poslední půl hodina byla ale velmi zajímavá, poutavá a napínavá. Pochod Čejenů je skutečně legendární a obdivuhodný, rád bych dal vyšší hodnocení, ale skrze nudné pasáže nemohu. Patrně se budu po někom opakovat, když zmíním scénu s Wyatt Earpem, která se "tvářila", jakoby do filmu zavítala omylem :) aneb vystřiženo z jiného snímku :) Na druhou stranu události, které se odehrály v baru za přítomnosti výše zmíněného šerifa, celý western oživily. Závěr: Průměrný western s neobyčejným dějem.(14.3.2009)

  • sportovec
    ****

    Klasické dílo americké kinematografie hraného filmu. To je to první, co člověka napadne, když se dívá na záběry tohoto zralého Fordova díla. Pomineme-li filmové kvality, jimž sluší vůle po uměleckém dokumentu, vidíme před sebou skutečnou americkou historii tzv. rekonstrukce, tj. doby, která následovala po občanské válce šedesátých let předminulého století (záběr na Lincolnovu podobiznu není v žádném případě náhodný). Americká skutečnost, skutečnost země, která chtěla být a do značné míry stále je demokracií, je drsný. Drsný drsností románů Fenimora Coopera, drsný nezkaleným pohledem na vnitroindiánskou skutečnost, drsný odstíněním zájmů demokracie a velkokapitálu, drsný utrpením čelenských žen a dětí. Jednu ze svých nejlepších rolí tu předvádí Caroline Bakerová. Relativní happy end, jímž film končí, nevyznívá proto ani hluše, ani prázdně; je prodchnut Fordovou humanistickou vírou ve vítězství toho lepšího v americké demokracii. Pojetím se vnějškově blíží ruským filmům; neškudlí s časem, nebojí se jít i do popisné hloubky. Co jiným může vadit, u mně vyvolává pocit hlubšího srozumění s americkou historickou skutečností.(20.3.2016)

  • vypravěč
    ****

    Sympatická, leč žel poněkud chladná freska ze soumraku několika civilizací. Souběžně se zkázou indiánského světa se v této době totiž začalo stmívat také nad světem tzv. západním, který se v propukající Nejistotě začal překotněji tmelit a svářit a formovat v cosi již vnitřně nejednotného a rozpadajícího se, co se dosud leskne pyritovými blesky a nepochybně zanedlouho dobrovolně zhasne. K tomu si ještě znamenám přiléhavý obraz Johna Ruskina: „Mluvíte o kose Času a zubu Času: řeknu vám však: Čas nemá kosy a nemá zubů: my to jsme, kteří hlodáme jako červi, my srážíme jako kosa. Jsme to my, kteří ničíme, kteří stravujeme: my jsme plíseň a plamen, duch člověka jest svému vlastnímu dílu molem, který rozežírá, nemůže-li létati a jest jako skrytý plamen, který sežehne, kde nemůže osvětliti.“(31.7.2012)

  • Kimon
    ****

    Neoznačoval bych tento zajímavý film jako čistokrevný western. Označil bych ho spíš za drama a slovo western bych přesunul na druhou pozici. Podle mého jde především o drama hrdého kmene Čejenů, kteří museli v dávných dobách osídlování území, mimo jiné i Čejenů, čelit násilí a bezohlednému vyvražďování bezcharakterními bělochy. Myslím, že tento film vcelku pravdivě vypovídá o těžkém osudu původních obyvatel Ameriky. Je to skutečný, nepohádkový příběh ze Západu vykreslující bídu a bezmocnost utiskovaného národa bezohlednými přistěhovalci.(25.11.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace