Rubber

Pustit tohle dělníkovi z Barumu po třech šestnáctkách, musí zákonitě přijít jeho sebevražda.. Dupieuxovo pneu-zamyšlení nad kauzalitou, diváckými stereotypy a iluzí v kinematografii lze možná ocenit za třeskutě zajímavý nápad, ale to bych nesměl mít po většinu snímku pocit, že si mě ta guma s telekinetickými schopnostmi zrovna bere vibrujíce do parády. Holt genialitu od hlouposti lze někdy jen stěží odlišit a co hůř, mnohdy se i zamění.. Ani jako workoholický majitel pneuservisu a nadšený návštěvník festivalů art filmu už nikdy více, ovšem musím autorovi nechat, že se nebál nařčení z rasismu a "vybarvil" sériového vraha navzdory zvyklostem. A mimochodem, v Texas Chainsaw Massacre si neumývali v koupelně ruce, protože netekla voda a E.T. měl hnědou barvu, aby v případě pádu do septiku splynul s jeho obsahem. Já vám dám no reason, až vám bude vzorek sjetý..! (08.06.2012)

Film je věnován z lásky pro Pommeho Bourcarta. První otázka ve filmu zní - proč dal Spielberg svému E.T. hnědou barvu ? Měl prostě důvod ? Jsou dány i další příklady bezdůvodnosti. A vy zřejmě nikdy nepřijmete myšlenku, že všechny skvělé filmy, bez vyjímky, obsahují důležitou součást tohoto bezdůvodna............. Tímto dialogem začíná snímek ze života jedné vraždící pneumatiky. CITÁT - Pojď už, nemáme čas vysvětlováním tohoto braku.......... První krůčky z mrtvýchvstalé gumy jsou toporné a skoro opilecké, ale nakonec to holka gumová zvládne. Tedy holka ne, ta guma se totiž ve filmu jmenuje Robert. Ovšem ten hudební doprovod, který u toho slyšíme je příšerný. Víte, že točit promítaný film je nezákonné ? Povídá jeden z diváků, kteří na vlastní oči pozorují počínání Roberta Gumy. Humorné vyjádření jednoho z přihlížejících na návštěvu gumy v dívčím pokoji je prostě ...humorné. CITUJI - To je poprvé v mém životě, co se ztotožňuji z pneumatikou.......... Ve filmu je také nechutná scéna z jídlem, tedy konkrétně z pizzou. Ještě štěstí, že ji nejím. CITÁT - Tady máš dvojitou, ty blboune......... Guma zatím zabila již několik lidí a vraždí dál. Policie už jí je na stopě a snaží se ji zabít. CITÁT - Pojď sem ty zmrdogumo !!!........ Co na tom, že místo šíleného vraždícího maniaka je tu stará, ojetá, neznačková, zahraniční ( mimozemská ? ) guma ? Jde o krev, ne o obsazení. Nemáte žádný důvod ten film odsuzovat. CITÁT - Počkej, nejsem postava z filmu, jsem jen divák !!!.......... CHYBA VE FILMU - V 74 minutě má tříkolka zvonek na levé straně řidítek, o padesát vteřin později, je zvonek na pravé straně řidítek, o dalších čtyřicet vteřin je zvonek opět na levé straně............ A tak se naše milá vraždící guma dostala až do Hollywoodu. Film je recese, sranda a krvárna. (01.01.2012)

Propagovat to jako novodobou trendy eighties-like uvědomělou zábavu působí skoro jako Oizův vlastní promyšlený tah, protože jinak je to Buňuel jak kráva, který daleko více předjímá zatím poslední režisérův zářez Realité více než mainstreamovější Wrong Cops. Dupieux mě sice trochu irituje, jak se hned ze začátku zříká odpovědnosti za cokoli a jeho rozpoznatelný vizuální styl (statické, clonou přesvětlené super-ostré digitální záběry, delší než si doba žádá) mi také bere vítr s plachet, nicméně jako existencionálně nihilistická komedie si pořád dělá co chce a přitom je nějakou záhadou koherentní. (03.04.2016)

Určitě to má své vtipné momenty, ale sám bych se na něco takového nikdy nepodíval. Takhle nám film posloužil především jako zvuková kulisa, jelikož byl v 80% celkové stopáže nudný a nebo prostě divný. Začátek jako parodie ještě celkem ušel, ale postupně to bylo čím dál horší. Obzvláště ten konec jsem již vůbec nepobíral a dle mého se v tom museli ztratit i samotní tvůrci. Nedá se říci, že bych to celé pochopil a rozhodně to nebylo tak zábavné, jak jsem doufal, ale sledování zpětně nelituji. (21.09.2019)

Ústřední myšlenka (světe se div, on Dupieux nějakou ve svém ranějším filmu vážně má!) vycházející z různých nelogických či minimálně bezdůvodních prvcích a situacích ve filmu je hodně zajímavá. Ačkoliv pokud chtěl Dupieux docílit v tomto směru hlubšího intelektuálního zamýšlení, z klíčového molonologu puštěného v úvodu i závěru filmu, kde se mluvčí (potažmo Dupieux) snaží demonstrovat „bezdůvodno“ ve filmu mj. na snímcích dle skutečných událostí a vnímá bezdůvodno např. i v politické situaci za 2. světové války, jsem už měl po stránce argumentace zvoleného postoje dost rozpačitý pocit. Naštěstí mě jinak tento nápad exkurze se živým sledování probíhajícího filmu v poušti přes dalekohled hodně zaujal a to samé mohu říct rovněž o ústředním námětu černé komedie s vraždící pneumatikou. Film, ve kterém by vyloženě hlavní postavou a současně hercem(!) byla nějaká (částečně) oživlá věc s nadpřirozenou vlastností, se vážně jen tak nevidí a o to víc, jde-li o pneumatiku. :-) Absurdní humor na mě v nejedné scéně fungoval, ať už náš kulatý černý hrdina Robert špehoval svlíkající se ženu nebo v rámci tvrdého útoku proti policii se nebezpečně zastavil na silnici. :o) Asi by mi Rubber sedl ještě víc, kdyby šlo o čistě absurdní horrorovou komedii (a řádně propracovanou až do konce) bez intelektuálního nánosu navíc, příp. kdyby Dupieux se zmíněnou myšlenkou pracoval více i ke konci, než jen protavením do nesmyslně nedotaženého závěru, kde Rubber plně ukáže svou tvář čirého úletu na jedno použití. Nicméně je to poprvé (po 5ti viděných filmech pana režiséra!), kdy mohu prohlásit, že se mi nějaký Dupieuxův film vyloženě líbil a bavil mě i přes slabší místa od začátku do konce! Tady musím uznat, že něco do sebe ten Dupieux má, lépe řečeno: kdysi ve svých začátcích měl. [70%] (21.07.2023)