Nic nás nerozdělí

Hodně dlouho jsem neviděl tak dojemný příběh jako je tento. Nejsem žádnej cíťa, ale tady jsem si fešně pobrečel. U mě jednoznačně bestovka! 5/5 (23.01.2013)

A just to bolo dobre.. moja babucha pri tom aj slzila.. no a čo ??? .. doják s dobrým koncom .... kašlať na názory ostatných ... tsunami bola, je a vždy bude tragédia ... som rad, že to skončilo pekne a sladko ... dávam 4 b. (16.02.2013)

Mrzelo mě na tom jedno jediné. Že člověk (už podle názvu) od začátku věděl, že to dopadne dobře. I tak to bylo hodně napínavé a díky Bayonovi i skvěle natočené, ale člověk těm charakterům fandil jenom proto, že viděl, v jakém jsou průseru, a ne proto, že by s nimi opravdu soucítil, protože to celé přece přežijí ve zdraví. 80% (17.03.2017)

70. Zlatý Glóbus za rok 2012 - nominace (1) - Nejlepší herečka (drama) - Naomi Watts (14.12.2012)

Český překlad názvu je za všechny prachy, fakt. Bála jsem se, že to bude děsnej kalkul, ale bylo to překvapivě velmi lidské, uvěřitelné (když je to teda podle skutečných událostí). Na Ewana McGregora i Naomi Watts byla radost koukat. Jako pár fungují velmi dobře. Sugestivní tsunami skvěle zpracovaná. Hodnocení se blíží 5 hvězdám. (21.01.2013)

Na tento film si vezměte rovnou celé balení kapesníčku protože tento film je plná emocí které zahrají člověku pořádně na strunu. (30.01.2013)

První polovinu filmu to vypadalo na velice slušné drama, s kvalitními efekty a místy snad až moc naturalistickými scénami. Bohužel od chvíle, kdy se děj zaměří na Ewana McGregora a jeho hledání manželky se dobře našlápnuté drama změní v uberdoják, plný patosu a nechybí zbytečné prvoplánové scény, za které by se stydělo i horší béčko. (06.02.2013)

Když tak zpětně přemýšlím, tak mě docela zaráží, že již dříve nevznikl pořádný film inspirovaný skutečnými událostmi při tsunami v roce 2004. Co se týče filmu Nic nás nerozdělí, tak je to asi ten nejvíce intenzivní filmový zážitek z pohledu emocí. Protože je to příběh inspirovanými skutečnými událostmi a zároveň strašně emotivními událostmi. Dlouho jsem podobný film neviděl. Docela velké překvapení a zároveň jeden z nejlepších filmů letošního roku. I slza ukápla. (09.02.2013)

Tsunami je urcite silny namet pro film. Nic nas nerozdeli vsak neni vubec v nicem vyjimecny. Pribeh a mijeni se v nemocnicnim komplexu me nechalo chladnym. Tvurci tlacili moc na pilu a to se stalo, alespon u me kontraproduktivni. Detske herecke vykony na celem filmu hodnotim nejpozitivneji, jinak takovy normalni a nicim zajimavy film. (12.02.2013)

Herci su slusni, zaujal ma najma mlady Tom Holland, ktory sekundoval svojim vyrazne znamejsim kolegom viac nez uspokojivo. Rezijne ani kamerovo filmu nie je z mojho pohladu rovnako co vytknut, no napriek silnej teme sa filmu akosi nepodarilo, preniknut mi pod kozu. Pozeralo sa na to dobre a musel to byt veru brutal...to treba nechat... (04.03.2013)

Silný příběh, jak už to tak u těhle truestorek bývá. V okamžiku kdy přichází vlna, tak jsem opravdu se zatajeným dechem sledoval co se děje, ta vlna pro mě byla nejpůsobivější zážitek z celého filmu. Ani když se pak rodinka hledala v centru a nemohla se najít, tak to na mě nepůsobilo tolik. Což nemění nic na tom, že herci byli super. Mě se nejvíc zamlouval ten klučík (Tom Holland) co hrál Lucase, který pro mě rozhodně přehrál Ewana, ale byl i určitě i na úrovni skvělé Naomi Watts. (31.07.2013)

O tom, že zázraky se dějí ... a že je můžete zažít dokonce i tváří v tvář naprosté zkáze a beznaději. Neboť - ač je to k nevíře - filmaři se inspirovali SKUTEČNÝM osudem SKUTEČNÉ rodiny. (12.09.2015)

Časť príťažlivosti tejto pôsobivej a silnej drámy spočíva v tom, že v každej fáze dáva divákovi ten správny emocionálny okamih a pomocou autentických miest a ľudí, ktorí prežili tsunami. 8/10 (01.10.2021)

Takhle ,,hnusně,, realisticky natočené scény jsem dlouho neviděla a opravdu jsem film musela vypínat. Scéna, když přijde Tsunami a pak ticho!! Dokonalé. Trošku hyenismus možná ano, trošku vyděračské taky. Jenže tahle katastrofa je prostě strašlivá (tudíž vyděračská) sama o sobě a já myslím, že natočené to bylo výborně. Vyzvednout musím Toma Hollanda - to on táhne celý film a to on by si zasloužil Oscara - nevěřím, že v nominacích je někdo lepší. 90% We are at the beach! (13.01.2013)

Musím přiznat že jsem čekal více. Samotná katastrofa je natočena vcelku působivě, ale to je asi tak vše. Celý film doprovází neuvěřitelně otravný soundtrack v podání smyčcového orchestru. Nějaký scénář snad ani neexistuje. Všichni herci se omezili na vyřvávání jmen svých bližních. Úplně zde chybí větší pohled, nějaké souvislosti, lide se prostě objeví, pomůžou a zase zmizí. (16.01.2013)

Vybrali si příběh rodinky, která z toho vyvázla bez ztrát na životech, jinak by to nebylo ono. Přitom těch příběhů byly tisíce. Jen asi většina z nich byla nezajímavá a člověk by se u nich náležitě nedojal, spíš by propadl depresi. A vlastně - zajímalo by mě, jestli jsou v takových situacích lidi spíš solidární, nebo spíš hyeny. Mně nikdy o krk nešlo, tak nevím. (25.01.2013)

Silný příběh, kterému přídává na síle skutečná událost. Takových je dnes v kině pomálu a málokdo si dá se zpracováním takovou práci. Nicméně na můj vkus se na tu emotivní pilu občas tlačí lehce přes míru, jenže, vyčítejte to režisérovi, když dělá film o takovéto přírodní katastrofě. (09.02.2013)

Režisér Sirotčince se pustil do rekonstrukce zničení pobřeží Thajska vlnou tsunami v roce 2004 zobrazené na skutečných osudech jedné z rodin, jež postihla, a opět ukázal, jak na výši je současná španělská kinematografie. „Nic nás nerozdělí“ je po dlouhatánské době snímek, který mě psychicky zcela semlel a po dvou hodinách útrap prožitých s jeho hrdiny stejně jako je vyplivnul naprosto zničeného a nevratně poznamenaného právě prožitým/viděným. Není to film příjemný na pohled a naturalistické scény zobrazující těch několik minut zkázy a dny následující bezprostředně poté, včetně zoufalého hledání příbuzných, nalézání mrtvých, často marné boje o život zmrzačených osob v nemocnicích, shromažďování lidí bez jakýchkoliv prostředků v táborech a všudypřítomné paniky, můžou citlivějším jedincům způsobovat intenzivní nevolnost. V téhle atmosféře zároveň jakýkoliv posun k lepšímu, a vlastně i obyčejná pomoc od cizího člověka nebo pouhé pohlazení vyvolávají v divákovi stavy dojetí. Až jsem byl sám překvapen, jak silně a jak nenuceně na mě film po emoční stránce fungoval. Je třeba vypíchnout zvukovou složku filmu, která se podřizuje subjektivnímu vnímání celé trágedie hlavními hrdiny a úmyslně zesiluje či naopak potlačuje zvuky okolí. Právě díky hřmotu proudící vody a všemožnému praskotu úderů a nárazů mi veškerá zranění, jež členové rodiny utrpěli, působila utrpení, jako bych byl na jejich místě. Společně s kongeniální hudbou (SPOILER: mimochodem zajímavě vystavěnou, kdy jednu polovinu rodiny doprovází piano, druhou smyčce, přičemž oba motivy se v logickém okamžiku spojí v nejlepší skladbu soundtracku) šponují citový zážitek do hvězdných výšin. Výprava i triky jsou ohromující, nikde nejde poznat, kde končí precizně postavené lokace a kde už začínají digitální úpravy. Osudová vlna je zachycena s realistickou surovostí, záměrně je snímána tak, aby divák měl pocit, že i on bude každou vteřinou pohlcen vodou, vtažen do nepředstavitelně silných proudů a rozmlácen o cokoliv, co tsunami stojí v cestě. Všichni herci včetně dětských představitelů jsou výborní , neselhávající Ewan McGregor a Naomi Wattsová byli nicméně zastíněni Tomem Hollandem, který se v roli nejstaršího syna Lucase musí postarat o zraněnou matku a naučit se postavit veškeré zkáze kolem. Posun od kluka na počátku puberty, jenž je nucen ze hodiny na hodinu dospět a plně si uvědomuje závažnost a důsledky toho, co se kolem něj děje, ztvárnil s přirozeností a vzhledem k svému věku nečekanou hereckou suverenitou. Režírující Bayona navíc během celého děje vytahuje z rukávu řadu vizuálních nápadů, snímá události z originálních míst (co tsunami udělá s člověkem pod vodou!), a nebojí se film stříhat od velkých dramaturgických celků na začátku až po rychlé střídání dějových linií s blížící se katarzí. Málokterý film si zaslouží velké plátno a ohromující zvuk tak jako tento. Nestydím se přiznat, že jsem během něj uronil slzu, a ne jednou. 90% (11.02.2013)

Dávám 5 hvězd, protože jsem ještě nikdy u žádného filmu tolik nebulela... (zvlášť v první polovině) (18.02.2013)

Naomi se překonala a za tu její díru v noze a ňadru jí dávám tři hvězdy. Jinak mi způsob vyprávění nevyhovoval. Ty dlouhé únavné scény (pauzy pro emoce), mi vadily dost. 50% (01.04.2013)