Pan Klein

Mr Klein je dopodrobna propracovaná franckafkárna, jenže se nemohu ubránit dojmu, že spíše než o umění tu jde o sběr festivalových vavřínů. Holocaust je totiž tak děsivé téma, že mu prospívá syrová jednoduchost, zatímco v této monumentální umělé konstrukci se musí vybrnkávat Marseillaisa, aby bylo jasné, že Francouzská revoluce učinila z jednotlivých ras a etnických skupin jeden jediný národ, ve kterém jsou si všichni rovni, a že nacistická ideologie pošlapala její ideály. Pan Klein se tedy ve svém nitru musí vydat na bolestivou cestu... Pokud můžete, sáhnete raději po Fuksově Panu Theodorovi Mundstockovi či Peroutkově Oblaku a valčíku, které zpracovávají stejné téma daleko živěji, syrověji a naléhavěji. (11.03.2011)

Polud jsem si "stěžoval" na nedostatek souvislostí v "První klidné noci", potom s nimi šetří Costa-Gavras v "Panu Kleinovi" ze zásady. Pan Klein odhaluje vztahy a důsledky (příčiny již méně), které nás nechávají zcela bezradnými. A čím víc toho ví, a čím méně toho víme my, začínáme tušit jeho neblahý konec. Horečná snaha o vlastní obhajobu, která se postupně mění v palčivou snahu o poznání (Roberta Kleina druhého, který se stává prvním, a nakonec jedním) se stává posedlostí, která ho nakonec musí nutně zničit; jako okaždá posedlost vlastním Já. Inspiraci Kafkovým procesem nelze pominout, avšak mohl i sám inspirovat, třeba v dramatu Kressmanna Taylora - Adresát neznámý (2003). (21.08.2017)

Mysteriozní drama o tom, jak Alain Delon nastoupil do vlaku do Buchenwaldu. Proč a jak se tam dostal, můžete pozorovat přibližně na dvouhodinovém pomalu se vlečícím formátu. Začátek slibný, situovaný překupník těží z nepříznivé společenské situace Židů. Na tom se dalo stavět. Jenomže tvůrci se rozhodli vyprávět příběh posedlosti, který nehodlali moc pojmenovat, konkretizovat a ani dotáhnout aspoň ke slušnému napětí. Gradace trochu chybí, fandit Alainovi dost dobře nejde, pořád se jen čeká, co ten druhý, a on je spíš jak Godot. Nemastné neslané, a to mám filmy z okupované Francie nejradši! (06.11.2023)

Tak tohle bylo dost ponuré. Robert Klein hledá svého jmenovce, který se za něj vydává a nechává za sebou stopy, které přimějí francouzskou policii, aby si pana Kleina řádně proklepla. Navíc ve válce, kdy bylo byť jen podezření ze sionismu smrtelným nebezpečím. Kdo a proč se se za skutečného pana Kleina vydává, se dozvíte až v poslední minutě a trochu při tom zamrazí. (21.05.2010)

,,TEN PÁN SE TAKY JMENUJE ROBERT KLEIN.“ … ,,VÁŽNĚ? ÚPLNĚ STEJNĚ? TO JE DIVNÉ.“...... /// Leden 1942 (blížil se čas Velodrome) a milovník umění a žen brzy dojede na svoji vášeň….. Detektivka plná pátrání po přízraku a našroubovaná do pro Francouze nepříjemnýho období. Fajn Delon (jako vždycky…), fajn téma, fajn prostor k zamyšlení….., ale to je tak asi všechno. Což mě moc mrzí…, po těch letech se ta ponurost bohužel někam vytratila. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tak tenhle jsem s Alainem Delonem ještě neviděl. 2.) Hledám námět pro pomstu. 3.) Thx za titule ,,kl4x0n“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.03.2013)