Klíč k minulosti

Osudové drama, které bohužel ztrácí náboj s délkou. Polovina filmu je povedená. Příběh začíná ve Francii v začátcích 2. světové války, deportace židů do pracovních táborů je ještě neznámou pravdou - to vše bylo lépe zvládnuto ve francouzském Odsunu. Osud Sarah se v čase proplétá s hledáním pravdy novinářky Julie Jarmond, tento pletenec dává filmu kouzlo, které ale v jeho konci ničí nudné zdlouhavé pasáže. Klíč k minulosti by klidně mohl být o 20 kratší a šlo by o nádherně dojemný snímek, s délkou 111 minut se ale vyrovnal velmi zle. (07.08.2011)

Téma holocaustu je velmi vděčné. Je plné zajímavých lidských příběhů, které scénáristovi umožní napsat lyricko-epicko-eroticko-drastický opus, jehož úspěch je téměř vždy zaručen. Osobně jse takových opusů už viděl mezi padesáti a stovkou. Řada z nich je nezapomenutelná, mnoho z nich ale zapadne do hlubin zapomnění. Jelikož čas běží neúprosně a mladá generace už si jen velmi matně vybaví, kdo byl vlastně ten Mr. Hitler, je nutné jeho zločiny nové generaci přiblížit na konkrétním příběhu, a to znovu a znovu. A tak nám ve Francii natočili tento film. A je natočen zručně, dobře obsazen, nenudí a ničím nijak zásadně nevybočuje. Je mírně nadprůměrný, rozhodně nezklame, ale do videotéky si ho člověk asi taky neumístí. 70% (08.09.2011)

Film, který jsem potřebovala vidět, abych měla důvod pokoušet se být o trochu víc člověkem. Film o lidském svinstvu, které popadne každého, kdo před ním nedokáže utéct, ale i o nezdolné síle. Klíč k minulosti si našel zámek v mém srdci, pořádně se v něm pošťoural, sežvýkal ho, vycucnul z něj krev, přetavil ji do slané vody, která mi samovolně vytékala z očí. No ještě že slzy mají antibakteriální účinky. Takže z tohoto pohledu mohu prohlásit Klíč k minulosti za léčivý film. Slabší a středně citlivé povahy varuji: připravte si před sledováním dostatečnou zásobu kapesníků. (07.08.2011)

Linie s Vel'd'Hiv je silná a velmi dobře zpracovaná, zato ta druhá, která se odehrává v současnosti a ve které září Kristin Scott Thomas je trochu slabší. Ano, zajímalo mě, jak se nakonec rozhodne, ale že to celé vyústí ve scénu v kavárně nad městem, kde brečí ona, on i piano a s nimi celý kinosál... To už bylo trochu příliš :) Nicméně jako celek film funguje velmi dobře a s přihlédnutím k událostem dvaačtyřicátého roku, dávám silné čtyři hvězdy a rozhodně film doporučuji ke zhlédnutí. (27.01.2014)

Je to přesně tak, jak tady mnozí psali. První polovina je nemilosrdná a ostře realistická, geniální... Ta druhá už je tak trochu zbytečná a plná otravných klišé, film se snaží drtit naše city a za každou cenu z nás dostat nějakou tu slzičku. I přes tuhle křečovitost je to ale vcelku slušný počin. Jenom jeden detail - doporučuji vidět ve francouzštině. Dabing je příšerný! 80% (23.01.2012)