Rubber

Dostal jsem úplně něco jiného, než jsem od vraždící pneumatiky očekával. Čekal jsem spíše fraškoidní béčkovou, ale nutně špatnou, komedii, ale je to vskutku spíše experimentální... cosi? Je těžké v tom něco hledat a snažit se najít odpověď na otázku, co tím chtěl básník říci, když na začátku filmu X-krát zazní "no reason" a v textu distributora stojí, že film vzdává hold "kinematografické koncepci 'bez příčiny'"... Rozhodně to ale nebylo špatné, obzvláště linka s diváky byla zajímavá a vtipná, možná snad až zastiňující samotnou pneumatiku. Nebránil bych se tomu se na to někdy podívat znovu... 70% (08.05.2020)

Scénář: Quentin Dupieux .. No reason. A ještě by to chtělo verzi se zimní sadou - či úplně jinou gumou! Jinak vcelku zábavné, leč později jednotvárné a na celovečerák spíše slabé. Přesto převažují pozitiva. Skvělý intro proslov, komentující publikum, pirátský záznam, zrození zla, jeho první "kroky", seznámení se s prostředím, překonávání prvních překážek , destrukce překážek, ptáků a jak se valí dál, nakonec i lidí, kde se postupně vyprofiluje... Noreason zabiják, jak má být. 70%. (13.03.2011)

Propagovat to jako novodobou trendy eighties-like uvědomělou zábavu působí skoro jako Oizův vlastní promyšlený tah, protože jinak je to Buňuel jak kráva, který daleko více předjímá zatím poslední režisérův zářez Realité více než mainstreamovější Wrong Cops. Dupieux mě sice trochu irituje, jak se hned ze začátku zříká odpovědnosti za cokoli a jeho rozpoznatelný vizuální styl (statické, clonou přesvětlené super-ostré digitální záběry, delší než si doba žádá) mi také bere vítr s plachet, nicméně jako existencionálně nihilistická komedie si pořád dělá co chce a přitom je nějakou záhadou koherentní. (03.04.2016)

To si tak v prostředku pustiny stojí chlapík, v ruce dřímá několik dalekohledů a cesta vedle něho je osázená židlemi. Celkem běžný, když tu náhle si po oné cestě přijede vůz, pokácí židličky a z útrob kufru téhož vozu vyleze šerif. Přistoupí ke kameře a dá vám jasně najevo, že následující film a veškeré jeho dění nedává žádný smysl, že nic v něm nemá důvod. Vy, jakožto filmem protřelý divák nahodíte správný výraz a trkne vám o co tady běží, že film je artová absurdita, která i přes absurdní absurdnosti něco o něčem říká. Druzí fanoušci zase nahodí výraz nepochopení, že neví o co tady kurva jde a tak filmu vpálí odpad až hvězdy dvě. To ale ještě neví, že v něm vážně vraždí pneumatika. Pro mě geniální záležitost se skvělou kamerou, výbornou hudbou a s parádními postavičkami, který svojí absurditou skvěle baví (obrovský plus i za to, že si to na nic nehraje). Nemám důvod nedat pět hvězd :) (14.03.2011)

„Dámy, pánové, film, který teď uvidíte, vzdává hold bezdůvodnosti, nejmocnější součásti stylu.“ Čirý alibismus? Možná, ale divák je každopádně upozorněn na vládnoucí „no reason“. Jde o nevyrovnaný film. Když je v záběru „Robert“ (sledující aerobik, tance, želvičky či závody) na přímočaré cestě pomsty (od bezdůvodného zabíjení se posouvá k oplácení i s úroky…jakože třeba ta pokojská si koledovala, vždyť i tupý personál v Sám doma chápal, že cizí zadek ve sprše se neočumuje!), vše plyne bez problémů, a dostáváte morbidní/absurdní humor a originalitu. Ale jakmile se tvůrci snaží o přesah, jde to do kytek (stejné je to u reflexe publika, chvíli osvěžující, postupně spíš otravné). A kamera se střihem sice zdařile Roberta oživují, ale jindy zas nechají v záběru (neúmyslně a viditelně) dýchat dávno mrtvého člověka (což hraničí s amatérismem). A někteří asi neskousnou úmrtí zvířátek (mírně řečeno, neb rozpláclý štír dopadl ze všech nejlíp). Úsměvně zneklidňující konec mě pak nechal vcelku klidným. Čistokrevný průměr na jedno zhlédnutí. (22.09.2019)